Vyšetrovanie skončilo - zabudnite

Tady jsem trochu na rozpacích. Film byl svým obsahem tehdy určitě velmi zajímavý, ve srovnání s některými dnešními vězeňskými dramaty už, bohužel, hodně mdlý, vyčpělý a místy nezáživný. Každopádně na tom, co nám tu zde bylo naservírované, měl velkou zásluhu právě fantastický výkon mladého Franca Nera (mimochodem již ve třetí spolupráci s režisérem Damianim, který se v té době podobně jako Rossi nebo částečně i Petri zaměřoval na filmy s proslulým politickým akcentem, viz jeho "Den Sovy","Confessions of a Police Captain" nebo později "Proč je zabit soudce" opět a naposledy s Francem Nerem v hl. roli) v roli za drobný delikt odsouzeného zbabělého intelektuálního architekta Vanziho, který v sobě nenajde mravní sílu svědčit o zákeřném zavraždění nepohodlného spoluvězně a nehumánních praktikách ve vězení. To všechno, včetně nelidského soudnictví, zkorumpovanosti státních úředníků, síly mafie, degradace jakýkoliv mravních hodnot, manipulací s lidmi, kupování lidí atd, se děje stále a mnoho se toho tedy v tomto ohledu nezměnilo. Zajímavou kriminální zápletku, která jakž takž udržuje diváka v napětí, pár vyhrocených scén spolu s velmi temperamentní italštinou a výkon Franca Nera vidím to za dobré 3*. Jedna z dalších taliánských krimošek, která tu byla kdysi za dob hlubokého socíku odvysílána. Hudba Ennia Morriconeho mě tentokrát moc nedostala, dá se říct, že jsem ji zde skoro ani nevnímal. (21.07.2010)

Tvrdá obžaloba systému, v němž mají moc bohaté vlastnické korporace, které se neštítí ani toho nejhoršího, aby zachránily svoji pověst a moc. Film není ani tak o architektovi, který je omylem zatčen pro spáchání dopravní nehody se smrtelnými následky, ani o nelidských podmínkách v italských věznicích, ale především o tragédii, která stála tisíc lidských životů při protržení přehradní nádrže, jejíž stavba a spuštění do provozu byla uskutečněna přes varování nezávislých auditorů, neboť by jinak zainteresovaným společnostem přinesla ohromné ztráty. Proto musí "sebevraždou" zahynout jediný svědek, který ukrývá ofotografované doklady o zločinu, jejichž originály byly úmyslně zničeny. A to je film starý padesát let. Tenhle systém se dodneška nezměnil. (12.08.2018)

Zajímavý snímek z vězeňského prostředí s velmi dobrým Francem Nerem (zde prokázal, že je skutečně kvalitní herec a vyvrátil tak mé pochyby), který je však až příliš rozvláčný a nedokáže si udržet pozornost po celou dobu stopáže. Mám také jisté pochyby o realističnosti vězeňského života, jenž je nám zde podán – nemyslím korupci a mafii, ale spiš ty vztahy mezi vězni. I chování některých postav (včetně hlavního hrdiny) mi připadalo trochu zvláštní, ovšem konec byl naprosto perfektní. A s ním související vývoj Nerova architekta. (06.08.2020)

S filmografií Franca Nera se to má jako s jízdou na horské dráze. Charismatický a schopný herec jeho formátu by si teoreticky mohl vybírat, ale Nero kýval na všechno, co mu přišlo pod ruku, nejen na začátku své kariéry. Spolupráce s Damianim nicméně patří k těm projektům, na které může být při zpětném pohledu pyšný. Vězeňské drama o návštěvníkovi z jiného společenského "vesmíru", který je postavený pod závažné morální dilema - pomoci spoluvězni a přivolat na sebe pomstu organizovaného zločinu, nebo být svině - a vrátit se rychle a beze šrámů do bezpečí exkluzivního postavení příslušníka vyšší střední třídy, šlape i po několika dekádách jako hodinky a nechává za sebou řadu na efekt vystavených rychlokvašených žánrovek. Snad jen míra naivity architekta, který má neodolatelnou schopnost chovat se v klíčových momentech jako slon v porcelánu, je poněkud vyšší než by se slušelo. A to stojí snímek jednu hvězdičku. Celkový dojem: 85 %. (18.02.2019)

"Vy jste živý doklad absurdity našeho právního systému." Jistě je snem každýho nevinnýho architekta nechat se zabásnout a užívat si vězeňskýho systému, ve kterým není úplně jasný, jestli jsou větší gauneři ti, co si odpykávají trest, nebo ti, co je hlídají. Pro mě tedy nebylo příjemný ani to, že jsem se na to díval, i když mě dostala teorie, že myšlenka na sebevraždu pomáhá přežít noc. To je hluboký. Bylo to prostě celý takový temný, stísněný a ani pobyt v cele s nejkrásnějším vrahem na světě by mi na klidu nepřidal. Přál jsem Vanzimu, aby si udržel rovný záda, vzbouřil se proti nepravostem a slavnostně uvedl vše do pořádku. Ale brzy jsem se smířil s tím, že tady nejsme v Hollywoodu. (08.02.2022)