Strážcovia

Tenhle film může mít spoustu přívlastků. Je efektní, vizuálně vybroušený, komiksově přepjatý, stylově akční. Je to bombastická podívaná, která mi připomíná naši spartakiádu nebo ještě spíš zahájení olympijských her v Pekingu. Bohužel já měl vždycky radši divadla malých forem a podobná show, kde se nějak vytrácí myšlenka na úkor efektní akce, na mě nedělá dojem. Je to přestylizované, nelogické a studené. Jde o určitou poctu komiksu, ovšem zrovna tomu, který mě nikdy nebral, tzn. jeho superhrdinské části. Jedná se přesně ten typ produkce, kde mi přijde, že se hrdinové filmu strašně nadřou, aby se dopracovali k banálnímu cíli. Vždycky si vzpomenu na scénu z prvního Indiana Jonese, kde domorodý bojovník sáhodlouze šermuje mečem před udiveným Indiana Jonesem, aby ten nakonec vytáhl pistoli a s výrokem "Jdi do hajzlu" dotyčného zastřelil. Mám na mysli např. scénu, kde zlosyn vpadne do bytu své oběti, dlouhou dobu s ním mlátí o všechny kusy nábytku v pokoji, přerazí s ním stůl, aby ho nakonec prohodil speciálně tvrzeným sklem na vozovku místo aby vytáhl bouchačku a střelil. Je to sice efektní, ale neuvěřitelně pitomé. Strážci jsou přesně ten druh filmu, kde je styl a efekt vším. Celkový dojem: 60 %. Nelituju toho, že jsem Strážce viděl, ale vracet se k nim v budoucnosti nehodlám. Příznivci blockbusterů si mohou klidně přidat dvě hvězdičky. (14.12.2009)

„Mier postavený na klamstve!“ – „Ale mier.“ Čože? Watchmeni sú nesfilmovateľný komiks? Fakt? V akom zmysle? Prečo? Podľa mňa sa naopak dajú sfilmovať úplne v pohode. Ak máte k dispozícii dobrý rozpočet a nebojíte sa byť drsní (a producenti vám to následne nescenzurujú). To všetko Zack Snyder mal a jeho filmová adaptácia slávneho komiksu Alana Moorea je drzá, poburujúca, originálna, svižná, komplikovaná, brutálna, inteligentná a pritom jednoduchá. Ide o značne doslovnú adaptáciu, z výraznejších pasáží z nej chýba snáď len „komiks v komikse“ o Čiernej lodi (ten sa ale v rovnakom roku dočkal animovaného kraťasu). Vizuál je namakaný, soundtrack báječný, koniec adekvátny, akcie je málo, ale je zvládnutá na vysokej úrovni. Určite poteší skvelý kasting. Najkontroverznejšiu pozornosť logicky pravdepodobne vzbudí Jeffrey Dean Morgan alias Komediant („V podstate to bol fašista.“), ale dá sa povedať, že všetci sú úžasní. A skvelé hlášky k tomu („Vy tomu stále odmietate pochopiť. Ja tu nie som zavretý s vami. Vy ste tu zavretí so mnou.“). Kto stráži strážcov? (04.05.2011)

