O 28 týždňov

Stejně jako u >jedničky< protrpěné dvě hvězdičky, ovšem s velkým sebezapřením, spíš jen za tu vizuální stránku postkatastrofického zmaru než za smysl a pointu celé story, herecké kreace a logiku děje neopomíjeje... :-/ . . . Totiž nápad s virem jako takový mi připadá výborný, leč krvavá podbízivost a laciná akční pitomost včetně idiotsky trendy nerváckých hrátek s kamerou jsou vskutku béčkově bezmezné. Já jenom - mysle při tom na choré mozky scénáristů - s obavami hledím do budoucnosti, protože závěr filmu dává jasně najevo, že není všem dnům, týdnům, měsícům, letům a kdovíkam to ještě zajde konec! Takže 28 měsíců poté se nejspíš požerou Frantíci a zemi asi ovládnou šneci, zbytky tlup pak vyluxujou BeNeLux a pak už jenom Deutschland, Deutschland über alles, über alles in der Welt, s naší domovinou pod věčnou ochranou říše - a drang nach osten od ráje a tak dál... 28 let poté se už asi budou v odpadech navzájem likvidovat rovnou embrya zbytkového lidu v klidu Antarktídy... - - - P.S. A co furt máte trubkini s těmi >zombíky< ? To tady první trouba napíše pitomost a nakažené stádo včetně >elit< dadabáze papouškuje jako smyslů i mysli zbavené? Tohle jsou jen jakýmsi virem nakažení nerváci, byť je tedy už samo o sobě bizarní, že ta nemoc propuká v pár vteřinách... K popukání... - - - - - (Poprvé viděno 9.4.2011 na tv Primapotento - bohužel bez původní zvukové stopy s českým dabingem, hodnocení 6022., komentář zde jako čtyřistašestašedesátý - 10.4.2011) (10.04.2011)

Klimbající ultrarychlí magoři znovu v akci. První Boyleův výlet si pamatuji jen hodně matně. Vím, že to bylo docela dobré (tři hvězdy), ale i tu mírnou hořkou pachuť si vybavuju. Vyprázdněné ulice Londýna se vrátily, dlouho jsem tenhle kousek přehlížel a teď jsem vlastně i rád, že je tu nějaký Španěl Juan Carlos Fresnadillo. Jeho dítko ukazuje Británii částečně vyčištěnou od infikovaných krvežíznivců a do Londýna se pomalu vrací „normální“ život. První minuty jsou výborné. Atmosféra vylidněného (a přesto „vzkvétajícího“) Londýna je velmi působivá, rodinná linie neruší. Jenže pak se přitvrdí. Naneštěstí v době, kdy bylo asi už dávno po půlnoci a scénáristé měli raději vypnout počítače a jít spát. Nákaza se totiž začne dál šířit (promakaný vojensko-vědecký systém, kdy všechno má svá přísná pravidla, naruší několik hodně nesmyslných momentů) a divák si přeje návrat úvodního komorního ladění. Sice jsme v permanentním pohybu, ale ty nesmyslné lapsy (uvidíte sami) prostě nejdou jen tak přejít. Naštěstí je tu režisér, který má nápady, akce je intenzivní, drsná a docela nápaditá, i když šílené trhání kamerou je zřejmě jeho oblíbený postup. Technicky toho ale jinak vytknout moc nejde, herecky zrovna tak. Poznáme Roberta Carlyla, Imogen Poots, Rose Byrne nebo Jeremy Rennera, některé z nich ještě v hereckých plenkách. I tak potěšili. Na slušné tři hvězdy.. (29.07.2014)

Tak jsem se konečně na tento film podíval v dobré kvalitě a s výborným zvukem. No, film 28 dní poté byl tedy mnohem lepší. Nějak mi vadí, když jsou děcka hlavními postavami. Už mi to pak nepřipadá jako horror, ale jako rodinný film. Během sledování filmu jsem se několikrát podíval na hodinky a z okna. U dobrého filmu by se mi to nestalo :-) (17.08.2008)

Jeden slušný hudobný motív, tona filmových klišé a zbierka morbídností. Sorry ak strácam nadhľad - veď ide o zombie horor - ale cítila som sa ako po dvoch hodinách sledovania správ z Blízkeho východu. Väčšina filmu je vyplnená zábermi na rozstrieľaných, roztrhaných, posekaných, horiacich a inak umierajúcich či už mŕtvych ľudí... jednoducho ma to po čase prestalo baviť. Všetko ostatné išlo stále viac na druhú koľaj a tak vo mne tá samoúčelná "řežba" vyvolala dojem, že nikto by neutrpel, keby tento film nevznikol. Náplňou je to nakoniec presne to isté, čo už tu bolo stokrát. Ešte aj tých pár "akože inovatívnych" prvkov bolo vykradnutých. A našliapnuť si v závere už aj tak zbytočného pokračovania ešte na trojku - tomu hovorím trápny optimizmus! Súhlasím s Adrianom aj Monologom. (29.11.2007)

Oproti jedničce je tu jasný odklon od hororové atmosféry (resp. snahy o ní) a film se stává krvavou jízdou po Londýně. Zábavnost rozhodně vzrostla od mdlého prvního dílu a konečně vidíte postavy, u kterých není zdaleka jasné kdo umře. Dokonce jsem se dočkal i několika scén, které jsem opravdu chtěl někdy vidět a čekal jsem který režisér ve svém filmu propustí právě tu krvavou strunu své fantazie. Jak lehce se pomocí vrtulníku dají vytvořit z pole jatka nám režisér ukazuje s chutí a konečně pořádnou dávkou krve. Rozhodně 28 týdnů poté není i přes všechny patrné nedostatky špatný film, který by zklamal. Ukazuje jinou stranu mince zombie hororů, v které se nešetři krví a mrtvými lidmi i masožravými potvorami co je ještě před pár okamžiky honili. Ať žije krev a těším se do Paříže. (31.07.2007)