O život

Nepopsatelně špatná záležitost. Netvrdím, že bych padal nudou, že by to bylo po technické stránce nějak enormně zlý... Hlavní problém je, že z tohoto filmů přímo sálá totální stupidita... Snaha o střelenou road movie ve stylu filmů jako Harold & Kumar, jenže tady ty samoúčelné, špatně našroubované scénky nefungují, jen ochromí jejich nevtipnost a imbecilita.Upřímně věřím, že lepší scénář na stejné téma bych napsal zvracejíc do záchoda s otravou alkoholem... Jakoby některé Sklepáky poslední dobou napadla nějáká těžká choroba, každým dnem jim požírala poslední zbytky inteligence a oni tvořili jen s matnou vzpomínkou na formu některé jejich předchozí tvorby... (29.09.2009)

Totální devalvace uměleckého jména Milan Šteindler. To snad nemyslel ani vážně, nevěřil jsem tomu, že tohle skutečně natočil on. Absolutní odpad... Komedie zcela bez vtipu, vršení položek vzývajících estetiku trapnosti a nesourodých (a nevkusných! - viz uťatá hlava...) absurdit... Kam se poděl duch Divadla Sklep? Kam se poděl zdravý rozum a soudnost?! Jestliže existuje subžánr evropského filmu zvaný eurotrash, pak snímek O život volně rozvíjí Troškovskou a Soukupovskou linii subžánru czechtrash! A jestli můj komentář má mít nějaký význam, pak vyzývám všechny případné čtenáře - nechoďte na to do kina, tenhle film si to skutečně nezaslouží! PS: (cituji ze svého komentáře k Perníkové věži) Je to asi obecný fenomén týkající se všech členů divadla Sklep (snad vyjma Davida Vávry) - pomalu se stávají součástí té mainstreamové kultury, toho showbyznysu, který po léta nejenom ve svém divadle, ale i v přidružených projektech soustavně parodovali a poukazovali tím na jeho obsahovou vyprázdněnost, absurditu takové umělecké a profesní existence a pokleslou estetickou a poetickou složku oficiální (nejenom normalizační) kultury. Dovedli svou poetiku trapnosti k dokonalosti, ale nikdo mi nevymluví, že ambice být součástí tohohle showbyznysu nebyla od počátku přítomna v jejich výborných kabaretních parodických číslech, což ovšem není tak důležitý fakt jako to, že většina sklepáckých osobností po roce 1989 zakotvila u zdroje svých tehdejších parodických čísel. Tomáš Hanák paroduje sám sebe (=ztrapňuje se) v kdejakém pokleslém nekonečném seriálu či uprděné estrádě, Jiří Macháček zakotvil v mělkých vodách domácí populární hudby ... a na Milana Šteindlera ,,zbylo" tajtrdlíkování v nováckém zábavním pořadu a po jednom fenomenálním (Vrať se do hrobu) a dalším výborném (Díky za každé nové ráno) se i jeho režijní tvorba řítí směrem k dekadenci mainstreamu - jak si jinak vysvětlit režijní záměr natočit tendenční film pro teenagery o drogách a vyhulených hrdinech... (01.03.2008)

Mít za zády scénáristu, který by mi každý gag vysvětloval a vysvětloval mi proč to brát jako perfektní černou komedii, možná bych šel výš. Tady mám ale jenom pár zábavných gagů, pár fajn herců (Nvotová fakt ne) a.. to je vlastně vše. Smutný je, že nejvtipnější jsou Kleplovy eskapády. Svoji roli si ale perfektně užívá Robert Nebřezenský (07.07.2018)

O život se k českému komediálnímu dnu rozhodně nepřidává. Narozdíl od svých listopadových souputníků totiž Milan Šteindler a spol. pochopili, že když u nás chtějí uspět v komediálním žánru, nemusí nutně na plátno dopravit tunu debility a doufat, že se tomu lidé budou smát. Stačí načrtnout jednoduchou story o nechtěném těhotenství, příliš nemoralizovat a přihodit ducha Boba Klepla, a při rozumné stopáži vám z toho vyleze slušná komedie, která sice nemá mnoho momentů, při kterých se budete lámat smíchy, ale jako celek je docela sympatická a jede na té správné vlně nadsázky. Najde se samozřejmě pár scén, které jsou mimo (výroba kondomů, buzení mrtvých), ale jinak se tu tak často vedle nešlape a třeba nadsazený závěr příjemně překvapí. Z Doroty Nvotové se nakonec vyklubala docela trhlá sympaťačka (ač to tak z traileru rozhodně nevypadalo) a Vojta Kotek, který se stále drží své oblíbené role "jsem tak trochu outsider", mi tu přišel o třídu lepší, než v Janákových teenagerských taškařicích. Když si připočtete na české poměry velice povedené triky a hudbu, která se do toho nebojí opřít (otravný motiv z traileru se naštěstí objeví jen párkrát ze začátku), dostanete solidní filmový počin, nad kterým sice nehodlám nijak jásat, ale rozhodně patří k tomu lepšímu, na co můžete u současné české tvorby narazit. 5/10 P.S. Ta banda trapáků, co sem naházela odpad, aniž by film viděla (neříkám, že jsou to všichni), by se nad sebou vážně měla zamyslet... (01.02.2008)

Mně to přišlo hodně zvláštní, nepostrádalo to originalitu, surrealistický styl a také nepřehlédnutelný dramaturgický lapsus. Herci odvedli to, co měli a Milan Šteindler chtěl ukázat, jak se i ve zdejších končinách dá natočit odvázaný film, jaký se běžně točí v zámoří. Neuspěl a to se stává, když někdo přijde se stylem, který nevoní příliš vybíravému publiku, které spíše hledá divácky vděčnější snímky se stokrát provařenými až rozvařenými herci a ohranými zápletkami. Jsem poněkud benevolentnější a nechal jsem na sebe zapůsobit Šteindlerův opus. Pobavil jsem se, i když ne královsky. Film je tady zbytečně moc strhaný, ale to je běžné. V červených číslech se vyskytují finské, korejské a jiné hrůznosti, tak bych se nedivil, kdyby novátorská česká vlna skončila v černé díře podobně jako Hostel a spol. 50% (06.02.2012)