如果愛
Perhaps Love
Réžia:
Peter ChanHrajú:
Takeši Kaneširo, Xun Zhou, Jacky Cheung, Jin-hee Ji, Eric Tsang, Sandra Ng, Sai-tang Chan, Zimo Yang, Tung-Man ChanObsahy(1)
Film, často srovnávaný s MOULIN ROUGE!. Muzikál napsaný Oi Wah Lamem a Raymondem To, pod choreografií je podepsána Farah Khan. Celý projekt sponzorovala Astro Shaw a TVB. Tento film je prvním muzikálem v Číně za posledních čtyřicet let. (gruvacek)
Recenzie (15)
Muzikál o lásce. Možná jen na první pohled. Velkým zjednodušením by se dalo Perhaps love přirovnat k Moulin Rouge, ale nebylo by to zcela přesné. V centru dění je milostný trojúhelník, režisér, herec a herečka. Režisér navíc natáčí film o dalším milostném trojúhelníku. Tyto dějové roviny se vzájemně proplétají a divák přichází na další netušené souvislosti a čeká ho i pár překvapení. Jak už napovídá název filmu Snad láska, tak láska je ve filmu v mnoha podobách, ale ani jedna není čistá. Co se týče muzikálových vystoupení, tak ty jsou celkem pravidelně rozesety v průběhu celého filmu a jsou velmi zdařilé. Kaneshiro sice nezpívá jako Caruso, ale emocemi rozhodně nešetří. Po vizuální stránce nejsou tak okázalá a pompézní jako v Moulin Rouge, jejich choreografie je jednodušší, ale přišlo mi, že jsou pevněji zakotveny v příběhu a většinou ho posouvají dál. Na film se tím pádem opravdu příjemně kouká, téměř celý je podbarvený nádhernou hudbou a věřím, že většina z Vás příjemně uteče. Nekoná se ani žádné citové vydírání, což je způsobeno hlavně tím, jaký má film konec. Nechci ho prozrazovat, podívejte se sami. ()
║Rozpočet $-miliónov║Tržby Celosvetovo $2,604,000║ ()
Bohužel, do značné míry zklamání. Prakticky neustálý pocit viděného (Moulin Rouge hadr) by ani tk nevadil, kdyby muzikálové výstupy byly alespoň nápadité. Bohužel - nejsou. Skladby postrádají gradaci, vlastně jsou prakticky na jedno brdo a nejlepší skladba je už v traileru. Film má vlastně tři dějové části - Hlavní - současnou, Filmovou, ve které se odehrávají všechny muzikálové výstupy a pak retrospektvní. Každá z těch částí by sama o sobě šla rozpracovat jako celovečerní snímek, který by měl všechny předpoklady pro to dostat plný počet. Všechyn nahuštěné v jednom filmu ale působí absolutně nekonzistentně a celkově do určité míry nudí, nehledě na to, že někdy se prostě musí vypnout mozek, protože je to takové..hloupoučké. Škoda... Těšil jsem se hodně a čekal sem o dost víc. ()
Laska, vyrovnanie sa s minulostou a schopnost vykrocit dalej. Presne o tom je tento jemny, ako padajuca snehova vlocka sa nesuci pribeh. Dve dejove linie, jedna filmova (film je o natacani filmu) a jedna skutocna, sa spolu postupne rozvijaju , aby pomaly a hladko splynuli v jeden, ktoreho zaver neukonci len filmovy pribeh, ale aj pribeh hlavnych hrdinov. Melancholicky, pocitmi, emociami a hlbavou-veselou-smutnou krasnou hudbou nasyteny film, ktory si znova pustim, ak raz budem mat zlomene srdce. Som si isty, ze mi trosku pomoze utisit bolest. (8.5/10) ()
Překvapivě dobrý a kvalitní muzikál, stojící po vokální stránce hlavně na výkonech Jackyho Cheunga. Samozřejmě vynikající je i další součást milostného trojúhelníku, který tvoří Takeshi Kaneshiro a Xun Zhou. Zejména Xun zde dokazuje, že je absolutní herecká špička nejen pro pevninskou Čínu, její vztah s Takeshim byl fakt výborně podán. To neustále prolínání rovin natáčení filmu a vzpomínek hlavních hrdinů je výborně sestaveno, že se v tom někdy člověk i ztratí. Je zde spousta roztomilých detailů, plynulé tempo, silná atmosféra, ty charaktery mě fakt chytly za srdce, čtyři a půl hvězdy si to zaslouží. Update: Viděl jsem to ještě hodněkrát a pořád to na mě účinkuje, to je prostě na plný počet. ()
