Malé deti

„Upřímný smích má za cíl skrýt pocit sklíčenosti“ Na americkém předměstí se dějí všelijaké věci. Ty nejzajímavější uvnitř domů, v zavřených pokojích, kam nemají přístup zvídaví sousedé a mnohdy ani členové rodiny. Každý skrýváme nějaké tajemství – je stoprocentní upřímnost nejvhodnější cestou, kterak uchovat idylický vztah? Nejspíš ne… Po prvních minutách jsem začal mít obavy, že tvůrci příliš spoléhají na silnou knižní předlohu a film tudíž doplatí na svou literárnost. Využití typicky knižních prvků, z nichž ten nejvýraznější –monolog vypravěče – předžvýkává méně chápavým divákům většinu v díle obsažených myšlenek, ale není na škodu. Vlastně ani nelze hovořit o nějaké podbízivosti, protože konec Malých dětí stejně zanechává většinu nejdůležitějších otázek nezodpovězených. Na přesvědčivosti příběhu tato skutečnost neubírá. Množství fascinujících detailů v pečlivě promyšlené, i když velmi jemné síti vztahů, tužeb a obsesí mi znemožňuje zmiňovat je individuálně, proto bych vyzdvihnul alespoň jeden pomíjivý moment ze závěru filmu. Zaujatý pohled Lucy na svítící pouliční lampu, do níž tvrdohlavě narážejí mouchy ovládané vlastními pudy, s jednoduchostí a věcností takřka geniální shrnuje vše podstatné, co je třeba vědět o životě. Freud by zaplesal radostí. Ač ne zakladatel psychoanalýzy, plesám také. Plesám nad hereckým obsazením, v němž není místa pro slabší článek, plesám nad hudbou Thomase Newmana i kamerou Antonia Calvache a především plesám nad konzistentností a dechberoucí dramatickou výstavbou tohoto dlouhého filmu plného slov. 85% Zajímavé komentáře: kleopatra, Shushika, H34D, castor, Madison, meave, flanker.27, Madison mm13, _Irbe_ (25.09.2008)

O filmu jsem v podstate nic nevedel, ale docela jsem se na nej tesil, ale nakonec musim rict, ze teda nic moc. Jednak film v podstate neni originalni. Proste se tu resi nevera a vztahy a to jeste nijak zvlast dramaticky, vsechno to jen tak nak plyne, ale aspon, ze ma film takovej ten krapet divnej look. Nicmene linie s uchylem mi prisla naprosto zbytecna, sice to misty ozivi a kdyby nejak na konci zasah do deje, tak nic nereknu, ale takle to bylo krapet k nicemu. Nicmene Jackie Earle Haley je fakt lahudkovej. Navic ma celej film, na to, ze se v nem prakticky nic moc nedeje, dost prestrelenou stopaz. A konec je taky nakej divnej, v podstate se nic nedoresi a jen tak se film usekne. Jediny, co film vytahuje nad prumer, jsou herecke vykony. Winslet i Wilson jsou dobra dvojka a Winslet je opet bezchybna. Akorat me mrzelo, ze Connelly dostala minimum prostoru. Celkove se jedna o zajimave natocenej filmecek, kterej sice nenudi, ale je v podstate o nicem. Taky me ze zacatku stvali ty desny vysvetlovaci kecy vypravece, kterej furt vysvetloval, co si postava mysli, co si preje a podobne. Lepsi 3*. (31.10.2007)

Podarilo sa mi násť dostatok ľudí do kina. Bolo nás sedem a prvá reakcia bola, že toho bolo aj na dva filmy. Myslím, že nie. Aj keď film obsahoval dve línie v niektorých momentoch som mala pocit, že by sa to dalo aj urýchliť. Menšia stopáž by tomuto dielku podľa mňa neubrala na kvalite. Preto o jednu hviezdičku menej. A tiež preto, že hlúposť /v tomto prípade ju môžeme nazvať infantilnosťou, ktorá je hlavným motívom filmu/ ma irituje. Iný záver som ani nečakala - čokoľvek iné by už patrilo do ríše bájok a oceňujem, že sme ostali v obyčajnom svete plnom zlyhávajúcich ľudí a predsudkov. (13.04.2007)

Little children má něco z American beauty a novějšího Daydream Nation, ale přesto je svůj. Vztahová záležitost s podivnou atmosférou a výborným výkonem Kate Winslet, u kterého ale působí rušivě hlas vypravěče a dějová linka se sexuálním deviantem (jehož představitel si vysloužil nominaci jen za to, že vypadá jako slizák a slizáka i hrál, hmm..). Přesto se jedná o výborný vztahový film, který se dostane pod kůži nejspíš hlavně lidem, kteří se někdy ve svém vztahu cítili jako v kleci a chtěli z ní ven... (13.11.2012)

K linii Sarah a Brada mě napadá úsloví dr. Plzáka: "zamilovanost je krásný stav, užijte si ho, ale proboha nečiňte v něm žádná zásadní rozhodnutí." Místy syrový a drsný, místy naopak docela odlehčený a vtipný, takový je film o životě zdánlivě spokojených párů na jednom předměstí, kde zpravidla manželé tráví dny v práci a jejich manželky pečují o ratolesti. Přitom se hlavními místy vyžití stávají dětské hřiště, bazén či jakýsi klub čtenářek. Mezi matkami na mateřské se však pohybuje jeden fantom - Brad, který dvakrát neudělal advokátské zkoušky a tak je on tím, kdo pečuje o syna. Pro matky se stává králem plesu a pro Sarah, která sexuálně nezajímá svého manžela, představuje jediného, s kým si na celém předměstí rozumí. Brad zase v Sarah vidí ženu, která si více všímá jeho skutečných přání. Film myslím velmi dobře zobrazuje psychické stavy a pohnutky postav, navíc oplývá velmi dobrými dialogy a herci. Škoda, že Jennifer Connelly nemá více prostoru, ale svým výkonem dokazuje, že není malých rolí (a v jedné scéně je vidět jen velmi spoře oděna v posteli, uh, rázem jsem se nějak nesoustředil na děj :)). Ale je vlastně zbytečné takhle se rozepisovat, zkrátka velmi dobrý film o vztazích a lidech. K maximu chybí snad jen to, že mi v podstatě z postav nebyl nikdo příliš sympatický, resp. že by se choval tak, jak by se chovat měl. Což je vlastně reálným obrazem, takže to objektivně negativum vlastně není. Jen prostě můj pohled je: chlap nikdy nemá zapomínat na rozum a zodpovědnost. (01.08.2007)