Thin
Obsahy(1)
Čtyři hrdinky filmu bojují s nemocí, která jim převrátila život, mentální anorexií. Každý sedmý nemocný zemře. Tento fakt činí z anorexie psychiatrickou diagnózu s nejvyšší úmrtností. Dokument se odehrává během šesti měsíců na floridské ženské klinice. _ Patnáctiletá Brittany trpí poruchou příjmu potravy stejně jako její matka. Shelly přežívá díky výživě, kterou jí do těla přivádí implantovaná trubice. Alisa prohlašuje, že bude umírat, pokud to povede k tomu, aby byla opravdu hubená. Polly je schopna sebepoškození, jen aby se potrestala za snědený kousek pizzy. _ Režisérka se pohybuje v jejich nejtěsnější blízkosti, zaznamenává detaily fyzicky a duševně pustošících dopadů nemoci a zároveň proniká do spleti osobních, rodinných a kulturních faktorů, které ji podmínily. Sebeúcta žen je rozleptána konzumním kultem krásy, patologickou šablonou na rubu módních vln. _ Výsledkem jsou průsvitná, zpustošená těla, někdy s kůží popálenou od cigaret, neboť i tak se dá nenávidět. Důvěrný vztah mezi štábem, pacientkami a personálem umožňuje vstoupit do intimních a bolestivých situací. _ Lauren Greenfieldová je jednou z nejvýznamnějších amerických fotografek. Idea filmu vznikla již při přípravě cyklu Dívčí kultura, v němž po pět let zaznamenávala proměnu vztahu ženského těla a společnosti. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (7)
Zaujímavý vhľad do života anorektičiek a bulimičiek. Ale až na konci filmu pri výstupe Brittany vidieť, o čom tá porucha je. Keď na kosť vychrtlé dievča, ktoré v ústave prinútili aspoň trochu jesť, plače, že ju tam poslala matka, no ona sa nechce liečiť, ale byť chudá a zase schudnúť. No a potom by ma zaujímalo, prečo HBO rozmazáva informačné popisky v dokumentoch! To je už asi tretí, čo som takto videla. Počas filmu sú v obraze očividne titulky k tomu, čo vidíme, ale sú rozmazané, aby boli nečitateľné a nikto ich nenahradí ani titulkami ani slovne. Nič, nada, niente. Toto ma fakt serie, lebo divákovi unikajú dôležité veci! ()
Působivá sonda do této nemoci. ()
Je to boj a celkem brutální boj, nejsem profesionál, ale nepřišlo mi, že by zobrazované zařízení postupovalo nějak šikovně. Ani oni profesionálové mi nepřišli ve svém počínání moc profesionální a obecně ty postupy co se tam uplatňovaly a provozovaly (v téměř všech oblastech) mi přišly úplně špatně. Působilo to na mě tak, že se to zařízení vůbec nesnaží odstranit nějakou příčinu problému, jen se snaží odstranit jeho následky. Takhle by to přeci nemělo snad být ne ?A navíc jak přesvědčivě na vás působí to, že si člověk který chce chronicky hubnout dá housku s máslem? Jak dlouho tohle asi může fungovat? Evidentně moc dlouho ne. A o náznacích psychického vydírání a manipulace snad raději jen pomlčet. Ale i tak je to zajímavý dokument. ()
Smutná reportáž zobrazující v plné šíři jak závažným a těžko podchytitelným psychickým onemocněním poruchy příjmu potravy jsou. Zajímalo by mě, jak vysoké procento úspěšnosti dané centrum má, vzhledem k tomu, že velké číslo pacientů jej opouští s předstihem kvůli krátkodobé pojistce. Hradit si léčbu z vlastních zdrojů zřejmě nebude ve Státech žádný med. ()
Dokument Lauren Greenfield zachycuje neustálý a krutý boj pacientek s poruchou příjmu potravy. Divák má možnost nahlédnout nejen do mysli nemocných dívek a žen, ale i do chodu specializované kliniky, jejíž personál má zjevně co dělat s vlastními problémy a klientkám mnohdy více škodí, než pomáhá. Jedna z hrdinek dokumentu, Polly Williams, byla v roce 2008 nalezena mrtvá. Na Youtube jsou ke zhlédnutí vystřižené scény: Shellyina terapie, sebevražedný pokus jedné z pacientek, arteterapie, diskuse o zdravotních dopadech PPP a "terapie" na pláži. ()
Syrový dokument o velmi vážné nemoci. Pro zdravé lidi naprosto nepochopitelné. ()