Interview

"Rovnocennost neexistuje, je jen vítěz a poražený". Než se dozvíme, kdo bude vítěz a poražený v duelu postaršího cynického reportéra a svůdné mladé filmové hvězdičky, budeme vystaveni více než hodině svižné, zajímavé a chvílemi sexuálním napětím nabité konverzační masáže, které lze vytknout jen zdlouhavost kolem pasáže otvírání nitra vnadné blondýny. Jeden byt, jedna restaurace, jedna ulice, dva výborní herci a překvapivě břitká a zneklidňující zábava. V jednoduchosti je někdy síla. (14.08.2007)

Dost rozporuplný film. V první polovině jde o nemastnou neslanou konverzačku mezi nevyzpytatelným novinářem a na první pohled naivní herečkou, nicméně poté začíná atmosféra houstnout a dokonce mě i začalo zajímat, o čem celou dobu ti dva pořád žvaní. Problém je ale v tom, že se člověk ve všech těch emočních veletočích, šokujících vyznáních a scénáristických kličkách začíná ztrácet a po posledním "zvratu" jsem měl chuť spíše vzteky vypnout televizi, protože takový podraz na diváka nejsem ochoten jen tak odpustit. No však uvidíte... (25.11.2009)

Je mi to skoro líto, ale nebýt posledních dvaceti minut, šla bych asi ještě níž i když je to jinak poměrně dost dobře hodnocený film. A to jsem byla ráda, že jsem to do těch závěrečných minut vydržela. I když je Steve Busceni jinak velmi dobrý herec, tak mě na tomto komorním konverzačním dramatu něco iritovalo. Nejen, že hlavní protagonisté měli k sobě zvláštní ambivalentní vztah, ale i já měla k tomu filmu podobný pocity. Škoda. (28.07.2012)

Citově drblá herečka, která se asi nudí v životě a nebo zapomněla, kde končí dosah kamer a studia - realitu si zaměňuje za film a ze všeho dělá takovou tu vážně béčkovou telenovelu. Jenže schválně (pomsta?). Zřejmě. Ale tak nebo tak je po chvíli emocionální výbuchy přestanou bavit. Jediné štěstí celého filmu spočívalo v hodině a 20 minut co by délky stopáže. (04.12.2016)

Interview je dokonalý konverzačný film bez zaváhania, bez nudných scén a z fantastickou ústrednou dvojkou. Steve Buscemi natočil svoj osobný vrchol, čo sa týka filmovej tvorby a keď na to príde tak aj za vrchol tej scénaristickej. Film sa nikam nenáhli a dáva nám skvelý priestor nazrieť do skúkromia dvoch hlavných protagonistov, snažiť sa pochopiť a uvidieť, čo nie je len ich povrchná a hlúpa hra a potom naplno prejaviť sympatie či už k jednému, alebo k druhej. V tomto smere sa nemôže jednať o dokonalejšie dielko, alebo aspoň o veľký, malý film, pretože práve tá hra, ktorá ma rôzne zvraty, pôsobí čudnejšie, a zároveň prirodzenejšie než čokoľvek čo som mal možnosť vidieť. Koniec je síce veľmi predvidateľný, ale ako celku nejako výrazne neubližuje. Pre mňa skvelý film ku ktorému sa z radosťou určite raz vrátim. (03.07.2010)