O 28 týždňov

Pro všechny, kteří kdy přemýšleli o tom, jak by vypadala taková ‚pandemické after-party‘, přináší Juan Carlos Fresnadillo velmi (ne)uspokojivou odpověď. Zázraky tenhle španělský talent sice neumí, ale napumpovat film dynamikou, vyházet cokoliv, co byť jen zavání kompromisem, a vše okořenit pořádnou porcí beznadějné atmosféry zvládá na jedničku. Za doprovodu perfektní Murphyho hudby a s ansáblem výborných herců (Jeremy Renner se do uniformy na plátně narodil) nabízí vysokou porci adrenalinové zábavy, korunované hned několika vrcholy. Vyčítat tomu sice lze mnohé, ale ten film je jako zdatný chameleon, kterého budete obdivovat o to více, jestliže do jejich pavilonu nechodíte třikrát týdně. (05.08.2009)

Snímek s obrovským potenciálem, který zůstal z velké části nevyužit. První 15-ti minutovka byla naprosto bombastická. Škoda, že nevydrželo nasazené tempo, místo toho zvítězil rychlý střih nad obsahem. Za pochvalu každopádně stojí slušná kamera, která hlavně, když přijdou na řadu zombie, dodává tu správnou atmosféru. Dostat se film do rukou zručnějšího režiséra a obsatit lepší herce (Robert Carlyle mi vůbec ve své roli neseděl). Když nemáte co dělat, tak se jít pobavit do kina, ale určitě výsledek mohl dopadnout o dost lépe...... (03.04.2008)

V mnoha ohledech se tento film vyrovná jedničce, žel v mnoha i zaostává.. Zápletka je opravdu banální a klasicky hororově blbá.. Hlavní "záporák" má neskutečnou výdrž, zabudované GPS a je téměř nesmrtelný, armáda dělá samozřejmě největší bordel. Vojáci se nudí a chtějí akci, a když příjde, nedokážou absolutně nic.. A tentokrát je to už určitě horor, jestli se o tom u jedničky trochu dalo pochybovat, tady jsem dostal někdy až přemrštěnou porci brutalit, a různých chuťovek (jedna jako odkaz na jedničku), opravdu skvělá byla ale jen jedna (víte která). Carlyle hraje lépe než Murphy, leč jeho charakter není dotažen a zase vyhořívá na logických dírách. Režisér Fresnadillo je určitě talent, kdyby dostal do rukou lepší scénař, byl by to jeden z nejlepších filmů, jaké jsem kdy viděl.. Znovu jako u Boylea, kamera skvěle zabírá prázdný Londýn, dočkáme se i skvělých pohledů přes zaměřovače nebo noční vidění (ke kterému se prý váže velmi strašidelná scéna... neviděl jsem film v noci, takže se nebojím :-)) Ostatní hlavní postavy nejsou otravné (děti), jsou sympatické (doktorka a skvělý Renner..) a druhá polovina filmu je jeden velký běh.. Nejlepší na tom je, že jsem absolutně netušil, kdo zemře a kdo ne.. A závěrečná scéna ve zvráceném slova smyslu potěšila.. Těším se na další díl.. SUMA: velice obstojný zombie running horor, se sympatickými hereckými výkony, skvělou kamerou a vynikající atmosférou podpořený gradující a depresivní Murphyho hudbou.. Dolů ho ale sráží špatný scénař.. O fousek horší než jednička, ale stále zůstanu na čtyřech.. Vždycky jsem měl rád zběsilejší, akčnější a dražší filmy ;-)) (17.05.2010)

Krvežíznivé rychlonožky se opět přemnožily v pokračování působivého Boyleho "zombies" opusu. Jistě, Fresnadillo to vzal za akčnější konec, ale jelikož znatelně přitvrdil (více gore, jeden nechutný způsob zabití dobře známý z "jedničky" neváhá několikrát pěkně v detailu zopakovat), tak 28 týdnů poté obsahuje všechny potřebné žánrové ingredience, aby mohl zaujmout horrorové fandy a diváky, kterým se líbil Boyleho film a kupříkladu remake Dawn of the Dead od Snydera. Na ten Fresnadillovo dílko nestačí, ale i tak skýtá pár hodně slušných a dobře zapamatovatelných sekvencí. Vybydlená zóna v Londýně, chaos při přílivu nakažených, tradičně hrdinská oběť či skvělý masakr "vzteklounů" pomocí vrtulníku. Kinetické útoky nakažených jsou krapet nepřehledné, ale čiší z nich nekompromisnost a brutalita, díky které mají u mě krvelačné "stíhačky" navrch nad Romerem, jehož zombíci mi připomínají slet důchodců neústupně pajdající za zlevněnou šunkou. 28 týdnů poté není žádné veledílo s nadstavbou, nepočítáme-li slušný výkon Roberta Carlylea. Mé horrorové choutky však bez problémů ukojilo. 7/10 (22.06.2007)

Že se poslední dobou rejžuje na pokračování trháků, na to už jsme si zvykli, ovšem pokračování výdělečného, leč velkolepě nenápadného 28 dní poté (2002) mě přiznám se trocha překvapilo. Ovšem tohle nebylo překvapení jediný - Juan Carlos Fresnadillo na režijní stoličce (mno dobrá, dostal šanci se ukázat), celkem slušný scénář s překvapivou porcí zvratů, který nevaří z vody a nesnaží se utáhnout děj jen na větším procentu akce a taky obsazení Roberta Carlylea, kterej mi ještě nedávno dělal v obýváku striptýz v Do naha (žádná soukromničina, tohle bylo celorepublikový číslo:)). Co mě nepřekvapilo a jak konsens dvojek praví, akce je zkrátka hustší, vystupňovanější, efekty četnější a mohutnější, konfrontace se „zlem“ drsnější a nekompromisnější. Jednička v rukou nezávisláka Danny Boylea se občas prala s takovou jistou neúmyslnou laciností, především na záběrech chorobou zdecimovaného města a právě o tuhle záběrovou surovost a nevyumělkovanost se tady snaží trošku křečovitě (kupříkladu neuspořádaně poblázněná pasáž rozšíření nákazy a následné evakuace). Naopak ubylo hluchých míst, která původní film (i přes poměrně hustou atmosféru) neustále zpomalovala. Naštěstí se nevytratila ta britská kytarovka v nosný hudební smyčce, která připumpovává na znepokojivosti i ve chvíli, kdy se zrovna po place nehoní parta těch „co nemaj sračku“ ale jen nějakou tu celkově agresivnější chřipku (hudba Johna Murphyho je vůbec celkový plus). A další velký rozdíl je ve stylistice postav, protože tady vlastně není nikdo jakoby jasně hlavní charismatický hrdina, nikdo nemá „kejhák“ jistý. Výsledkem tak je svěžejší a akčnější podívaná, která nabízí více překvapení na úkor prosté plynulosti děje, více potu, krve a bolesti, tak jak si doba žádá. Pokud jsem prvnímu dílu dával 7/10, pak tady musím jít ještě o bod nahoru, nejen za to, že nešlo o lacinou těžbu uranu z peněženek návštěvníků kin, ale za to, že se příběh a jeho vyústění někam posouvá (otevřený konec tak ponechám bez komentáře). [8/10] (17.10.2007)