Obsahy(1)
Původní partitura byla v žalostném stavu: noty nedbale znamenány, linky porušené, papír samá šmouha. Věnoval jsem rekonstrukci tu největší péči: šmouhy jsem vygumoval, linky podle pravítka obtáhl, bříška čtvrťových not začernil, k osminkám a šestnáctkám přidělal ocásky. Myslím, že dnešní podoba díla obstojí i před nejpřísnějšími měřítky. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (156)
Pro mě osobně nejslabší Cimrmanovská hra. Možná je to tím, že nemám k hudbě ten správný vztah a některé souvislosti mi unikají (Ale Hospodu na mýtince mám docela rád). Celkově lze říci, že je ve hře na můj vkus příliš hluchých míst, ve kterých nemáte důvod se smát. Ale rozhodně mezi ně nepatří úžasná rekonstrukce opery V chaloupky stínu a také perfektní árie plukovníka Colonela. ()
Divadlo je neuvěřitelná věc. Skvěle zorganizováno, ikdyž se mi více líbila 2/2 z představení, kde jsme se ponořili do inženýrské opery (plukovník Coolonel v bílých šoortkách, řekne...... ) no prostě paráda. v tomto díle Cimrmana byl nejlepší Pavel Vondruška, když představoval tlumící kabinu, to sem se zasmál zvlášť u čísla 13.. Můj obdiv všem učinkujícím. ()
Falešné, nedotažené prozpěvování oper v Hostinci na mýtince je půvabné, stejně tak tomu je i u pěveckých sborových čísel z různých předdivadelních seminářů. U Cimrmana v řísi hudby, kteý je na zpěvu položený, ale kouzlo přiznané amatérštiny dvakrát nefunguje. Možná je to délkou, možná slabším libretem, ale Cimrmana hudebního považuji za jeho Achilovu patu. U genia podivné, ale je to zkrátka tak. ()
Je to určitě jeden z těch slabších výtvorů našich cimrmanologů, ale to je tím, že ostatní hry mají laťku velice vysoko. I tak se zde ale objevuje klasický cimrmanovský inteligentí humor, s perfektní operou-parodií, kde exceluje pan Svěrák a operní dirigent Vondruška :-) . . . . . . To jseš ale chodec, když ti chybí bodec :))))))) ()
No, byl to jeden ze slabších počinů DJC, ale pořád se u něho divák může slušně pobavit, nebo alespoň u mě tomu tak bylo. Tentokrát se mi líbila více přednáška než samotná hra, ikdyž je fakt, že ty výstupy pana Vondrušky byly někdy na hraně. Opera sice až tak vtipná nebyla, ale ty písničky v podání Smoljaka, Svěráka, Hraběty a Bruknera se mi moc líbily a jako vlastence zahřály u srdíčka ;-) "Chýtré hlavičky, zláté ručičky, tó jsou čeští, tó jsou čeští inženýři..." ()
Galéria (10)
Zaujímavosti (14)
- Marek Šimon v opeře odmítl hrát. Prý nerad na jevišti zpívá. (mnaucz)
- Když autor hudby Jan Klusák odešel z divadla, nedal do roku 2007 souhlas s publikováním na zvukové nosiče. Údajně na tom byl za komunismu materiálně špatně a doufal, že ho opera uživí. (Kulmon)
- Zde jsou všechna hudební témata z opery: Předehra, která používá dvě témata ze 4. věty 6. symfonie C dur Franze Schuberta, má klasickou sonátovou formu. Začíná v C dur čtyřikrát opakovaným úderným tónem C (v několika oktávách) v pozměněném rytmu. Následující téma je tvořené pouhým opakováním tónů C (tónika) a G (dominanta) směrem dolů v houslích a kontrabasu také s rytmickým obměňováním. To je pak přebráno fagotem ve vertikální inverzi – C a G směrem nahoru. Následně trubkou s přidaným tónem E. První téma tím vlastně od počátku inklinuje k tónickému akordu (C,E,G). Druhé téma je G dur stupnice vzestupně a sestupně po sobě. Toto téma postupně moduluje a vrcholí podpořeno výrazným tremolem smyčců, které by se dalo označit za začátek provedení. Na to navazuje kontrastní tišší provedení druhého tématu, které zazní pouze jednou a je přerušeno reprízou. Ta představuje obě témata a vrcholí opět nad dramatickým tremolem s náznakem fanfár z opery „Libuše“ Bedřicha Smetany. Celá opera v sobě skrývá množství hudebních manýr a převzatých známých i méně známých hudebních skladeb a melodií. Dalo by se spekulovat o původu každé melodie nebo rytmické figury a hledat její původ v celosvětové hudební tvorbě, ale jejich skutečný původ a důvod zařazení do opery zná patrně jen sám autor. Mezi ty nejznámější patří hlavní téma ze symfonické básně „Vltava“ z cyklu „Má vlast“ Bedřicha Smetany, na jehož melodii zpívá při příchodu na scénu český inženýr Vaněk, a na něj navazující téma ze symfonické básně Vyšehrad z téhož cyklu. Celý kontext je navíc uvozen motivem z předehry k opeře „Hubička“ rovněž od Bedřicha Smetany. Motiv z árie „Věrné milování“ z opery „Prodaná nevěsta“ téhož skladatele se zde objevuje dokonce dvakrát. Poprvé v árii inženýra Vaňka „Chytré hlavičky“, která chválí českou šikovnost a podruhé jako úvod slavnostního odhalení, že mok, který inženýr Vaněk přinesl do Indie, je české pivo. Při příchodu plukovníka Colonela na scénu můžeme poznat úvodní fanfáry z předehry k opeře „Vilém Tell“, jejímž autorem je Gioacchino Rossini. Při následující árii plukovníka „Když se hádáme“ zní v refrénu melodie z árie „Di quella pira“ z opery „Trubadúr“ od Giuseppe Verdiho. Z lidových melodií je nejznámější píseň „Andulko šafářova“, která je uvedená dokonce s původními slovy, pouze v úpravě z třídobého do čtyřdobého taktu a parafráze koledy „Slyšeli jsme v Betlémě“ nebo také „Hle hle támhle v Betlémě“. Mezi nejpůsobivější parafráze patří árie německého inženýra Wagnera, který na hlavní téma Valkýr (nazývané Jízda Valkýr, der Ritt der Walküren) z opery „Valkýra“ z cyklu „Prsten Nibelungův“ Richarda Wagnera zpívá slova Ich bin Ingenieur Wagner, píseň Indičtí sedláci, která je parafrází na píseň Jsme čeští sedláci z opery „Šelma sedlák“ Antonína Dvořáka a píseň „Posaďte se, jak je v Praze?“, která skrývá velmi zpomalenou verzi pochodu Vjezd gladiátorů od Julia Fučíka. Poslední a závěrečná árie „My dear“, ve které plukovník Colonel prozrazuje svou touhu stát se v příštím životě Čechem slovy a rov můj až zaroste mechem, chtěl bych se narodit Čechem…, v sobě skrývá nápěv české národní hymny (konkrétně se shoduje část se slovy… a rov můj až zaroste mechem… s… A to je ta krásná země…). Celou operu uzavírají fanfáry inspirované úvodními fanfárami z opery „Libuše“ Bedřicha Smetany, kterými se, mimo jiné, zahajuje festival Pražské jaro. (mnaucz)
Reklama