Chtěl být režisérem, ale neuspěl...stal se slavnou filmovou hvězdou. Dnes je při natáčení muzikálu konfrontován se ženou, která jej dvakrát opustila kvůli kariéře. Film o filmu, film o lásce, film o snech. Srovnávat jej s o třídu lepším Luhrmannovým Moulin Rouge se sice nabízí, ale je to povrchní náhled: v "Ru guo - Ai" se prolíná nejen natáčení a soukromý život, ale i současnost s minulostí a sny s realitou. Ústřední trojice své role také odzpívala, a přestože výborní byli všichni, hlavně kvůli hereckému výkonu Jacky Cheunga film stojí za vidění (nejmilejší Takeši, kvůli kterému jsem si film pustila, jistě promine.) ()
Já dám zatím čtyři hvězdičky, ale až si to pustím po druhé (po třetí, po čtvrté), tak možná půjdu na maximum. Tohle není lehká a povrchní záležitost. To je něco, co člověk musí vidět víckrát, aby postřehl a vychutnal si všechny skryté myšlenky. Stejně jako si srovnal v hlavě kdo s kým a proč. Teď mám pocit jako kdybych rychle snědla svoji oblíbenou polévku tří chutí a ty chutě vlastně vůbec nerozlišila. ()
Nejsem si jist, jak to vlastně skončilo a budu to chtít vidět znova. Pojďme po bodech. 1) Už jen proto, protože se jedná o první muzikál v Číně za posledních čtyřicet let, jsem to chtěl vidět. Připadne mi však, že Číňané nemají (právě kvůli zmíněné pauze) tento žánr jednoduše "pod kůží". Viděli zahraniční muzikály, mají představu, jak by muzikál měl vypadat, ale to, co vytvořili, není muzikál, jako spíš muzikálový film (možná místy maličko křečovitý až kopírující). Což konec konců nemusí být negativum. 2) Líbila se mi milostná linie mezi Takeshi Kaneshirem (můj oblíbený herec) a Xun Zhou (viděl jsem ji poprvé, ale líbí se mi), naopak mi připadne nedotažený vztah Jacky Cheung (kterému jsem prostě nepřišel na chuť) a Xun. 3) Kdyby to byl evropský nebo americký muzikál, obsahoval by mě známe skladby. Je to ale čínský muzikál a obsahuje skladby, které jsem slyšel poprvé. Ale neříkám, že zlé. 4) Odhaduju, že jako Evropanovi mi dost velká část symboliky zůstala skryta (už jen proto, že jí bylo moc na jedné hromadě najednou). 5) SPOILER: Nadchla mě drobnost. Hlavní hrdinka ve spánku jemně skřípe zuby. Když chce partner spát, přiloží jí na ústa prst (nebo mezi zuby), potom přestane. Toto je přesně jedna z drobností (skrytých specifik), které muži na svých partnerkách milují. Konec SPOILERU. 6) Každopádně je to film minimálně pěkný. Mísí se v něm (možná překombinovaně) realita, film, který se tvoří a vzpomínky. Moje pocity jsou trochu rozpačité, ne však tak zásadně, abych po prvním vidění dal jen tři *. ()
Na to kolik mám v Perhaps Love námitek se sama sobě divím, že tomu dávám čtyřku (ovšem slabou). Začnu od žánrového zařazení k muzikálu (to není výtka, spíše upozornění) - ano, je tam pár typicky muzikálových scén, kdy na plátně všichni tancují a zpívají rázné nebo tklivé písně, ale jej jich pomálu a většina je součástí filmu, který hlavní hrdinové natáčí. Pravdou je, že hudba a písně hrají téměř nonstop, ale většina je spíš doprovodná, takže nějakých častých tanečně-hudebních scén se divák nedočká. Když už tam tedy někdo začne předvádět nějaké krokové variace, většinou za moc nestojí, je to prostě něco tisíckrát viděné, bez svěžího vánku originality, navíc s ne zrovna povedenou kamerou (často se jen zabírá mumraj tanečníků, bez většího zaměření na postavy). Hlavní hrdinové skřivánky v hrdle taky nechali při natáčení v přívěsu, ale čert to vem. Pokárala bych i člověka zodpovědného za zvuk, často to působí, že je každý zvuk pouštěný z jiného zdroje a vše tak nějak slátané dohromady (což je u hudebního filmu trošku problém). Co se týče obsahu, tady bych pochválila vykreslení vztahu mezi Takeshi Kaneshirem a Xun Zhou, naopak linka s režisérem, která měla dodat na dramatičnosti a přidat nějakou tu motivaci k jednání hlavní ženské hrdinky, je natolik očesaná, že se zdá téměř zbytečná. V podstatě i prolínání života hrdinů s filmem působí samoúčelně a funguje méně než v zde několikrát zmiňovaném Moulin Rouge. Když si tedy zrekapituluji, proč mě tenhle film přece jen svým způsobem fascinoval, tak mi vyjdou dvě muzikálové scény (Kaneshiro nemůže spát a tanec v uličce) a milostný příběh ústřední dvojice (i tím jak je zakončen). ()
