Nominace na Oscara

║Rozpočet $12miliónov║Tržby USA $5,549,923║Tržby Celosvetovo $5,925,637║ (28.04.2009)

Tahle komedie mi sedla. Dějová stránka je sice slabá, o to lépe však funguje humor. Hlavní postavy jsou ukázkově tragikomické a pro jejich naivitu není problém se s nimi stotožnit. Navíc mezi nimi funguje herecká chemie, kterou film naplno využívá především při nestrojených dialozích (mimochodem plně improvizovaných), kdy postavy mluví jedna přes druhou, což působí realisticky a v tomto případě i velmi vtipně. Body navíc film sbírá za časté strefování se do idiotských televizně-filmových revue, které jsou zde nemilosrdně karikovány. (01.08.2010)

Po pejskařích a folkařích se Guest pustil do vlastních řad a svůj další kvazidokument zasvětil filmařskému prostředí. Jde vidět, že se svými stálými herci a spoluscenáristou Eugenem Levym je hodně sehraný, protože málokdy míří mimo - smál jsem se opravdu často. Pokud ale Guest chce, dokáže v divákovi vyvolat i soucit. Silnější tři hvězdy jenom proto, že Šampion výstavy je o kus lepší. Mimochodem, zde uvedený oficiální text distributora je docela mimo - děj je malinko o něčem jiném, ale hlavně - režisér se jmenuje trochu jinak, že? (21.07.2009)

„Konečně se v nějakém filmu nic neděje“ Střelba do vlastních řad bez altmanovské provázanosti všeho se vším, ale stále s vydatnou porcí kousavého humoru. Typické je poukazování na vratkost základů, na nichž celý šoubyznys stojí, velmi výstižné mi v tomto směru přišlo připodobnění Oscarů k páteři celého průmyslu, načež někdo podotkne, že tenhle průmysl páteř nemá. Až příliš mnoho vtipů čerpá ze spjatosti filmové branže s televizí, kdy jsem nejintenzivněji vnímal scénáristický styl „nacpeme tam každý potentní nápad, ať už se zbytkem ladit bude či nikoliv“. S mou vrozenou slabostí pro filmy o cvocích, kteří dělají filmy a pro Parker Posey a pro Rickyho Gervaise, si ty čtyři hvězdičky stejně střelit troufnu. 75% (28.02.2011)

Příjemné překvapení aneb jak si vystřelit ze svého vlastního byznysu. Herci, kteří "nehrají pro ocenění" náhle šílejí při šuškandách o Oscarech, scénáristé s velkým sebevědomím, které ale nikdo nebere vážně, přitroublá, ale bohatá producentka (v podání výtečné Jennifer Coolidge) a samozřejmě všudypřítomní novináři, asistenti, režiséři i fanoušci. Satirický pohled do filmové branže by mohl být ještě lepší, nebýt občasných hluchých míst, ke kterým bohužel dochází i v takto krátké stopáži snímku. Ale scény tipu "porada o plakátu k filmu" či klíčová scéna natáčení u slavnostní večeře jsou kouzelné... (14.12.2009)