Amityville 2: Posedlost

Série Amityville, postavená na fikci, že se to opravdu stalo, patří asi mezi nejznámější a snad i nejlepší v žánru ,,strašidelný dům". Dvojka je plagiátem, poctou či kopírováním Vymítače ďábla? Myslím, že je to jedno, i když podobností je více než dost. Jen místo posedlé Lindy Blairové zde máme posedlého Jacka Magnera. Rodina, nadšená z nového bydlení v domě, jehož průčelí vypadá jako lebka, se přestane radovat velmi brzy. Nečekané úkazy a stupňující se hádky směřují k očekávané tragédii. Démon, jenž do chlapce vstoupí, znetvoří jeho tvář natolik, že chvílemi je od Blairové k nerozeznání. Vynikající hudba vytváří patřičnou atmosféru, kde tak stačí pozorovat jen postavy ploužící se vyděšeně temným domem, a o napětí je postaráno. Skvělé mechanické efekty a masky v závěru snímku připomínají, jak opravdověji působily oproti vyumělkovaným digitálním efektům. Damiani, kterého proslavily zejména filmy z prostředí italské mafie, vytvořil snímek, jenž funguje i po letech. (19.11.2012)

Že se režie ujal maestro Damiani,který mi už předvedl že napětí ve svých filmech umí (vynikající politické thrillery v 70. letech) dostalo tenhle horror úplně někam jinam ,než je zbytek série (snad až na první film,kde alespoň nápad musím ocenit). Teda zhruba do 70 minuty. Pak nastoupí (už zase!) excorsista a film i s ním jdou do hajzlu. Tady by to chtělo pro scénaristy a producenty už nějaký kázeňský trest. Třeba přespat v tomhle veselém domku. A vono by je potom přešlo kazit dobrý filmy! (04.09.2010)

Výborný horor. Návrat k temným počátkům prokletého domu je možná i tím nejlepším, co v této sérii vzniklo. Nejen, že prohlubuje myšlenku posednutí mladého chlapce amityvillským ďáblem, ale dotýká se i jiných témat (incestní poměr nejstarších sourozenců, knězova sexuální orientace?). Vraždy jdou většinou mimo kameru, ale síla filmu je úplně jinde. Napětí z něj totiž cáká na všechny strany, což neumocňuje pouze zlovolná hudba, ale i skvělá kamera. Některé její zběsilé nájezdy a všeobecná práce s prostorem jsou prostě mňamózní. Zkrátka atmosférická masáž, která navíc příjemně graduje v působivém, závěrečném infernu. (15.11.2012)

V roku 1979 natočil režisér Stuart Rosenberg kultový horrorový snímok "Horor v Amityville"  (The Amityville Horror). Zachytáva príbeh rodiny George Lutza, ktorá sa nasťahuje do krásnej vily na Ocean Avenue na Long Islande. Ukáže sa, že tento dom je pekelnou bránou, ktorá žije temným životom, sídlia v ňom démonické sily, je v ňom koncentrované zlo. V roku 1982 natočil režisér Damiano Damiani voľné pokračovanie tohto titulu, ktoré nesie názov "Amityville 2: Posadnutosť" (Amityville II: The Possession). Je to prequel, ktorý sa vracia pred udalosti prvej časti. Film je inšpirovaný knihou "Vražda v Amityville", ktorú napísal Hans Holzer. Šesť členná rodina Montelliovcov sa nasťahuje do veľkej vily na brehu jazera. Netušia, že je to sídlo temných, satanistických síl. Ich najstarší syn Sonny sa postupne stane obeťou démonického posadnutia. Pod vplyvom pekelného zla vyvraždí celú svoju rodinu. Tento snímok je veľmi podarený následovník pôvodného filmu. Je to okultný horror s hustnúcou atmosférou, ktorá vygraduje do dychberúceho exorcismu. **** (07.02.2023)

Komplexnejšie a určite lepšie ako predošlý film. Väčší rozpočet, viac masiek, efektov, pekná kamera a zaujímavý námet. No čo zo začiatku vyzerá ako trošku kreatívne upravený prequel končí ako za hlavu chytená šaškáreň. Nielenže sa postavy nevolajú tak, ako sa volali v skutočnosti, hlavný "hrdina" tak ani nevyzerá, no vrcholom je záverečná neokrôchaná vykrádačka Exorcistu. (31.08.2011)