The Reich Underground
Obsahy(1)
Byl to jeden z nejnáročnějších projektů v historii Evropy: továrny Třetí říše odolné proti leteckému bombardování. Německé "zázračné zbraně" měly nepřátelům přinést smrt a zkázu. Obří podzemní továrny měly Wehrmachtu zajistit nepřetržitý proud dodávek. Vykutat celé hory stálo stovky milionů říšských marek. V podzemních prostorech měly být vybudovány zbrojovky pro válečné úsilí Říše. Horečná činnost v tunelech neustala až do konce války. Ale jak blízko k uskutečnění svých plánů se nacisté dostali? Co by se bylo stalo, kdyby se podzemní zbrojní výroba úspěšně rozběhla? Vyžádalo by si to miliony životů navíc? (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (25)
Souvislosti.¬ Mám rád dobré dokumentární filmy, mapující na rozdíl od knihy i vizuelně určitou oblast, o níž mi není známo třeba nic nebo pouze velmi málo; nejde-li o delší seriál, potom mi v kostce shrnou poznatky, jejichž dohledávání bych jinak musil věnovati neskonale delší čas. Dobrý dokument ukáže a řekne v souhrnu vše potřebné k tomu, abych se s ukazovanou věcí seznámil, mohl si na ni udělati nějaký alespoň povšechný názor a přinejlepším abych jí začal rozumět — pakliže jde o dokument hlavně poznávací —, nebo mi dobrý dokument otevře vizuelně nějakou oblast esteticky — pakliže jde o dokument hlavně obrazový, jakými jsou na příklad některé přírodopisné snímky. Samozřejmě, řada dokumentů, včetně tohoto, má z obého něco.¬ Nemám rád špatné dokumentární filmy, ukazující věci pro účin, s opakujícími se obrazovými vložkami, čímž se snímek natáhne na patřičnou délku a ukáže tak málo z toho, co by ukázati mohl; omílající dokola několik poznatků, takže v celku je řečeno málo; dokumenty povrchní, podobající se noticce v novinách; vyhýbající se skutečnému problému, poukazujíce na malichernosti; špatně natočené, v nichž kamera snímá pár tváří a pár prkotin.¬ Nejlepšími dokumentárními filmy jsou ale ty, ukazující souvislosti mezi věcmi, událostmi; souvislosti se světem vně oblasti, jíž se dokument zabývá. Dalším průvodním znakem bývá to, že se snaží zodpověděti otázku proč. Takových dokumentů si velice vážím. Je jich stejně málo, jako vynikajících filmů uměleckých, nedokumentárních. Já sám znám pouze jeden takový dokumentární film, který se tomu blíží, film o vojenských systémech Třetí říše na sklonku války a o tom, proč ji Německo prohrálo; žel, název jsem zapomněl; ale možná znám pouze jediný proto, že znám málo dokumentů. Možná, že takové dokumenty se ze své definice ani netočí a já si je vymyslel.¬ V podzemí Třetí říše považuju za dobrý dokument. Dovolil mi pohlédnouti v prostory, které by mi byly jinak na věky uzavřeny; nepostřehl jsem, že by se opakovalo totéž dvakrát; o námětu bylo řečeno dost na to, abych si udělal obrázek. Je to, myslím, dobře zpracované dílo, zajímavě natočené, v němž se prokládají původní historické záběry s novodobými výzkumy. Jenom mi na to, abych je ohodnotil opravdu vysoko, chybí ty souvislosti. ()
Označit výstavbu podzemních bunkrů a továren za šílenou? Podle mého názoru nikoliv, spíš bych si dovolil použít přívlastky jako chytré a taktické... K našemu štěstí to však Němcům nedošlo dříve a my se můžeme dívat na tenhle a jemu podobné dokumenty. První díl byl opravdu vynikající, pronikali jsme do podzemních továren, kde se vyráběly nebo měly vyrábět nové, moderní zbraně pro obrat ve vývoji války a kde pracovali po většinou totálně nasazení Židé, váleční zajatci a další "nepohodlní" obyvatelé Třetí říše. Bylo to zkrátka nádherné a dost děsivé zároveň dívat se na ty rozsáhlé komplexy, vyvážené nelidskými podmínkami při výstavbě "moderními otroky", to všechno dohromady nahánělo až hrůzu! První díl bych tedy stoprocentně ohodnotil pěti hvězdičkami, ten druhý však byl o něco slabší. Exkurze po různých podzemních bunkrech a komplexech mne zkrátka až tolik nezaujal a připadal mi provařeně, i tak to však bylo zajímavé a autentické záběry, například ty z osobního bunkru Goebbelsových, tomu dodávaly ten správný říz. Druhou část bych tedy ohodnotil za lepší tři a celý dokument "V podzemí Třetí říše" za zprůměrované čtyři! ()
Nacistické podzemní komplexy si v ničem nezadají například s naší železobetonovou hranicí. Je ale smutné, že tyto německé monumentální železobetonové monstra na sobě mají krev tisíců nevinných lidí, takže budí dojem pomníků jejich práce a utrpení. Na fakta obsáhlý dokument, doplněný výborným videomateriálem hlavně z interiérů bunkrů. ()
O tom, že ani ke konci roku 1944 nemělo nacistické Německo předem nic prohrané, nás může přesvědčit tento dokument. Plány na podzemní továrny mi vůbec nepříjdou jako, jak mnohokrát v dokumentu zaznělo, šílené, ale naopak jako zcela racionální rozhodnutí. I s odstupem času ty stavby vypadají strašlivě a zároveň i majestátně, i když stálo jejich vybudování tolik nevinných lidkých životů. Snad už jen zbývá odpovědět na otázku, zda-li by to stálo mnoho miliónu životů navic, kdyby nacisté stihli dokončit továrny včas. Ovšemže ano. Ale oni to nestihli. ()
Zajímavý dvoudílný dokument popisující a rozebírající bunkry a podzemní komplexy Třetí říše. Od továren dalekonosných raket až po rozsáhlý supertajný vůdcův bunkr jsou popisovány všechny strasti spojené s jejich utajením a především zbudováním vězni. Popis jednotlivých podzemních komplexů je dáván do souvislosti s vojenskou strategií a aktuálními politickými náladami. ()
Reklama