Deník mrtvých

Ubíhající léta zřejmě míjela Romera bez povšimnutí, ten nerušeně dospěl nejen režisérsky, ale i na postu novodobého sociálního kritika a mravokárce. Deník mrtvých je dobrým příkladem toho, že má tento veterán "pokleslého/nepokleslého" žánru stále co říci (doufejme, že kromě infikovaných fajnšmekrů má i koho oslovovat), a že jako vypravěč (filmař) odvádí své řemeslo zatraceně dobře, s nadhledem jemu vlastním. Konceptuálně i obsahově jde o něco fantastického. Celý film je jako švédský stůl pečlivě vysoustružených laskomin, co okénko, to perla, co střih, to expanze ve skladbě (pamatujete ještě, co přelomový Blair Witch ve své nevinnosti odstartoval?:)), je efektně brutální, je šaškovsky sebeparodující (romerovský humor doveden k dokonalosti), ale je i hluboký a hutný a hlavně: pamětlivý svého žánru, svého původu (hra s pravidly a očekáváním je nicméně přípustná), což z něj činí zřejmě nejlepší dílek Romerova panteonu (dalo by se však snadno zabřednout do dialogového bahna o jeho sporné soběstačnosti). A revelace uskutečněné pod masivním tlakem gore řádění? Primo: Informační šum je zhoubnější než černý mor (hypotéza, která svrbí úplně každého, ale není od věci si ji sem tam připomenout). Secundo: Zombie movies NEJSOU mrtvé a na skepsi není čas. Ano, cynik by jistě poznamenal, že s Romerem nebudou opravdu mrtvé nikdy, leč "who cares", když tak šibalsky dostává svého kultovního renomé a barbarsky něžně rozšiřuje škatulky o introspektivní anamnézu, která redefinuje (popírá i zoceluje) celou svou minulost. Je dobré se od srdce zasmát a zároveň hledat příčinu závrati. WoW je na místě! (17.10.2008)

A zase ta kamera, kterou použil jeden z hlavních hrdinů. Tentokrát ale musím uznat, že byla použita velmi dobře a citlivě a tak jediné malé vady na kráse nového Romerova filmu byli herci, na které jsem si dlouho zvykala a také to podání, kde mi přišlo, že je nám vnucováno, abychom pochopili, proč ten kluk pořád jen točí a točí. Ano, já to chápu, ale ne za cenu lidských životů, které mohl zachránit. (14.05.2008)

Další horůrek natočený z pohledů jedné kamery, tentokrát od samotného Romera. Ten už má ale ve své sbírce lepší kousky a i když některé scény jsou velmi napínavé a mají potřebnou atmosféru, tak jako celek to moc nefunguje. Chybí tomu potřebné tempo, protože někdy se to až moc vleče. Navíc se mi zdá, že tohle už bylo přece jenom natočeno tak trochu ,,profesionálněji", tzn. že kameru už není tak rozklepaná jako v Monstru nebo [Rec] a jsou tu např. prostřihy mezi několika kamerami. A navíc do toho ještě furt mluví jedna z hlavních hrdinek. Tyto všechny faktory ve mně budí pocity, že se tohle se rozhodně stát nemohlo,což jsem u dvou zmiňovaných filmů svým způsobem měl. A taky to ubíralo trochu na atmosféře. Navíc tady se hraje trochu více na postavy a zde film selhává totálně, protože až na drsnýho učitele to jsou všechno fakt příšerný herecký výkony. Nevim, kde je Romero vyhrabal. Ale jak jsem řikal, své dobré chvilky to má, takže se to řadí do hororového průměru. Romero měl ale každopádně navíc. (10.06.2008)

Takhle nějak si představuji chytrý, zábavný, nepříjemný a promyšlený zombie film, navážející se do současných médií, jejich posedlostí po senzaci a odosobnění těch za kamerou. Rozdělení do jakýchsi epizod prokládaných záběry chaosu a svíravými monology hlavní hrdinky dobrý nápad. Závěr pak opravdu zamrazil. Ale aby té vážnosti nebylo moc, Romero nezapomíná ani na své věrné, kochající se Braindead a dalšími šlágry - černého humoru se tu ždibeček taky najde - mumie a amish vládnou :D (14.11.2012)

"No co? Jsem z Texasu!" řekne slečinka v korzetu poté, co probodne mumifikovaného kamaráda. Za zvuků country hudby pak míří do hlubin temného lesa, abychom se o ní už nic víc nedozvěděli. To už jsem opravdu nestíhal. Mumie- klaďas přěžije a nyní se chystá hodit řeč se zbývajícím ansáblem kamarádů, jejichž IQ se při důkladném přepočítání shoduje s číslem bot hluchoněmého starce, který se o několik hodin dříve, mimojiné, seznamoval s kosou. Mumie- klaďas si cestou stačí rozrazit hlavu o dvěře a vysekat v předsíni s nádherným točitým schodištěm, které upoutá pozornost každého zainteresovaného člověka z oboru dřevořezba pro náročné. Konečně je na místě. Vřítí se do koupelny, kde si jeho bývalý kamarád dává sprchu, protože to je jediná věc po které touží. Spolu s ním pak spadne do vany, která je plná horké vody, a jelikož je mumie- klaďas všeumělec, shodí tam i vysoušeč vlasů, který je, světe drž se, v zásuvce. Hromy, blesky, RWE má radost. Jak později řekne přeživší kamarád: "Zemřeli v objetí". A já? Já se směju na celé kolo, aby mi následně zmrzl úsměv na rtech z důvodu uvědomění si, že ten film se považoval za horor....70% (06.08.2009)