Bournovo ultimátum

Bourneovo ultimátum společně se Smrtonostnou pastí 4.0 považuji za jedny z nejprogresivnějšich akčních thrillerů vůbec, přičemž je zajímavé, že oba filmy vědomy si své seriality pracují se stejným konceptem: jak John, tak Jason prochází fikčním filmovým světem a svým jednáním upomínají na předchozí díly, variují je a vylepšují jednotlivé charakteristické prvky z nich a pracují tak velice důmyslně s diváckou pamětí. Jenže zatímco u Johna jde vzhledem k over-the-top akci o distanc, kdy plešatý taťka glosuje okolní dění na místo nás, u Jasona se stáváme aktivními účastníky děje, v němž každý sebemenši záběr má své opodstatnění vzhledem k vyprávění, zvuk je posílen na úkor tepající hudby nejlepšího současného akčního skladatele Johna Powella a zdánlivě jednoduché vyprávění s jasně definovaným dead-linem a inteligentně distribuovaným informacím se komplikuje, protože hodina a půl třetího dílu se odehrává před poslední scénou druhého. Jinými slovy: je to kurevsky geniální a já byl třikrát. (17.11.2007)

Soundtrack John Powell: 1. Six Weeks Ago [4:31] ,2. Tangiers [7:40] ,3. Thinking of Marie [3:51] ,4. Assets and Targets [7:18] ,5. Faces Without Names [3:31] ,6. Waterloo [10:38] ,7. Coming Home [3:19] ,8. Man Verses Man [5:45] ,9. Jason is Reborn [4:04] ,10. Extreme Ways (Bourne's Ultimatum) - Moby [4:22] (10.06.2011)

No to je mi ale "překvapení". Kdo by to byl čekal, že? Znovu špičková podívaná napínavá od první do poslední minuty. Greengrass se drží linie nastolené Bourneovým mýtem, jen zrychluje, přitvrzuje a definitivně mění akční film v jednu dlouhou nekonečnou honičku o několika vrcholech. Auta, motorky, bitka ve sprše a Moby na konec... a z Bournea je finálně agentský "motherfucker" numero uno. Jenom jsme to už jednou viděli, potřetí už musí Greengrass alespoň trochu pozměnit koncept. Mimochodem, herce tak srostlého se svou postavou jsem snad nikde jinde neviděl, napodruhé už mi ale trochu víc vadilo, že se Bourne mění v úplně strojové monstrum, které prakticky nedělá chyby. Až na Deshovu fintu se mu všechno daří, všude včas doběhne, každou havárku rozdýchá. Emocionálně mě to právě kvůli téhle "bezchybnosti" začíná tochu míjet. (16.08.2007)

Už vím, co mi na slavné bourneovské trilogii nesedí. Je to naprosto nudný, nelidský a nezajímavý hrdina, který prostě programově plní svou pomstu, aniž by přitom vyzařoval nějaké emoce. I přes precizní formu mě to právě proto nějak zvlášť nebaví sledovat a užívám si ten film jen coby poctivou filmařinu, nic jiného. (04.08.2012)

Právoplatný akční král letošní sezony právě usedl na svoje křeslo a jeho jedinou zábavou je smát se nad mrtvolami Johna McClanea, Jakea Sparrowa a nad zbytky rezistorů a kondenzátorů, které jsou posledními stopami po něčem čemu se říkalo Transformers. Bourne se vrátil a nejen James Bond pláče v rohu místnosti. Je to krásný pocit, když vám někdo v kině pustí film, který započal před několika lety a vy teď sledujete možná jeho poslední část, která je mistrovským dílem mezí akčními snímky, které se snaží vzít realitu jako skutečnost a ne jen jako slovo. Paul Greengrass dovršuje svou cestu společně s Mattem Damonem a můžou si oba zatleskat(a já tleskám jim). Všechno, co chtěl Greengrass v Ultimátu předvést ukázal a já ještě teď s otevřenou pusou hledím na adrenalinovou bombu, která 111 minut na plátně vybuchovala. Hudba je úžasná a některé scény svým střihem a vzhledem hraničí s vizuální genialitou(viz.konec). Konec Oslavné Ódy na tento snímek a začátek čekání na další akční klenot 21 století, které už nepotřebuje Jamese Bonda. Má Jasona Bournea... (30.08.2007)