Deň sovy

Kriminálka průměrná, ale sonda do fungování italského jihu téměř bezchybná. Sympatické je, že se tu neřeší náklady drog a zbraní, ale materiálové náhražky při stavbě silnic. Bezchybně zvolené lokace plus Claudia Cardinale dotvářejí kolorit patriarchálně založené Sicílie. I když, je jasné, že velkou ženskou roli musela hrát velká hvězda, CC mi ale v celkovém kontextu neseděla jako výjimečně krásná ženská, která živoří na polorozbořeným statku a nechá sebou vláčet svévolí mafie i policie. Podobně jako ve Ctihodných mrtvolách Max von Sydow, tak i tady skvělý Lee J. Cobb prezentuje svéráznej náhled na nezměnitelný stav věcí. A beru na milost Franca Nera, ten tady sbírá tisíc bodů za charisma. (28.02.2017)

Den sovy se řadí po bok filmům jako Přiznání policejního komisaře prokurátorovi republiky, Mám strach, Úctyhodní lidé či Není kouře bez ohně. Ačkoliv nemá úplně takovou atmosféru, na naléhavosti to příliš nemění. Nejmladší Nero, jakého jsem kdy viděl, (je moc podobný Terenci Hillovi) má za sebou silnou policejní posádku, a tahle mafií tolerovaná moc ublížila právě atmosféře, film by byl lepší ponurejší, temnější. S kým měla poměr Claudia Cardinale a kam zmizel její starej? Copak se to skrývá pod asfaltem současné tuzemské kvality? (01.12.2013)

Jeden z prvních pohledů na skutečnou tvář italského jihu a na limity státní moci vůči organizovanému zločinu. Tváří v tvář brutálnímu násilí vyznívá jakoby nezúčastněný způsob režisérova vyprávění o to hrůzněji a brutálněji. Dá se dokonce říci, že tento téměř neosobní přístup je stejně brutální jako šedá skutečnost té doby sama. Za zaznamenání stojí herecký pár Claudia Cardinalová a Franco Nero. Začátek herecké dráhy obou protagonistů filmu byl určitě vydařený. (26.08.2007)

Ta smutná naléhavost tvůrcova sdělení na mě dopadla cca 10 minut po odkoukání snímku, psal se rok 1968 a já musím pomyslně smeknout, ta ostrá kritika je tu zřejmá a podle mne i na místě.. Ono být obyčejným pěšákem nebylo (a zřejmě asi nikdy nebude) vůbec jednoduché a kdo se nechtěl podvolit, dostal asfaltovou deku.. Svobodná volba tu neexistuje.. Nicméně pochválit musím herecký ansámbl, všichni ve svých rolích skvělí, Franco Nero jako kapitán Bellodi, který se upřímně a ze všech sil snaží vyřešit vraždu šéfa stavební společnosti a zmizení nepohodlného svědka, pak zoufalá a nešťastná Rosa, jejíž mlčení jsem s ohledem na dceru chápala a prolité slzy věřila, no a Don Mariano, pro mě rozporuplná a svým způsobem nepochopitelná postava, ovšem Lee J. Cobb výborný.. (21.01.2021)

Kvalitní a napínavý kriminální thriller s politicko-společenskou kritikou. Vyšetřování vraždy v sicilském městečku, hradba mlčení pod vlivem zažitého vzorce chování a společenské hierarchie, provázání zločinu a oficiální politické moci, marný a urputný boj čestného muže, obžaloba strachu a neochoty na změně zavedených pořádků, kritika stavu společnosti. Neústupně idealistický policejní kapitán Bellodi (zajímavý Franco Nero) rozbíhává statečný a marný boj proti místní mafiánské honoraci, která bere svoji pokřivenou spravedlnost a pochybnou čest do svých rukou, se kterou likviduje každého nepohodlného. Rosa Nicolosi (dobrá Claudia Cardinale) se ze ženy chovající se podle místních zvyklostí stává díky okolnostem pomocnicí kapitána Bellodiho. Don Mariano Arena (Lee J. Cobb) je místní mafiánský šéf a společenská autorita, kolem které Bellodi stahuje svou smyčku. Don Mariano je zaskočen neústupností svého protivníka, kterého si ale díky tomu zároveň váží více než svých vlastních spojenců. Z dalších rolí: podřízený Dona Mariana Pizzuco (Nehemiah Persoff), který je původcem první vraždy, vraždící poskok Zecchinetta (Tano Cimarosa), úskokem doběhnutý k přiznání, či ustrašený konfident Parrinieddu (Serge Reggiani), který zaplatí životem za svoji zradu. Kritika a napětí, odhodlání a beznaděj. (07.04.2012)