Vzoprieť sa obrom

Vcelku dobrý film na sportovní téma, kde šlo o to jak se outsideři mohou přes svoji píli dopracovat až na vrchol. Z mého pohledu film hodně sráželo pronášení 10x do minuty s bohem není nemožné nic, otevři se bohu , sklid své oseté pole atdé adté a pořád dokola jak u magorů, proto snížuju hodnocení na dvě hvězdy, Ámen! (12.11.2014)

...With God, all things are possible. Vzepřít se Obrům (Obři je název nepřátelského sportovního týmu, takže název má být správně s velkým O) se zprvu zdá být klasickým sportovním filmem o outsiderech, kteří nakonec dosáhnou úspěchu a který je stejně tak předvídatelný, schématický a plný všech typických klišé a stereotypů (i na černochy dojde), jak se jen z nastínění zápletky může zdát. To bych byl ochoten ještě akceptovat, kdyby všichni herci nepřehrávali, chování postav nebylo jako z jiného vesmíru, s patosem by se to nepřehánělo za únosnou mez a hlavně by celý film nebyl neskonale nablblou a doslovnou, zaslepenou a plakátovou agitkou za víru v Boha, která nekřesťany donutí k smíchu a věřící k pláči nad zjednodušováním celé problematiky. Pokud milujete kýče, ve kterých postavy starých mužů na kolečkových křeslech hrdinně vstávají a ve kterém víra v Boha vyřeší úplně vše (Propadáš? Nevadí, uvěř v Boha a jsi jedničkář! - Jsi neplodná? Nevadí, přijmi Boha a budeš mít dvojčátka!), Vzepřít se Obrům je film pro vás. Já si raději pustím Vítěze a poražené Olivera Stonea, ten mě dokáže vtáhnout do víru dění, nebo Vzpomínku na Titány, kteří nejsou tak prostoduší, než tenhle verbal mindfuck. (10.02.2007)

Jde o nízkorozpočtový film a je to na něm znát. Nepříliš známí herci a režisér. Žádné velkolepé scény, ani za srdce beroucí hudba světových skladatelů. Místo toho se nabízí lehce předvídatelný příběh bez složitých zápletek, nedělajíc si velký nárok na pozornost. Vtipnou, ale nikoli zlehčující formou se divák dovídá jasné evangelium. (Evangelium-radostná zpráva. V tomto případě o příchodu a oběti Pána Ježíše za každého z nás). Není to jen o zápase proti týmu obrů na hřišti,ale především proti těm v nás. Strachu z neúspěchu, sebelítosti atd. Jistě je a bude dost těch pro které se tento film stane pohádkou, která se ve skutečnosti stát nemůže. Rád bych proto zakončil jednou z ůstředních myšlenek tohoto zdařilého snímku: Co je s Bohem nemožné? Tři hvězdičky dávám za kvalitu, plus jednu navíc přidávám k filmům které kromě pobavení mají také co říct. (26.02.2008)

Alexův velmi vydařený režijní (skoro) debut! Určitě je na místě srovnání s příbuzným Woodlawn od Erwin Brothers, který má také křesťanský podtext se znatelně větší hloubkou a vypracovanějším scénářem. Doba produkce je však znát a pokud jde o jednoduchost a divácký minstream tak je Facing the Giants asi tou oblíbenější volbou. Velkou pochvalu si zaslouží také hudební supervisor za výběr na míru šitého energického soundtracku! (02.05.2020)

Film mi připadal takový nezáživný....jako kdyby vás nechtěl vtáhnout do děje. Do první poloviny to bylo naprosto nezáživné, v druhé půli, kdy se trenér obrátil k Bohu už to začalo být více zajímavé - alespoň se tamněco dělo. Jeho tým začal vyhrávat a rázem se z odsuzovaného trenéra se stal spasitel. Přesvědčil všechny z týmu aby se poddali Bohu a děkovali mu stejně tak za výhru i prohru. No trošku se mě to zdálo přehnané. I s autem, které jen tak dostal od otce - podnikatele, jehož syn byl díky koučovi ovlivněn Bohem. No a nakonec se z něj neplodného, stal plodný ---- a stačí jen tak málo ....uvěřit. Věřím, že mnoho z nás, ale neuvěří tomuto filmu. (17.09.2007)