Abnormálně vypiplaná záležitost, která si diváky nebude hledat snadno. Film budí dojem, že je v něm všechno (akce, brutalita, filozofie, politika, sex) a pakliže v něm něco schází, pak jenom vinou naší nepozornosti/neprozíravosti. Ač jde samozřejmě o dojem prvotní a povrchní, budu potřebovat ještě pár zhlédnutí (a minimálně jedno přečtení komiksu), abych Strážce „pobral“ v celé jejich šíři. Co se dalo očekávat, špičkové je vizuální zpracování. Co se dalo očekávat již méně, velmi dobré jsou také herecké výkony. Přestože každý druhý ztvárňuje egoistického magora a máme tudíž pramalou šanci se s někým ztotožnit, ztvárňuje ho jako člověka, kterého chcete poznat blíže. Obzvlášť zásluhou Jackieho Haleyho jsem byl zároveň nesmírně rád, že nemají moc vystoupit z plátna. Ambivalentní pocity byly ještě silnější než u Temného rytíře. Třeba takový Komediant, übersígr, vrah Woodwarda, Bernsteina i naprosto neškodné těhotné vietnamské dívky, mi byl sympatický vražednou upřímností, jež mu nebránila na plnou hubu říct, co jsou lidi za nevděčnou sebranku. Nemohu posoudit, jak věrný zůstal v tomto ohledu Snyder předloze, ale těší mě, že nekompromisním přístupem vychází maximálně vstříc mladým, resp. mladším divákům (sám má přitom přes čtyřicet): Brutalita je enormní, často zbytečná, sex fetišistický a bez lásky, humor černý jak mysl Rorschachova. Kdykoliv má tu možnost, neodpustí si Snyder popkulturní odkaz, z nichž se největší procento týká filmů: hotelový pokoj z úvodu má číslo 300, hořící budova je uhašena podobnou „fintou“ jako mrakodrap ve Skleněném peklu, americkému prezidentovi ve „war roomu“ radí muž s výrazným akcentem, atp. (Nejspíš nešlo o režisérův záměr, ale při pohledu na Dr. Manhattana přemítajícího nad účelem podprsenky se mi vybavil Wall-E :-) Vadily mi pouze některé hlášky z výprodeje (–Teď poslouchejte –Ne, vy poslouchejte) a nenápadité využívání písní – když posmutnělé připomenutí časů minulých, pak The Times They Are A-Changin', když Vietnam, pak Jízda valkýr, když ta největší slast, pak Hallelujah (což bylo alespoň vybráno vtipně). Ale vytýkat filmu, který lze na té nejvyšší úrovni vnímat jako promyšlené apokalyptické podobenství, zrovna tohle, zavání rejpalstvím. POZNÁMKY K DC: Režisérský sestřih, zhlédnutý bezprostředně po přečtení komiksu, mě navzdory dvaceti minutám navíc strhnul a bavil ještě víc. Je přehledný a srozumitelný, nikoliv však doslovný. Motivace některých postav (Sůva, Ozymandias) jsou jasnější a neboť s nimi strávíme více času, je snazší se orientovat, kdo je kdo, s kým a proti komu. Od plného hodnocení mne odrazují akorát slabší triky a slabší herectví Malin Akerman. 95% (více) Zajímavé komentáře: Renton, Adrian, DaViD´82, genetique, Niktorius, HoneyBunny, Jordan, mm13, Chlupis, lakikaki, Phillo, fauxthum, ScarPoul, rcorp, Triple H, Rabina, Botič, Avathar, AntonG., kazatel, melkor323, Jajar (15.03.2009)

Prvních deset minut filmu bylo zábavných. Komiks jsem nikdy nedržela v ruce a měla načtenou pouze základní mytologii watchmenovského universa. Vedle mě seděl partner, který o Watchmenech nikdy v životě neslyšel a házel lehce vyjevené pohledy na všechny strany. Ty vyčítavé si schovával pro mě. Okénko první: analýza superhdinského mýtu je výrazně zajímavější od Eca, Watchmeni nepřekračují limity komiksovosti. Okénko druhé: jediné dvě zajímavé postavy jsou polobůh achilleovského druhu Adrian Veidt a diovský Dr. Manhattan, který se pohybuje napříč časem a prostorem a víří transcendentálno a modrý falus. Ti dva veskrze dobrosrdeční trumberové brutálních metod a rádobymarloweovský Rorschach zastupují v podstatě onen klasický typus superhrdinů s vyšší mírou brutality, ale i při sekání končetin jsou vedeni nezdolnou touhou páchat dobro a prosazovat spravedlnost drsnými, ale férovými metodami. Mnohem lépe rozpad superhrdinské osobnosti demonstrují Veidt v alexandrovsky nelidském podání Matthew Goodea a zejména Dr. Manhattan, jehož myšlenkové pochody a distanční ve-smírná moudra relativizují civilizaci více než cokoli jiného. Okénko třetí: antiutopistické vyznění a protest proti idealistické zásadě účel světí prostředky v éře na pokraji jaderné války působí lehce naivně, stejně jako politické pozadí, do něhož jsou Watchmeni vsazeni. Okénko poslední: Hlavní otázka asi měla znít: Qui custodiet ipsos custodes? Ale na konci je spíš připomenuto, že Hominem te esse, memento. Těžko si představit něco beznadějnějšího... 70% Special thanks to: Adrian (11.03.2009)

"Co se stalo s americkým snem? - Splnil se." Nemohu si stěžovat na nedostatek suchejch hlášek, ale přesto blahem nevrním. Nevím totiž zcela přesně, co si mám myslet o snímku, ve kterým zlo může být prezentováno jako dobro, maskovaní tvorové neustále propocují přiléhavý trikoty při záchraně světa a do toho, místo filmový hudby, pěje Bob Dylan o měnících se časech, Simon s Garfunkelem šeptají do zvuku ticha nebo Nena vypouští 99 balonků. Po nepříliš zralý úvaze jsem se rozhodl, že budu tento snímek brát jako slušně natočenej, poměrně zábavně zfilmovanej comics s hodně přepálenou stopáží. Pokud další případná mise nebude výrazně zkrácena, tak se jí odmítám zúčastnit. (05.04.2016)