Prísľuby z Východu

Rozvedení Cronebergovy režijní brilance z "Dějin násilí". Zatímco tam se obyčejnost (a její kontrast s násilím) soustředila na běžnou americkou rodinu, v Příslibech ji Cronenberg paradoxně koncentruje do světa vorů v zakone (tedy ruské mafie). Kdo čeká černo-bílou, hnusácké karikatury, démonizace, bude překvapen. Cronenberg měří stejný díle obyčejné rodině, jako mafiánům, nechává je večeřet, hýčkat děti a stejnou pozornost věnuje proříznutému krku jako posezení při garmošce. Výsledkem je fascinující vypravěčský tón, který jen málokdy sáhne ke zvýšení hlasu (a právě tehdy je film nepatrně pokažený falešnými tón velkého dramatu). Viggo Mortensen je úžasný, jeden z nejpůsobivějších fyzických výkonů herce, které jsou v současnosti k vidění. Naomi jen kvete, vrásky nevrásky. Zápory? Opět scénář, který má dost děr v logice a struktuře příběhu. A také twist, který narozdíl od Dějin hlavní postavu spíše sploští. Což nic nemění na tom, že Přísliby jsou fantastickým thrillerem a Cronenberg má životní fazónu. [85%] (13.01.2008)

Cronenberg ve šlépjejích Dějin násilí opět konfrontuje postavy s násilím a buduje vnitřně vypjaté, působivé a plynule gradující drama. Je sympatické sledovat, jak můj oblíbený režisérský velikán vytváří precizní a de facto mainstreamový film, do kterého dokáže nenásilnou formou propašovat několik svých poznávacích znamení (pár krátkých scén s otevřenou brutalitou, které jsou natočeny stejně jako v jeho starších béčkových filmech)... PS: Fantastický výkon Vigga představuje sladkou třešničku na dortu. 9/10 (07.08.2009)

Cronenberg nadobro opustil fantaskní svět lidských obsesí a začal prozkoumávat obyčejné lidi v mezních situacích. Synopse ruských gangsterů v Londýně zaváněla falešně nosovým přízvukem a litry vodky, ale výsledek je spíše o konfrontaci odlišných světů, do kterého když vstoupíme, nedostaneme se z něj, ať už jsme mafiánský řidič s tajemstvím, zdravotní sestřička s vnitřním stigmatem, či ukrajinská emigrantka v nedobrovolné roli prostitutky. Uchvacuje to v momentech, citově naplňuje v celku, byť ten epilog by se dal zkoumat dlouhé chvíle. A ač to zní jakkoliv paradoxně, Východní přísliby jsou hodně jinou alternativou Lásky nebeské jakožto londýnského vánočního filmu. 4 a ½. (20.12.2007)

Na Cronenberga poměrně umírněné, ale jeho režijní styl je stejně silně znát. Jako téměř všechny filmy, co jsem od něj viděl, i tento na mne pocitově zapůsobil velice chladně, avšak díky silné syrovosti se mu podařilo upoutat mou pozornost. Na Cronenbergovu hru nepřistoupí všichni, ale já si tuhle citově odosobněnou partii občas zahraju rád. 80% (18.08.2008)

S trochou nadsázky řečeno, postava Naomi Watts jakoby vypadla z nějakého naivního románu Daniely Steele a vytváří tak dokonalý kontrast s tvrdým mužským světem podsvětí s poněkud nekompromisním nádechem (detailní podřezávání krků, nůž v oční bulvě). Právě tento kontrast je největší předností příběhu, který není nijak objevný, nutno ale říci, že Cronenbergova neokázalá režie je velmi příjemná a účinná, protože navzdory triviální zápletce dokáže jeho film vtáhnout do děje tak, že vám těch 100 minut uběhne strašně rychle. Oproti předchozímu slabému ´History of Violence´ opravdu velmi poutavé s několika vskutku nezapomenutelnými scénami (úvod, saunová bitka Mortensena v ´rouše Adamově´). Na fenomenální trojici Mueller-Stahl, Cassel, Mortensen bych se mohl dívat celé dny.... (08.01.2008)