Moje noci sú krajšie ako vaše dni

Lingvistika, sémiotika, jazykové hry. Dialogy ve verších, bez dřívějších Zulawského obligatorií - střídmá kamera, nikterak hluboké to nechce být, přesto spousta intelektuálních citací, celek upomene rekvizitami na Shining, stylem spíš Jeunet, motivicky Hanussen. Přehnaný intelektualismus ne, špetka neokoukané. Je nutné ztratit slova, abychom se mohli vrtátit k nevinnosti? Šmoulím překladateli dialogů. Dojat Atlantiquem... **** a 1/2. (27.12.2010)

Absurdná dráma, surreálno, originalita a nezmyselné a alogické dialógy. Ľúbostný, neobyčajne spracovaný príbeh. Zvodná a vždy atraktívna Sophia ktorá ale v tomto diele je hypersenzitívná, kapriciózná a neustále trúchliaca. Okrem svojej žiarivej krásy predviedla aj eklatantný herecký výkon. Na druhej strane smrteľné chorý Dutronc ktorý ju skvele doplnil. Symptomatické scény pre Zulawske teda vášnivé milovanie, neodetých hlavných protagonistov nemôže chýbať Hudba vo filme je menej výrazná a nevtieravá. Najlepšie momenty filmu sú lascívne vystúpenia alebo pitoreskné, bizarné postavy( lilipután). Zulawského jednoznačne najlepší počin. (08.07.2012)

Opravdu tak bizarní podívanou, která je svou formou předložení těžko srozumitelná a zřejmě musí být na takové snímky ta správná nálada. I přestože byla Sophie Marceau nesmírně krásná, tak já jsem až příliš často tápala a moje pocity jsou tudíž hodně smíšené. Velmi nezvyklé zpracování a oproti To The Wonder, které bylo také originálně zpracované, tak tady nesdílím takové nadšení. Asi si to budu muset pustit někdy ještě jednou, ale dnes je to pouze slabší trojka. (10.02.2014)

Polský režisér ve francouzském převleku - jakoby inspirován o něco staršími obdobnými Wajdovými snahami - podává dokonalou anamnézu konzumismu v jeho čisté podobě. Cit, který by mohl být a snad by i byl hluboký a čistý, je od počátku deformován podivnými nálezky na obou stranách - velký programátor, odsouzený k smrti a odmítající vzít tuto skutečnost na vědomí, proti němuž stojí podivná dívčí prolnulina tanečnice a média, o níž je jisté jen to, že pro své mládí a nezkušenost je více řízena a následně deformována, takřka zbavena schopnosti prožívat po svém svůj vlastní život. Následky na sebe nedají čekat. To, co by za normálních okolností vedlo k rychlému rozpadu vztahu, tady paradoxně působí jako jeho velmi problematický a také nanejvýš dočasný tmel. V řadě scén, které se pohybují na hranicích normální psychiky, se postupně formuje tragický závěr, do nějž tato oboustranně věrně i virtuálně prožívaná láska nemůže nevyústit. Působivá forma, do níž toto ponuré téma režisér oblékl, je ozvláštňována mimořádnými výkony obou protagonistů - jak Jacquese Dutronca, tak zejména Sophie Marceauové. (26.12.2010)

Hra se slovy na pozadí intenzivní romance. Mindfuck, který drží pohromadě zejména díky ústřední herecké dvojici, respektive díky Sophie Marceau, která by svým charismatem utáhla i dokument o petangu. To, že byla autorka stejnojmenné knižní předlohy po zhlédnutí zděšená a nechala své jméno vyškrtnout z titulků, považuju za pomatení smyslů. Kult. (28.09.2014)