Moje čučoriedkové noci

Nehorázný sranec. Norah bych nejraději půlku filmu vzala cihlou přes hlavu. Její filozofování v různých koutech amerického zapadákova je neuvěřitelně nudné. Co je ale ještě nudnější a klišovitější, jsou osudy lidí, se kterýma se hrdinka během cesty setká. Přidejme snahu o artový dojem filmu dlouhými záběry bez dialogů a 90 minut královské nudy je na světě. Wim Wenders umí poeticko-filozofickou americkou road movie líp. (07.02.2010)

"There's nothing's wrong with the blueberry pie." Taky bych chtěl někomu ukrást auto a za odměnu ho dostat přepsané na sebe.. Je to asi velká frajeřina, napálit to do zdi v autě přesně v místech, kde jsem se seznámil se svojí tehdy sedmnáctiletou ženou. A ještě větší ztřeštěnost je pak na tom místě nad smrtí nenáviděného chotě ronit krokodýlí slzy.. Jude Law a několik krásných žen. V Borůvkových nocích si ale Law zahrál jen takový štěk, na svoje poměry, a krásné ženy tak měly víc prostoru se předvést. Mně se ovšem nejvíc líbil policista Arnie resp. způsob, jakým si ho zahrál David Strathairn - "I am the king of the white chip." Natalia Portman je nechutná když je opilá, a je nechutná, když lže. Z čehož vyplývá, že je dobrá herečka. - "They said your dad's there. And they said he's dying"----- "Son of a bitch. That man... always dying" Ze všech žen byla ale jednoznačně nejhezčí Katya Blumenberg (příznivci Natalie- promiňte). Nemůžu vynechat ani Norah Jones, jejíž Elizabeth celý příběh spojuje, nebo přesněji, slepuje. Rachel Weisz alias Sue Lynne jsem si naférovku spletl s Natalií Portman, tak podobná mi přišla (až informace odtud mi pomohly tuto politováníhodnou ...., ke které dochází maximálně... a tak dál). Jako leitmotiv pomyslný závod koláčů, kdo bude dřív snězen= detail, a perfektní. Ale nic se nemá přehánět a už ta sklenice s nejrůznějšíma klíčema naznačovala, že scénárista (a režisér v jedné osobě) má dost bujnou fantazii a neví, jak dál. Aby si barman pamatoval tolik, tak dlouho a tak precizně? Snad ano, ale to by se pak jistě neživil jako barman.. Záběr na roztékající se zmrzlinu zalévající ovoce, to je naprostá zbytečnost, scéna jak z reklamy na jogurt s extra velkými kousky ovoce. A co měla proboha znamenat ta bezpečnostní kamera? Nejdřív s pomalou frekvencí snímků a po zázračné Jeremyho opravě (kouzelný to šroubovák, kterým tam zašťoural) záběry jak ze studia na Kavčích horách. Taky nemám rád, když se děje příliš mnoho náhod (synchronizované krvácení z nosu, zkousnutí rtů po polibku). Ani zpomalovací záběry mě nenadchly, s výjimkou okamžiku, kdy se Leslie po dobrodružství v autobazaru vydala svou cestou, tam se to moc hodilo. Celkové summary - něco jako Arnieho účet - každý den stejné - nuda, nuda a vaření z nepříliš osolené vody. Jo, a dobrá, uklidňující hudba. (20.06.2008)

Na základě dokumentu Buenos Aires Zero Degree jsem si udělal velmi jasnou (i když možná mylnou) představu, jak probíhá natáčení pod taktovkou Wong Kar-waie: parta lidí bez scénáře a ujasněného uměleckého konceptu se přemisťuje z místa na místo. Filmují a věří, že z toho vzejde něco zajímavého. I tentokrát vzešlo a také tentokrát mám neodbytný dojem, že „making of“ (vznikle-li někdy nějaký) bude zábavnější než samotný film. Už jen ta historka o Wongově touze pracovat s Norah Jonesovou (při jejím půvabu není divu), kvůli které absolvoval cestu do Států, protože by bylo příliš komplikované ji učit čínsky… rád věřím v její pravdivost. A to i po zhlédnutí Borůvkových nocí, které mimo jiné udělují lekce mezilidské nedůvěry. Příběh je prostinký: ženy opouštějí své muže, muži opouštějí své ženy a všichni si postupně uvědomují, jak snadno lze ztratit něco těžce vydobytého. Ano, hodnotu mnohého si uvědomíme teprve když o to přijdeme. Po skončení této promenády krásných hereček a výborných herců mi chyběla hodina a půl života. Borůvkové noci jsou jako třpytky oslňujícího lesku: na pohled stejně lákavé, ve skutečnosti stejně zbytečné. Modrá je dobrá a Natalie, Rachel i Norah si po jedné borůvkové hvězdičce zaslouží. Zaslouží si také role v lepším filmu, ale to je na jiné vyprávění. 70% Zajímavé komentáře: Adrian, k212, Mahalik, liuk, Sobis87 (12.06.2008)

Když jste na tom špatně, pamatujte, že je vždycky kolem vás ještě někdo, kdo je na tom hůř.. Kar-wai Wong naservíroval meditačně laděné defilé životních ztroskotanců, kde každý druhý záběr je zpomalen ve stylu Johna Woo (ovšem bez střelby) a já musím bohužel konstatovat, že s výjimkou tradičně výborného Strathairna postrádá tato neónově načančaná unylost potřebný drive. Holt, borůvky staví, Borůvkové noci uspávají.. Možná je to vždy momentálním nastavením nálady, ale asijské drámo-romance (pravda, tentokrát šmrnclé Hollywoodem) jsou pro mě jiný kontinent, jiný svět, nicméně uznávám, že pořád stejný vesmír.. (28.10.2010)

Melanchólia, hĺbavosť, tragika, podprahová romantika, voyeuristické snímanie... to všetko neodškriepiteľne patrí k Wong Kar-waiovi a je to prítomné aj v jeho prvom anglicky hovorenom filme. Je to síce menej filozofické a "komplikované" ako jeho hongkongská tvorba, ale stále je to excelentne odvedená a výrazne "wongovská" filmárska práca s opäť raz dokonalou kamerou a skvelými hereckými výkonmi. Štvorica vedľajších postáv (Jude Law, David Strathairn, Rachel Weisz a bohyňa Natalie Portman) je zahratých famózne, trošku inak je na tom herecká debutantka Norah Jones, pri ktorej som nevedel posúdiť, či tlmený herecký prejav je autorským zámerom alebo jednoducho dôsledkom menšieho hereckého talentu. Každopádne na svojich hereckých kolegov nemala, ale nedopadlo to ani zle, s jej Elizabeth sa nedalo nesympatizovať (stále ju ale budem mať radšej ako speváčku, než ako herečku). My Blueberry Nights je výborný film, ktorý znalcov Wongovej predchádzajúcej tvorby neprekvapí, no "tých ostatných" môže čakať unikátny zážitok a snáď aj impulz pre pozretie tých skutočných Wongových klenotov ako Stvorení pre lásku či Fallen Angels. 9 / 10 (05.09.2008)