Deň sovy

Ta smutná naléhavost tvůrcova sdělení na mě dopadla cca 10 minut po odkoukání snímku, psal se rok 1968 a já musím pomyslně smeknout, ta ostrá kritika je tu zřejmá a podle mne i na místě.. Ono být obyčejným pěšákem nebylo (a zřejmě asi nikdy nebude) vůbec jednoduché a kdo se nechtěl podvolit, dostal asfaltovou deku.. Svobodná volba tu neexistuje.. Nicméně pochválit musím herecký ansámbl, všichni ve svých rolích skvělí, Franco Nero jako kapitán Bellodi, který se upřímně a ze všech sil snaží vyřešit vraždu šéfa stavební společnosti a zmizení nepohodlného svědka, pak zoufalá a nešťastná Rosa, jejíž mlčení jsem s ohledem na dceru chápala a prolité slzy věřila, no a Don Mariano, pro mě rozporuplná a svým způsobem nepochopitelná postava, ovšem Lee J. Cobb výborný.. (21.01.2021)

Damiano Damiani zkrátka tyhle detektivní, sociálně kritické snímky, které tepaly do mafiánských poměrů italské společnosti 60. a 70. let, uměl fantasticky. Tenhle snímek si vás zrovna nezíská během úvodní půlhodiny a člověk trošku tápe v té změti jmen, ale s přibývající stopáží je lépe a lépe. Je to skvěle zrežírováno (uteče to jako voda), je to kriticky trefné a závěrečné scéna s potentáty na balkóně, s hláškou „Bellodi byl muž, tamten je plevel.“, tak nějak výstižně uzavírá, že boj s mafií je marný a možná i předem prohraný. Claudia jako vždy krásná, Franco Nero chlapecky charismatický již ve svém mladém věku a Lee J. Cobb přesně trefil povahu dona Mariana, kterého se všichni bojí a vedou ho v úctě….tam, na Sicílii, kde platí vlastní zákony a společenská hierarchie. (18.04.2016)

Souboj italského práva s faktickou mocí sicilské mafie je mrazivě trefný a snad i předem rozhodnutý. Kapitán Bellodi přitom skvěle kličkuje mezi paragrafy, don Mariano si dosyta užívá svého tlachání o cti a mne potěšilo každé "cornuto", které se často ozývalo z davu, který vůbec nic neviděl a rozhodně nic neslyšel. Uctivá poklona done Mariano, zde je můj dům, moje auto a moje manželka. Učiníte mne velice šťastným, pokud je užijete pro svou potřebu. (25.08.2011)

Policajti a mafiáni se dívají na sebe přes náměstí, dalekohledy do oken. A také o sobě mnoho ví, možná že všechno. A kdo vyhraje? Jako obvykle ten, kdo má podporu (pracujícího) lidu. Nejsou ta šedesátá léta v Itálii nějak podobná devadesátým v Česku. Pozn.: V té době jsem jel s "politiky a podnikateli" do Frankfurtu jako tlumočník, dojednávat půjčku na stavbu odpočívadla pro kamiony na D1. Policajti u toho nebyli. (25.10.2016)

Syrové drama z italského jihu v době, kdy omerta je zákonem, ženy říkají jen to, co jim jejich muži dovolí a i když Rose zmizí manžel, který se stal svědkem vraždy, její ochota něco říci policii, je stále minimální. Přestože je kapitán Bellodi velmi cílevědomý, proti organizované mafii toho mnoho nezmůže. Realistické. (22.05.2010)