Zmeškaný hovor

Původní snímek si už vůbec nepamatuji, ale remake není špatný a hlavně má milosrdnou stopáž, tudíž rychle uteče. Přišel mi nejnapínavější do doby, než se do ohrožení dostane Beth. Ta se chová najednou jako blbka a ztracené napětí se vrací až v samém závěru. Vůbec nejlepší je úvodní scéna s kočkou u jezírka. Nejsympatičtější postavou je detektiv Jack, jenž si bohužel myslí, že jemu se nic stát nemůže. Vizuálně příjemné, škoda, že více nevyužili stonožky, ale jinak halucinace dobré. A dokonce i stopa satanismu...no, ta média. Nejtísnivější scéna - v nemocniční šachtě za zdí.... 3,5* (28.02.2024)

Něco na způsob Nezvratného osudu, jen s tím rozdílem, že oběti přesně znají čas své nadcházející smrti, nikoliv způsob. Bohužel i přes neoriginální, leč ucházející námět špatně zpracováno. Scény, které měly děsit, neděsily vůbec. Zjevná inspirace Japonci a jejich zálibou v divných ksichtech nevyšla. Nicméně bylo alespoň na co koukat, protože hlavní hrdinka vypadala opravdu k světu. Ale jinak bohužel ne moc dobré. (17.05.2016)

Kdo nečeká hororovou pecku, neměl by být příliš zklamán. Duchové zde nepůsobí přímo děsivě, ale spíše jen tak trochu tajemně, hrdinka je docela sympatická, hlavní pointa sice není překvapivá (použita v x jiných filmech), ale postačí. Kdyby mi už nelezlo na nervy to zažité schéma: "Hrdinka objeví nástroj kletby, načež se vydává na pouť za objevením jejího strůjce, popřípadě jejím zničením", byl bych spokojenější. (24.01.2008)

Nebyl to zase takový propadák, sice víceméně vykradený nápad z Kruhu s již otřepanou historkou o duchovi, který nemůže v klidu odpočívat, tak se mstí. První hodina byla nic moc, ale poslední půlhodinka se mi docela líbila, zápletka se alespoň trošku rozjela. Shannyn Sossamon bych však přece jen raději uvítal ve filmu, jakými byla třeba Pravidla vášně. (07.11.2008)

Od hororů toho nikdy příliš nečekám, ale horory mají u mě tu výhodu, že já se na ně příliš často nedívám, protože jsem člověk, který to hodně prožívá a který se u hororu velmi často dokáže vylekat. Takže horory si dávkuji jen ve velmi malých dávkách a vyhledávám spíše žánry odpočinkovější. Z těchto důvodů asi nepřekvapí, že v tomto případě jsem toho ani příliš neočekával, spíš jsem byl zvědavý, jestli se tam dokážu aspoň něčeho leknout. Musím říci, že postavy se sešitými obličeji vypadaly opravdu docela děsivě a scéna v šachtě vyhořelé nemocnice byla hodně děsivá a strašidelná, tam jsem se i docela vylekal. Ale konec hodně překvapil, když už jsem si myslel, že je po všem, tak je všechno vzhůru nohama a vynořují se nové skutečnosti, což jsem naprosto nepředpokládal, a byl to docela šok. A přiznám se, že při závěrečné bitvě duchů jsem měl po celém těle husí kůži, takže horor by se asi dal hodnotit jako povedený, protože po celou dobu dokázal udržet mou pozornost, byl hodně napínavý s překvapivým koncem a nějaké emoce ve mně také vyvolal. Zkrátka solidní duchařina, která byla hodně zajímavá. Takže hlavní kámen úrazu spatřuji v hlavní hrdince, k níž jsem si za celou dobu filmu nevytvořil žádný vztah a žádné sympatie, oproti tomu Edward Burns je velký sympaťák a mám ho docela rád, i když zatím jsem ho vídal spíše v odpočinkovějších žánrech, ale rozhodně potěšil. Celkově tedy film vnímám jako mírný nadprůměr a uděluji lepší tři hvězdy. (14.06.2010)