Zločin na Zlenicích hradě

Záhada zamčeného pokoje. Lze sice obecně polemizovat o smyslu a provedení středověkého zločinu tak, jak jej vylíčil Šimáček i filmoví tvůrci, nicméně základní půdorys zůstal zachován. Ba co víc, v mnohém byl doslova předběhnut. Svíčka, závěs, ukradená listina, jehla napuštěná jedem, obarvená kočka... a k tomu poirotovské vyšetřovací metody Petra Ptáčka z Ledců. Z družiny vynikajících českých herců, na které dnes už nelze nevzpomínat s jistým okouzlením a fascinací, bych rád upozornil na neprávem opomíjeného představitele charakterních postav Viléma Bessera, jemuž kolegové a přátelé neřekli jinak než Míla. Jeho role, nevelká rozsahem, ale důležitá svým významem, dokazuje, jak skvělým hercem byl. (31.10.2010)

Československé televizní krimi, jež se odehrává na počátku 14. století na hradě Zlenicích a příběh se zabývá vyšetřováním vraždy hradního pána. Mezi nejvíce podezřelé osoby patří syn pána ze Zlenice Jan (J. Hanzlík), jenž musí na vlastní pěst najít pravého pachatele a dokázat tak svou nevinu. Nalézt potřebné důkazy mladému pánovi pomáhá jeho přítel Petr Ptáček (P. Kostka), jenž nakonec díky svému dokonalému kriminalistickému úsudku, poté co objasní záhadu zamčeného pokoje, svůj úkol splní. Ve vedlejších rolích návštěvníků hradu a současně k dalším podezřelým patřili V. Besser, E. Cupák, R. Jelínek, O. Sklenčka, J. Němeček či V. Stach. Funkci jakéhosi středověkého vyšetřovatele pana Oldřicha z Týnce představoval O. Brousek. Kriminálka s poněkud nelogickým názvem je pozoruhodná svou středověkou stylizací, zajímavými hereckými postavami a koneckonců i zápletkou a patří dle mého názoru k mírnému nadprůměru ve svém žánru. (31.05.2015)

Moje srdeční záležitost. Jako kluk jsem do Zlenic jezdil na prázdniny za dědou a babičkou. Měli tam na chatě knížku Zločin na Zlenicích hradě l.p. 1318 (edice KOD - knihy odvahy a dobrudružství, s těmi proužky na hřbetu, červená byla). Vždy navečer jsme si nahlas četli na verandě, a tam za řekou, skrytá v lese, byla ta Hláska, věž bývalého Zlenického hradu, kde se stal ten mord... Vidím to jak dnes a naskakuje mi husí kůže, jak to bylo krásný... Četli jsme tu knížku každé prázdniny znovu. A názvy dalších hradů a tvrzí z knihy - Mrač, Týnec, Český Šternberk... - to je prostě krásné Posázaví a moje dětství... Pak až po létech jsem viděl film, a musím říct, že mě v nejmenším nezklamal, naopak, kdykoliv se na něj podívám, zase si vše připomenu... Takže - hvězdiček klidně 10. (18.10.2011)

Napínavá středověká detektivka směšující v sobě několik pro mě zajímavých motivů. Záhada zamčeného pokoje, to je poloviční základ úspěchu. Omezený počet možných vrahů, to je jak vystřiženo z mé nejoblíbenější Agathy Christie. No a středověký hrad, pro mě vystudovaného historika diplomujícícho z českého středověku, hm to už je lahůdečka! Ztvárnění velmi dobré, sympatický Jaromír Hanzlík, Petr Kostka jasně "poirotující" takže za 4*. (22.04.2008)

Jedna z mých prvních rozhlasových detektivek. S filmovou podobou jsem se seznámila dost pozdě, ale pokaždé si ji ráda připomenu. Tři výhrady: výkon (či spíš nevýkon) Karly Chadimové, šermířský souboj a pak jízda, či spíše ploužení koní, skupiny Petra Ptáčka za Oldřichem z Týnce, zdůrazněná komentářem "cesta byla obtížná". Podle mého cesta nebyla obtížná natolik, aby koně nemohli jet svižněji. Inu, divák míní, režisérka mění. (20.08.2021)