Vzoprieť sa obrom

Pokud to mělo být schválně zaměřené na křesťany tak se to dá pochopit, ale já do toho šel s nadějí užít si sportovní drama, ve scéně kdy celá škola seděla na hřišti a modlila se, mi přímo bylo trapně. Nejlepší co jsi udělal bylo že jsi našel krista.....Co je s bohem nemožné? Hrozný kecy. Přišel jsem na film když jsem viděl scénu jak Brock nese Jerremyho přes celé hřiště a to je perfektní a nejlepší scéna celýho filmu, jinak by to byl hroznej brak. Jacinda to popisuje asi nejlépe (19.01.2016)

Ono je to fakt pekný a milý film. Akurát mi príde nepatrične malicherné modliť sa za víťazstvo v nejakom športe. Autorita podľa mňa nevyplýva automaticky, len z božej vôle, ale aj z toho, ako sa jej nositeľ chová. Ak sa chová zle, sám spochybňuje svoju autoritu, až ju stratí. Nemyslím si, že Boh splní všetky modlitby, tých čo sa modlia, hocako vrúcne. On vie, čo robí a nie je automat na plnenie snov. A na rozdiel od väčšiny Američanov si nemyslím, že úspech je nevyhnutným znakom božej priazne. Niekto musí aj prehrať, ba čo viac niekto musí byť posledný, tak to má byť. Boh je duch a je veľký už len tým, že existuje. To najcennejšie, čo dáva človeku, je on sám. On sa duchovne dáva víťazom aj porazeným, ako sám chce. (26.04.2016)

Jsem věřící a fanoušek sportovních dramat, ale toto je opravdu moc...respektive je to málo...kvalita filmu je odpovídající nějakému TV filmu a kvalita příběhu a jeho podání je smutně přehnaná...u podobných přehnaně agitačních záležitostí se ani nedivím, že se nám věřícím ostatní smějí a odsuzují nás... (22.04.2011)

V americe stačí asi jenom natočit nábožensky založený film o americkým fotbalu a úspěch se dostaví sám.. Tady to ale tak podle mě nefunguje.. všecko se sere dokud nezačnou lidi věřit v boha.. pak se najednou vše otočí.. v nejdramatičtějších chvílích se střídá pohled na lidi, přes které bůh dělá svoje zázraky, s vlající americkou vlajkou.. předvídatelný konec a tipický americký happy end to pokazil uplně.. (22.04.2008)

Ačkoli je tohle oblíbený film mého expřítele, nemůžu jinak než Odpad! Možná je to tím, že mám záporný vztah k Bohu (bohu jako takovému,ne božstvu obecně viz.Matka Příroda). Na začátku filmu stíhá hlavní mužskou postavu neštěstí za neštěstím. V práci ho chtějí kvůli neúspěch týmu vyhodit,s ženou nemůžou mít děti a zřejmě ještě prožívá krizi středního věku. Pak zde máme partu sportovců, která pořád prohrává a je naštvaná. Pak přijde Grandt Taylor a začne je povzbuzovat. A protože s mu pořád nedaří, obrátí se na Boha a ten mu samozřejmě pomůže. Pak začíná výmaz mozku...Neustále slyšíme věty typu: Bože i když prohrajeme, stále v tebe budeme věřit; Bože dej nám sílu; Dokážeme to, protože Bůh stojí při nás a bla bla. Nemám nic proti víře, at si každý věří v co chce,ale tohle je horší než komunistické propagandy typu Major Zeman nebo Žena za pultem. Film končí (samozřejmě) megalomanským hepijendem, kdy se všechno co si Grant přál splní. Samozřejmě díky Bohu. Jeslti měl být tohle film typu: Dokážeš všechno když si věříš, tak EE. To se radši podívám na Prince egyptského. Tam mi nikdo víru v Boha nevnucuje (27.01.2009)