Bloudím

Tak moc bych o Bloudím chtěl napsat něco pozitivního. Tak alespoň napíšu, že to nakonec nebylo tak hrozné, jak jsem čekal. Ale zároveň to bylo jen o maličký kousíček lepší, než jsem čekal, což je bohužel ještě pořád dost špatné. Přijde mi, že ve filmu, až na pár povedených záběrů, nefunguje absolutně nic. Kamera je povětšinou špatná. Vůbec nechápu smysl výrazných nadhledů a jiných vychýlení z osy. Střih je kostrbatý a rušivý. Implantované stylizované záběry s koněm, které asi mají filmu propůjčovat onu anotovanou poetičnost, působí tak nuceným a se zbytkem filmu nekompatibilním dojmem až je to k pláči. Jako vizuální reklama na Olomouc se Bloudím snaží do poslední chvíle dostát své podstatě a využít materiál filmu k zobrazení nějaké té olomoucké reálie. Ani to se ale nedaří nějakým oslňujícím způsobem. To, že se role Vladimíra Javorského jmenuje Ječmínek, je pro mě záhadou. Chtěné připodobnění k hanáckému králi je asi někde rafinovaně ukryto. Ale Javorský je stejně jako Ječmínek blonďák, tak proč se obtěžovat s nějakými dalšími souvislostmi. Ach jo. (03.10.2010)

Od Müllera jsem po Hranici stínu čekal cokoliv, ale takový blábol přece jen ne. I když blábol je slabé slovo, spíš je to sračka. Scénář neexistuje, děj taky ne, postavy se chovají podivně a nelogicky, dialogy jsou naprosto nesmyslné,většinou je obtížné pochopit, co se na plátně v té které scéně vlastně děje... Je to amatérský film, či spíše diletantský. Marně se snažím najít nějaký klad - snad jen pár záběrů Olomouce. (13.01.2012)

Přemýšlím pro koho byl tento film vlastně natočen. Jestli pro Olomoučáky, tak je to jasný odpad. Prostřihy špatné, kamera poloamatersky roztřesená a ani neukázali nijak neobvykle nepřístupná místa. O ději, či alespoň malé provázanosti povídek nelze mluvit. V případě, že byl film natožen pro ostaní obyvatele planety, tak musím doufat, jako Olomoučák, že si nevšimnou těchto školáckých chyb. Dávám jednu * jako podporu, že by si Olomouc zasloužila povýšit - historicky, kulturně, filmově... (06.10.2010)

Nechodíte třeba do Vertiga? Nadduševní cesta Olomoucí, jež se nedá blíže definovat, pevněji uchytit, či jednoduše pochopit. Cesta, kde je jednoduché zabloudit. Nechtěně vtipné, nepřirozené a nuceně oduševnělé. Co se ovšem tvůrcům nedá upřít je láska, s jakou přistupují k hlavní hrdince - Olomouci. (03.10.2010)

Jak mám Müllerovy jako lidi rád, tak tohle se vážně nepovedlo. Chybí tomu koncepce, ucelená myšlenka, která by ten náhodný shluk obrazů sjednotila a dala tomu řád a smysl. A to beru i takové věci jako chyby skriptu, kdy auto zastaví v ulici u značky zákaz vjezdu, ale pasažéři v následující scéně vystoupí na mostě. Vadí mi i nedotažené postavy - vážně nevím, co si o nich myslet. Některé často jednají jak pod vlivem drog, potácejí se scénou a hezkými exteriéry, ale nedává to smysl, neznáme jejich důvody ani hnutí mysli. A jednotlivé "příběhy" jsou vším, jen ne příběhy - příběh má nějaký děj, i vnitřní. Zaujala mne tak nakonec jen hudba a tragické okolnosti vzniku. (26.10.2011)