Lekcie riadenia

Příběh staré sprosté báby (vysloužilé herečky) a kluka co se díky ní dokázal postavit své naprosto šílené fanatické matce. Kostelové finále kdy babka rozrazí dveře bylo parádní :-). Celej film působí až na pár scén docela příjemně, akorád místama až moc nábožensky založenej. Což docela chápu vzhledem k postavě Benovy matky :D (03.08.2011)

Velmi příjemná podívaná, ve které spolu podivná dvojice "Weasleyových" funguje jako jeden z nejvtipnějších prvků filmů a funguje velmi dobře. Snímek upřímně je zpracováním poměrně zvláštní, ale použiji to slovo znovu - příjemně zvláštní. Příběh možná nebyl zvolen nejšťastněji, ale atmosféra, dialogy i herci jsou na jedničku a dost to pomáhá celkovému dojmu. (20.09.2015)

Tak předně, čtyři hvězdičky Driving Lessons nevysloužil ani kdovíjak geniální scénář (i když hlodů tu je jak hub po dešti), ani uchvancancující režie, ale především odzbrojující Julie Walters coby opuštěná vysloužilá herečka, která udělá cokoli, aby bylo po jejím. Rupert Grint má po většinu filmu poněkud přitroublý výraz, ale i tak hraje obstojně, byť se nemůžu ubránit myšlence, že se dívám na Rona Weaslyho. Senzační je i Laura Linney v roli manipulativní pánbíčkářské matky, kterou jsem měla po většinu filmu chuť uškrtit. Tenhle film není žádný zázrak, ale na duši pohladí a v hrdle polechtá rozhodně líp než americké rádobyvtipné komediální hovadiny. Jsem holt snobská Evropanka :-) (28.12.2009)

„Nemaj pocit viny. Pocit viny je ZLÝ duch.“ Sklamalo ma, že sa film volá LEKCIE RIADENIA, z úvodu sa im aj naozaj venuje, no následne o ne vôbec nezakopne – dobrú britskú komédiu o šoferákoch by som si niekedy pozrel rád. Namiesto toho som pozeral príbeh spoločenského autistu (ryšavý Rupert Grint alias Ron Weasley z potteroviek). Žije na pokojnom anglickom predmestí s príšerne pobožnou matkou (ktorú zasa raz zle zahrala nesympatická Linneyová). Tá je v skutočnosti pomýlená psychopatická kurva, ktorá svojho syna šikanuje. Cez leto si nájde brigádu ako pomocník starej excentrickej herečky, ktorej sláva dávno odišla a ktorej verným kamarátom je víno. Spolu behom krátkej doby zažijú... nuž, asi to v predstave tvorcov malo byť niečo „silné“, ale na mňa to tak nepôsobilo. Proste zažili zopár čudných vecí. Ale že by som veril, že to bolo tak hlboké, že ich to oboch takýmto spôsobom zasiahlo či nedajbože „navždy ovplyvnilo“, to nie. Snímka, v ktorej onú herečku stvárnila Julie Waltersová (mama Weasleyová z potteroviek), kĺže po povrchu, je skratkovitý, uspokojuje sa s naznačenými postavami a odmieta ísť do hĺbky (Bryony Michelle Duncanovej). Nevraviac o tom, že som sa nedozvedel, ako to nakoniec vlastne s tým vodičákom dopadlo. Každopádne, čím som starší, tým mi je britská/anglická kinematografia bližšia, mám rád tie ich svojské „suché“ postavy, v ktorých v skutočnosti driemu city, mám rád anglickú výpravu, atmosféru. Takže áno, cítil som sa pri pozeraní dobre, ale celé to bolo neoriginálne a herci skôr „prehrávajú“, než hrajú (okrem fajn zaspatého Grinta). (28.05.2011)

Na plné čáře zvoraný pokus navázat na úspěch černé komedie Harold a Maude. Pokus, ke kterému nemělo nikdy dojít, který je jenom zřídkakdy komedií a nikdy ne komedií černou. Stárnoucí britská herečka hraje stárnoucí britskou herečku, která je vedle svého výrazně mladšího a méně výrazného kolegy dostatečně „weird“, aby film bezprostředně po startu nezkolaboval na akutní nedostatek tvůrčí invence. Ben je z dobré křesťanské rodiny, Evie se slovníkem nějaké postavy od Tarantina má k dobré křesťance stejně daleko jako sója k dobře prorostlému bůčku. Julie Walters s přehledem uhraje jakoukoliv emoci. Scénář na tento fakt hodně spoléhá. Také spoléhá na komičnost scén, kde Waltersová exhibuje vedle Ruperta „ahoj, jsem na sedativech“ Grinta. Právě na náhlou, tím tuplem nevěrohodnou, proměnu hlavního hrdiny film nejvíce doplácí. Zamlklý flegmouš se přece nemůže během jedné noci změnit v cílevědomého rebela. Ani s vědomím, že v opačném případě dostane rakovinu spíš z matky, než z telefonování mobilem. Laura Linney hraje výborně karikaturu praktikující křesťanky, ovšem karikaturu přehnanou a budící dojem, že všichni pravidelní návštěvníci kostela jsou manipulovatelní debílci. Je pitomost zakládat realistický film na takových extrémech. A co ty problesky humoru pro podobný typ filmu naprosto nevhodného (pan Finchman v ženských šatech)? Na celém filmu není ani špetka pravdy. Všechny jeho složky jsou jenom prostředky sloužícími k vyřčení dávno známé pravdy. Chování postav lehko odhadnete několik minut dopředu a to, za čím se tvůrci celou dobu lopotí, co se vám snaží sdělit, jste už bezpochyby slyšely z úst zdatnějšího vypravěče. 50% (24.02.2008)