Izba 1408

Překvapení! (alespoň pro mě) Dříve než vlezeme společně s Cusackem do né moc pěknou minulostí opředeného hotelového pokoje (btw. o rozloze rovnající se standardnímu bytu), je film nasáklý atmosférou jako fotbalistova ponožka potem. Stačí obyčejná pohlednice s krasopisným ´Nevstupujte do pokoje 1408´ a už to nabírá obrátky. Když se na scéně objeví elegantní Samuel L. Jackson coby ředitel luxusního hotelu a důrazně hlavního hrdinu varuje (slovně i obrazně) před strašidelnou místností, tak být v té chvíli na Cusackově místě, vřele poděkuji za panáka a proběhnu hlavním vchodem tak rychle, že ze vstupních dveří udělám westernové barové lítačky. Jenže já nejsem Cusack a ten zná podobných báchorek tolik, že ho nic nemůže zastavit a tak vzápětí stojí před čtrnáctsetosmičkou. A atmosféra graduje. Nejdříve se dějí jenom takové maličkosti: hodiny zlobí, rádio začne hrát z nenadání, toaleťák s sebou šije. Jenže postupem času se přitrzuje a Cusack začíná mít halucinace. Nebo snad ne?? Film staví, jak už bylo řečeno, na atmosféře, dále na nápaditých děsuplných scénách, maličkostech a lekačkách. Minimálně tři scény jsou opravdu masakrální - 1/ gestikulace do pokoje přes ulici, 2/ klaustrofobický průlezový sprint šachtami, 3/ navrácení se do pokoje. John Cusack je před kamerou prakticky po celou stopáž a předvádí dobrý výkon. Zajímavé rozuzlení. Povedený horor! Bacha na poslední lekačku, je to ta nejšťavnější z celého filmu, já jsem při ní leknutím bouchnul loktem do stolu. Nárazem stůl zavibroval a na jeho konci položený diář spadnul na zem rozevřenými stránkami dolů. Když jsem jej zvednul a otočil, leknutím jsem přímo zdřevěnel - diář byl otevřený na datumu 14. srpna... 25 miliónů dolarů(rozpočet)/131 miliónů dolarů(výdělek celosvětově) (22.10.2007)

Film se vcelku uspokojivě drží Kingovy předlohy, John Cusack odvedl v téhle takřka "one man show" výbornou práci a překvapuje mě, že S.L. Jackson stál o tak titěrnou roli. "1408" je spíše komorní, pomalý snímek, má několik solidních scén, které utkví v paměti a vyvolají mrazení, ovšem dějové veletoče v závěru už byly na můj vkus trochu moc "psycho". Na horror film kdovíjak neděsí, ovšem atmosféra je patřičně hutná a napětí se daří udržet (přesněji očekávání, co přijde). Slušně odvedené řemeslo, s tím poměrně jednoduchým námětem asi nešlo udělat víc. 71% (13.05.2009)

A on pořád co to je, že si nedá pokoje... ;-) . . . Jo jo, čím si kdo zachází... Ač oddechová a po tvůrčí stránce nikterak zvláště objevná, přesto působivá duchařinka, dobře vystavěný a hollywoodsky zručně natočený horror dle Mr. Kinga, s výbornými triky a speciálními efekty, zkrátka v rámci žánru prostě "...příběh, který vás nezklame..." . . . A taky lehce bizarně podané malé obligátní ponaučení, že "co tě nezabije, to tě posílí" - eventuelně tě to při vší té síle nakonec zabije... Tak tak. No, důležité je nakonec včas se zbavit těch zlých vzpomínek, že... - - - P.S. Docela se těším na dvd s původní zvukovou stopou. I na ty alternativní konce... - - - - - (Poprvé viděno 9.5.2009 na tv Nova jako příjemné napravení chuti po toho večera dvou předchozích >Mr.záckých< kusech, komentář zde jako mnohý - 10.5.2009) (10.05.2009)

Zatímco adaptace Kingových románů trpí vynuceným krácením a banalizací, tady je povídka natahována víc než unese. Hodně slušně natočená duchařina vás vtáhne, aby od zhruba poloviny začala nudit točením se v kruhu. Závěrečná pointa vás svou očekávatelností nejspíš už pěkně zprudí. Kdyby to celé trvalo 60 minut, neměl bych co vytknout. (05.07.2007)

„Došlo k 56 úmrtím v pokoji 1408.“ Po začátku téměř identickém s Identitou jsou nám předhozeny první drobty kusých informací o hlavním hrdinovi. Mohlo jich být víc. Enslin mohl být sympatičtější nebo arogantnější, abychom měli pádnější důvod mu držet palce či naopak přát pomalou bolestivou smrt. Nevím, kterého pakoně napadlo zadaptovat povídku o rozsahu několika desítek stran (mimochodem dost slaboučkou) do podoby celovečerního, téměř dvouhodinového filmu, ale je jasné, že tak učinil pro hororový potenciál situace „člověk zavřený ve strašidelné místnosti a pomalu propadající šílenství“, nikoliv kvůli příběhové originalitě. V rukou méně schopného režiséra by to mohlo dopadnout katastrofálně, v rukou schopnějšího režiséra by to mohla být pecka. Švéd Mikael Håfström musel trávit hodně času sám v hotelových/motelových pokojích, kde se děly hrozné věci - tak působivě situace z nich umí vydojit. Svědčí o tom nejdrsnější scéna Hry s nevěrou i podstatná část Pokoje 1408. Po stručném intru a slušně napsaném, leč zcela zbytečném dialogu s ředitelem hotelu (Samuel „ jsem nad věcí“ Jackson), začíná strašení. Zprvu jenom přidrzlé pošťuchování, racionálně ještě jakž takž vysvětlitelné, pak čím dál riskantnější a již někdy od čtyřicáté minuty vše směřuje k neodvratnému saltu mortale. Film by ovšem skončil příliš brzy, takže se scénárista vytasí s nadbytečnou „an american family“ linií, nikam nevedoucí a minutky troufale (a zoufale) nahánějící. V opačném případě by devadesát procent filmu trávil Cusack sám v jednom pokoji, se svým diktafonem, do kterého nejdříve cynicky, později bezradně, „vylévá“ své aktuální dojmy, celé by to trvalo cca sedmdesát minut a svou vyhroceností bralo dech. Možná. Håfström se však nemá zač stydět, jeho průnik do žánru thrilleru/hororu dopadl o poznání lépe než v případě „rovněž Evropana“ Nimróda Antala (Motel smrti). Vyhýbá se dramaturgickému klišé, umně pracuje s atmosférou, lekačky dokáže dobře načasovat, jenom ta gradace… (údajně existuje alternativní konec, zdaleka ne tak dojemně americký). 70% Zajímavé komentáře: Le_Chuck, DaViD´82 (11.10.2007)