Ponyo z útesu nad morom

V súvislosti s Miyazakim prvé, zato pomerne trpké sklamanie. Hlavne som nečakal, že Ponyo bude skutočne primárne cielený na deti, a teda dospelí sa pri ňom nebudú baviť ani zďaleka tak, ako pri staršej tvorbe úctyhodného japonského animačného veľmajstra. Tetokrát trochu sklamala paradoxne aj samotná animácia, ktorá mala doteraz vždy presne ten správny nádych a atmosféru. Jednoducho je to až príliš detský príbeh, a ako taký mi nevadí. Lenže od Hayaa čakám podstatne viac. Deťom ale rozhodne odporúčam. 70% (16.11.2013)

Noční můra z Howlova hradu se stala skutečností a velký mistr zřejmě ke stáru našel své druhé dětství. Jenomže v dětství se příběhy hezky prožívají, ale špatně vymýšlejí. V první polovině se mi Ponyo ještě líbila, bylo to hezké, barevné a pořád tu byly narážky na něco neznámého, co se snad rozvine v děj. V druhé půlce ovšem přišlo ono Howlovské vystřízlivění, kdy se děj nekoná a všechno se jen změní v přecukrovanou limonádu, kdy se mají všichni moc rádi. Postavy mění svoje charaktery tak, aby byly ještě sladší než v první polovině, žádná gradace, žádné napětí. Znatelná věc z hlediska příběhu je absence jakékoli sebemenší záporné postavy, vím o tom své. Dobré a zlé jsou relativní pojmy, a když je všechno z cukru, bez toho, abyste poznali hořčici, se vám cukr rychle zají; nejde postavit pěkný příběh bez něčeho záporného, bez opěrného bodu. To, co ve snímcích studia Ghibli vždycky působilo jako ambrózie, tedy splynutí poetičnosti a slušného stupně uvěřitelnosti, je tu k nenalezení, ze záplavy, která nejspíš musela vyhladit 50% světového obyvatelstva (ano, vím, že by se to nehodilo do příběhu, ale taková věc musí bliknout v hlavě i každému dítěti, co se aspoň jednou v životě koupalo) mají všichni upřímnou radost a málem z toho neudělají národní svátek. Když se objevily titulky, tak jsem si pomyslel, konečně. Asi už se nikdy nedočkáme snímků tak kvalitních, jako se u Ghibli tvořily dříve. Tohle je pohádka tak přepohádkovaná, že bych ji doporučil dětem tak ve věku 3-4 let, a ano, to sám o sobě není kaz - mně ale 3-4 roky už dávno nejsou. A proroctví na závěr, jestli autor udrží linii, příští snímek bude japonská verze Teletubbies a jestli se tak bude i předem tvářit, bude se už muset obejít bez jednoho věrného diváka. (10.07.2009)

Rovnica: slabší Miyzakiho film rovná sa stále kvalitný film sa u mňa v prípade jeho najnovšieho počinu nedočkala uplatnenia. Zaujímavú víziu podmorského sveta prepojeného so svetom ľudí narúša už prazvláštna animácia a hoci Ponyo hýri farbami a prekypuje pozitivizmom, tak silné dojmy ako pri ostatných dielach štúdia Ghibli vyvolať nedokáže takmer vôbec. Kvalitatívne vzdialená tak ostáva nielen silne inšpiratívna Cesta do fantázie ale aj rovnako ako Ponyo na detského diváka zameraná Kiki či Totoro. A to sa už dá označiť ako sklamanie a rozhodne najslabší Miyazaki. (29.04.2009)

Při hodnocení jsem se nedovedl rozhodnout, jestli 4 nebo 5*, rozhodla to za mě má dvanáctiletá dcera. Jednodušší Miyazaki a současně film pro děti. Naše dvouapůlletá prťata to viděla dnes večer podruhé, přičemž vydržela až do konce a závěrečnou píseň v traileru by si mohla pouštět stále dokolečka. Přestože mě to nevzalo tak, jako cokoli jiného od Miyazakiho (vím, co hovořím, v tuto chvíli mám úplně všechny jeho filmy), je to výborné a opakovaně koukatelné. Místy značně magické. ■ Sosukeho matka mi připadala jako dospělá Kiky. ■ A jak správně poznamenala má dcera, jediný Miyazakiho film, ve kterém se nelétá. 85% (14.10.2010)

Ponyo je animáč spíš pro hodně malé děti. Je spíš o atmosféře, má takovýten příjemný japonský styl. Všechno je takové malebné, milé a má to i hezkou hudbu, ale upřímně řečeno to byla pro mě často slušná zívačka. Příběh to nemá kdovíjaký, nakonec se z toho vyklube variace na Malou mořskou vílu... která je ale vzhledem k nízkému věku protagonistů docela ujetá. Ve filmu nijak nefunguje drama, protože ani nemá pořádné záporné postavy. Je to spíš hezky udělaný film o tom, jak si děti hrají. (5/10) (06.02.2021)