Opilí slávou

Jak se mám k Delirious postavit objektivně, když filmy Toma DiCillo dávno ukládám separé, aby na ně neskočil nějaký zatoulaný bacil průměrnosti. Kdo Toma nemá rád (?) nebo ho nezná (!), podívá se na film - líbí, nelíbí a jede se dál, ale kdo je pozitivně zdeformován celou jeho rodinkou krásných zoufalců v oblouznění ... v sedmém nebi ... v semiškách .... nemůže se mi divit. I tady je jich plno a nehraje roli, jestli jeden spí v kontejneru a jiný v duchnách z pštrosa, Tom je bere z jedný vody šup na plot a dělá si prču z celebrit stejně jako ze soumarů, lidská čeládka je přece nevyčerpatelný zdroj inspirace... a ironie. Kdykoli je na plátně Steve Buscemi jako paparazzi, který nechá bydlet svého houmíka ve skříni a za to očekává sluhu Žána a psí oddanost, jsme svědky šťavnaté jízlivosti v hereckém provedení z jiné galaxie. Pittovy chvilky krapet zasmrdí cukrkandlem, ale jinak je kluk v pohodě. Takže závěrem: slabší článek v červeném řetězu, ale pořád je to značka DiCillo :) (09.05.2008)

Som naozaj rád, že Buscemi a DiCillo spolu natočili aj štvrtý film a že sa po toľkých hodinách na pľaci nerozkmotrili a nejaká súhra pohľadu na film tam určite bude, čo sa prejavilo aj v absolútne pohodovom, prirodzenom priebehu scenára, ktorý by v iných rukách ani neuzrel svetlo sveta na celuloidovom páse. Pohoda z filmu sa na diváka prenáša síce trošku pomalšie, hlavne prvá polhodinka mi toho veľa nedala, ale po zahrievacom kole som sa znova naladil na tú správnu vlnu a všetko plynulo veľmi príjemne. Nekonvenčne zobrazený showbiznis v protiklade s homeless životom, s nadhľadom nezávislého snímku, s absolútne pohodovým prednesom hercov a špičkovo zvládnutým záverom. 85%. (12.10.2008)

Fajnová kritika showbyznysu a populární kultury v mnoha rovinách - televizní svět seriálů je povrchní laciný kýč, postavy se občas chovají jako idioti ze soap opery a výrazové prostředky samotného filmu jsou krásnou ukázku práce s kýčem - scéna zamilování se, náhoda s přepnutím ovladače, závěr. Film kazí roztříštěnost když se věnuje nejprve vztahu Buscemiho a Pitta a pak najednou Pitta a Lohman. (27.09.2009)

Nezávislý guru Tom DiCillo, platící za kultivované hollywoodsky protipólné snímky, nám s dosti ironickou nadsázkou představuje dvojici neukotvených outsiderů, které hrají talentovaný Michael Pitt a zejména pak nezávislý talisman Steve Buscemi přesně tak, jak ho máme rádi (pochopitelně i s jeho nehollywoodsky křivými zuby a vytřeštěnými oči). Jeho newyorský paparazzi se ujme mladíka bez přístřeší, který však padne do oka popové barbíně a postupně se stane obletovanou hvězdou soap opery. Zábavné i milé to bezpochyby je, některé vtipné dialogy a scény nakonec bohužel nedopadnou tak, jak byly podle všeho ve scénáři zamýšleny. Po Bouchačích a bouchačkách jde však v mých očích o další rozpačité dílo mého oblíbeného tvůrce. DiCillo chytře balancuje mezi několika žánry, původně Jarmuschův kameraman ale nedosahuje kvalit svých předešlých filmů. Kdo však zaručeně potěší je Buscemi, oku pak lahodí manažerka Gina Gershon. (07.04.2008)

Je libo sestoupit do spodních pater šoubyznysu? Rychlovýtah Buscemi vás tam dopraví coby dup. Úloha Lese, fotografa s šakalím charakterem, připraveného parazitovat úplně na čemkoli, byla Buscemimu psána snad přímo na tělo a ten svou příležitost využil naplno. Lesův protipól Toby, bezmezně dobrotivý světec bez domova, neustále rozdávající duchovní útěchu na všechny strany, už mě tolik nenadchnul, ale řekl bych, že za to mohl spíš scénář, než Michael Pitt. Od doby, kdy jsem četl Solženicynův Jeden den Ivana Denisoviče, totiž nechovám důvěru k lidem, kteří po ostatních vylizují misky — přinejmenším se nedá věřit tomu, že přežijí dostatečně dlouho. Natož aby si zachovali kondici, svěžest a luzný zjev. Ale budiž. Grungeový fešák si v tomhle filmu prožije svůj příběh z červené knihovny a já nehodlám nic namítat, snad jen to, že jsem se tak trochu nudil. Já vím, že to byla satira se vším všudy, přesto mě banální fešanda Alison Lohman moc nedostala, Pittovy kukuče taky ne a tak celý ten jinak docela milý a příjemný příběh pro mě stál celý hlavně na tom Buscemim. Budu dnes trochu přísnější a pro jednou zaokrouhlím dolů. (26.09.2010)