Súdny deň

Neil Marshall je mistr braku, který si libuje v neotřelých variacích subžánrů a kategorií, a to do takové míry, až je s podivem, že mu na to někdo dával prachy. Tedy z dnešního pohledu už to dávno není pravda. Marshall do značné míry žil z existence hladového globálního DVD trhu, který mu v jistých kruzích zajistil věhlas. Stejně jako mnozí další žánroví divoši, také Marshal našel po rozpadu DVD trhu útočiště v televizi, kde přijal roli pouhého námezdného řemeslníka. "Soudný den" zůstává jeho nejvyšinutějším a také nejzábavnějším snímkem, kde navzdory zjevně omezenému rozpočtu úžasně popustil uzdu své kombinatorice žánrů i lokálnímu sentimentu. Vytvořil tak ultimativní brakový biják s ultra britském hávu. Odysea za nalezením vakcíny proti smrtícímu viru tu vede napříč celým spektrem žánrů, které jsou skloubeny s hrdě britskými prvky, motivy i hereckými osobnostmi. V jednotlivých částech filmu tak identifikujeme atributy zombie filmů bijáků s tajnými agenty či kyberpunku. Postapo svět se postupně překlápí z aluzí na Carpenterův "Útěk z New Yorku" do Cameronových "Vetřelců", než spočine na chvíli v madmaxovském stylu umocněném o prvky punkových koncertů, aby se mohl po vzoru Harryho Pottera vlakem přesunout do kouzelně artušovské krajiny highlanderů. Vedle castingu britských ksichtů v čele s domácími žánrovými ikonami Malcolmem McDowellem a Bobem Hoskinsem si film po celou dobu uchovává také britsky punkovou nadsázku, která se projevuje mimo jiné v pravidelném začleňování prvků, které svět filmu vztahují k současnosti - ať už to jsou platové talíře u madmaxovských lidojedů či značení směru prohlídky na středověkém hradě. Marshall ale neměl bezedný rozpočet a tak kompromisy ve výpravě a nedostatky v choreografii a dalších fázích přípravy scén zkouší maskovat rozlítanou kamerou a zběsilým střihem. Ten je sice výsostně otravný, ale vlastně nakonec zapadá do celkové koncepce meta braku, kterému není vůbec nic svaté, kromě bezuzdné zábavy a étosu Junktownu. (23.11.2020)

MOHL TO BÝT BEZVA FILM, KDYBY........ kdyby například za tou mohutnou zdí, se z lidí stali Zombie. Protože ta zeď byla parádní. Jenže ta zeď bylo to jediné dobré z celého filmu. Koukal jsem a připadalo mi to nelogické : stejná doba, stejné prostředí, stejní lidé, ale na jedne půlce se nacházeli pankáči a na druhé půlce středověk! Vůbec to nešlo dohromady a už vůbec né, ten nelogický konec! Ta hlavní hrdinka po celý film žmoulala nějaký papírek, který ji dala máma. A tak jsem si logicky říkal, že asi i svou maminku najde! Houby, ani se tam neobjevila! Tak proč ten papír?? Prostě jednou se na film kouknout a rychle zapomenout! Nuda! (12.05.2008)

Logice dala britská hračička Neil Marshall volno a sám si už při první klapce zřejmě řekl, že si splní jeden velký dětský sen. Dějově jsme zase u jisté apokalypsy, se kterou se svět vypořádává izolací Skotska, kde je epicentrum nákazy smrtelným virem. Po dlouhých letech se ale virus dostal i mezi londýnské obyvatelstvo, tudíž je třeba jednat nalezením protiléku. Marshall (i když tu skutečně absentuje s vnitřní logikou svého vyprávění) se ničeho nebojí, po muzikálovém čísle klidně opeče nebohého zajatce a v nekorektních honičkách punkově laděných kanibalů drtí každičký kousek lidského těla, na který si jen vzpomenete. Určitě mi přijde malicherné označovat Doomsday za něco, co nemá vlastní styl a krade a cituje, kde může. Protože si jej docela užije i divák, který je netknutý podstatně starším Šíleným Maxem nebo nedávným Úsvitem mrtvých, ostatně svět blízké budoucnosti zasažený náhlou katastrofou tu už byl nesčetněkrát. Nicméně tohle náležitě uvědomělé béčko a vizuálně zdařilá jízda, ve které záporáci pobíhají s palcáty a oštěpy a umírají pod koly obrněného transportéru, je rozdávkovaná do několika vrcholných scén, mezi kterými se jen střídá povinná vata s hluchými dialogy a „podivíny“ typu Malcolma "něčím se živit musím" McDowella. Marshall, který překvapil už atmosférickým žravým horůrkem Pád do tmy, se o svojí budoucnost bát podle všeho nemusí. Ryzích 60%!! (29.05.2008)

Masívní vykrádačka zejména RESIDENT EVILA 2, ÚTĚKU Z NEW YORKU a ŠÍLENÉHO MAXE 2 (celý seznam by byl velmi dlouhý, člověka až jímá paranoia z toho, jak je mu tu všechno odněkud povědomé) s nulovým vlastním vkladem a tragickým střihem nijak zajímavých akčních scén. Ovšem vykrádačka, která si na béčko jen nehraje/neparoduje, ale která jím skutečně je a to béčkem příjemně svižným, brutálním, se sympatickým body countem a s akčními scénami, co mají vzdor nenápaditosti a mizernému střihu povětšinou slušný drajv. A ani ta ostentativní nekorektnost není tak otravná, jak tomu u podobných filmů obvykle bývá. Gratuluju Rhoně k hlavní roli v jaké jsem ji chtěl dávno vidět. Snad už se brzo dočkám i u Agáty Hanychové :) (13.04.2008)

Tvůrci filmu si nejspíš řekli, že žánr postkatastrofické sci-fi je momentálně v kurzu, a tak by bylo dobré přiložit si své polínko do ohně. Mají filmoví fanoušci rádi honičku v autech? Mají, a tak tam něco šoupnem. Mají rádi temný středověk? Bezpochyby, tak jim vyhovíme. Mají rádi krvavé gladiátorské hry? Už jsou tam. Líbí se jim hrůzu budící pankáči? Mají je mít. A bude jich rovnou armáda. Co funguje stoprocentně, je krvavé násilí, tak na něm nebudeme šetřit. Nějaké ty efekty, slušnou výpravu, k tomu jsme prachy sehnali, a abysme měli zaručený úspěch, použijeme řadu osvědčených žánrových klišé a scén, které už fanoušci znají z jiných filmů. Celou tu pulpovou směsku musíme jenom řádně promíchat, a protože si jsme vědomi, že jsme stvořili, s prominutím, sračku, budeme se tvářit sebevědomě a případné kritiky odzbrojíme tím, že to budeme prezentovat jako svůj tvůrčí záměr. Takhle nějak to nejspíš při natáčení Soudného dne vypadalo a výsledek tomu odpovídá. Místy je to až přitažlivě béčkové, ale celková nepůvodnost a hloupost z filmu jenom čiší. Když už poklesle sympatické béčko, tak bych sázel na Carpenterův Útěk z New Yorku, který za nepoměrně méně peněz dokázal natočit podstatně lepší kousek. Soudný den je v podstatě vykrádačka Šíleného Maxe a starších Carpenterových filmů, jako je právě Útěk z New Yorku nebo Útěk z L.A. Celkový dojem: 20 %. (10.06.2009)