1. za kameru, 2. za kostýmy, 3. za píseň You Do Love Me, a 4. za herce Takeši Kaneširo (byl nádhernej)... ()
Velmi kvalitní snímek, který má špičkové obsazení, nádhernou Zhou Xun, skvělého Kaneshira s Cheungem. I když jsem měl určité obavy, že to je muzikál, tak po seznamovacím úvodu, se mi to začalo hodně líbit. Písně mají ten správný náboj, který vás dostane, k tomu pro někoho již klasický milostný trojúhelník, i když trošičku jinak. Scény, ve kterých se vyskytuje poletující sníh jsou kouzelné. I když jsem váhal, mezi 4 a 5, jelikož s nejvyšším hodnocením bych rád šetřil, tak tady se obávám, že to nepůjde. "The truth is...to hate someone is much painful than being hated. It´s not hatred that drove him into hitting Xiao-yu. What he did was to let go of his right to hate her. Hitting her would make them even." ()
depresivni a a pritom hrave, ale po urcite dobe me to zacalo nudit..vystupy choreograficky propracovane, ale bud nemam hudebni sluch nebo jim to moc nezpivalo..a dejova linie taky nebyla z nejpropracovanejsich..opravdu tentokrat tento film beru jen jako o zajimavy muzikalovy pokus ze zeme ze ktere bych ho necekal:). ()
Deprese, melancholie, skvělá hudba, perfektní kamera, úžasní herci. Co víc si přát? ()
muzikal o muzikale, film vo filme. postavy prezivaju to co herci, cely film je vlastne o nich. o tom ako nadejny producent Ling stretava na okraji Pekingu bezdacku Sun Na. ta podlieha falosnej vidine o kariere v USA a sklamana sa vracia do naruce Linga. Ling ju berie na plac a tam sa nasa dievcinka zahladi do rezisera Nie Wena, s ktorym odchadza a nechava Linga Lingom. z oboch sa stavaju herci a po rokoch s aich osudy znovu stretavaju v Shanghaji, zacinaju pracovat na spolocnom muzikalnom filme. avsak ona si na neho nespomina, je to uz predsa nejakych par rokov. Reziser Nie Wen z nej spravil hviezdu, ale v podstate to bol Ling, ktory jej dal nadej, ze moze byt cim chce, pretoze ona je "Monkey", nepremozitelna ako Opici kral. paralelnu zapletku ma teda aj ich film na ktorom pracuju. podari sa Lingovi pomoct herecke rozpamatat sa na jej davnu lasku, na ktoru uz davno zabudla? a kto ju napokon necha ist si svojim zivotom? ako sa odzrkadli vztah hercov na diele, ktore ma v rukach zamilovany rezier, ktory nechce svoj objav stratit koli laske z minulosti? silna stvorka, 80% ()
Pustila jsem si jej kvůli Takeshimu Kaneshirovi, ale bohužel mě tento snímek nijak nenadchl. Milostná linka byla sice zajímavá (a některé okamžiky se mi opravdu líbily), nicméně mám pocit, že by na mě zapůsobil víc, kdyby šlo o ,, obyčejný" film a ne muzikál. Zdejší prostřihy do minulosti kombinované se scénami z nově natáčeného filmu mě spíše rušily a místy i mátly. A ony zmiňované bollywoodské tanečnice se tu také mihly pouze jako kulisa v pozadí. Navíc hlavní hrdinka mi byla silně nesympatická, celou dobu mi připadala jako ledová socha, takže jsem její partnery litovala. Ovšem já asi nejsem pro podobné filmy to správné publikum, nijak mě nedostaly totiž ani slavný Moulin Rouge, Chicago (i Fantom opery jen trochu). Myslím, že poslední zahraniční muzikál, který mě aspoň trochu bavil, byl My fair lady s Audrey Hepburn. Máloco má vtip a šmrnc jako naše Noc na Karlštejně (byť to asi původně nebyl muzikál) a tak chytlavé písničky a strhující árie jako Karel Svoboda také umí skládat málokdo (Nevztahuji teď na zmíněného Fantoma, který obsahuje minimálně dvě krásné árie.). ()