Vlastním přičiněním

Pobavilo mě hned v první minutě cameo Waldemara Matušky, který jen přejde se slečnou okolo a posléze sedí u zadního stolku za Pivcem vpravo. A jinak jasně - parodie na pokrytectví těch bohatých, kteří si rádi hrají na to, jací byli chudáci, ale jak dojde na jídlo a pití... (16.02.2024)

Jan Pivec a Bohuš Záhorský se trumfují, kdo se měl v mládí hůř a komu dalo větší práci, aby se vypracoval. Dělají to s takovou noblesou a pozvolně stupňovanou agresivitou, že je není možné nemilovat. (09.04.2017)

Dva herečtí mistři, mezi kterými překvapivě nefunguje chemie, pročež jejich handrkování, kdo je větší debil (teda hrdina), vyznívá téměř do ztracena. (03.04.2017)

Prostinká adaptace jednoho z "literárních poklesků" Stephena Leacocka. Dva nevrlí staří milionáři v hospodě vzpomínají na chudé poměry, v nichž vyrůstali a z kterých se "vlastním přičiněním" dopracovali k současnému bohatství. Je to konverzační boj o prestiž. O to, kdo měl horší startovní pozici, furiantsky trumfovaný ad absurdum. O něco realističtější varianta slavného montypythonského skeče Čtyři muži z Yorkshireu, silně podpořená okázalostí obou herců. Nikdo jiný než Jan Pivec a Bohuš Záhorský by se nebyl schopen s takovou hrdostí a vášní chlubit tím, že v dětství hltal slupky od brambor nebo chodil do vepřína žebrat o trochu šlichty. 100% (14.12.2010)

Malý herecký koncert Jana Pivce a Bohuše Záhorského v rolích dvou newyorských milionářů, s gustem se předhánějících v historkách o bídném mládí. Vy jste ten typ, pane Robinsone, který nikdy nepochopí, s jakým apetýtem se člověk může pustit do šlupek od brambor! – Pche! Zatímco vy jste si pochutnával na šlupkách od brambor, já, drahý pane, jsem chodil sbírat zbytky jídel na smetiště! Pro mě byl, pane Johnsi, kousek zbytků odhozené studené kaše delikatesou! A když nebyla, tak jsem chodil do vepřince, abych vyžebral alespoň trochu šlichty pro prasata! (23.02.2017)