Princezné

"...Zatneš zuby a jdeš dál... Dnem i nocí..." Líp než refrénem ústřední písně filmu se to snad ani nedalo říct. Jó děvky, ty tvrdý chleba maj... . . . Hořký, civilně pojatý film bez zásadního příběhu a nějakých scénáristických obezliček, ale možná o to silnější sonda do života pár kněžek lásky, ne moc bystrých šlapek na telefon kdesi z periferie Madridu, přesto však citlivých žen a živoucích lidských bytostí... A jak to vlastně dopadlo? Režisér naštěstí nesklouzává do nějakého smířlivého rozhřešení či dramatického finále, vše plyne dál - a snad to všechno matka Caye nikdy nepochopí, ale přijmout může, nemusí, může... Tak mami, zdvihni ten telefon... . . . Čtyři a půl hvězdičky tedy za film, nakonec pak z nutnosti za zbytečnou délku i za poněkud nevěrohodnou rozjuchanou scénu s Mercedesem zaokrouhleno poctivě dolů. - - - P.S. Pro fandíky ejhle: http://www.youtube.com/watch?v=t-5V69VvNsY - - - - - (Poprvé viděno 5.9.2011 na >princeznovském prostoru< , hodnocení 496., komentář zde lehce posmutnělý jako jednapadesátý - 6.9.2011) (06.09.2011)

Sympatický a emocionálně dobře vyladěný film, který se nás snaží přesvědčit, že prostituce sice není úplně normální povolání, ale prostitutky jsou úplně normální ženy s romantickými sny o dobře fungujícím partnerském vztahu se stejnými starostmi či radostmi, jaké mají zaměstnanci v jiných odvětvích, a když se to tak vezme, tak mezi lehkými holkami v agentuře a mezi řekněme skladnicemi, kadeřnicemi nebo prodavačkami není v podstatě žádný rozdíl. Což se mi tak úplně nezdá, i když se v téhle branži nepohybuju. Odhaduju, že realita jejich existence a povah bude poněkud přízemnější, minimálně v průměru. Hodnotový žebříček musí takové řemeslo nevyhnutelně narušit a postupně úplně zdeformovat. Pro Princezny je příznačné, že se tam nevyskytují pasáci a je nulový vliv organizovaného zločinu. Ze spousty holek má potíže s drogami jen jediná, nejspíš aby vyplnila kolonku diváckého očekávání. Jinak se ale musí přiznat, že hlavní hrdinky jsou sympatické a příběh má civilní a přes výše uvedené celkem realistickou podobu. Je to slušně zahrané, s chytlavým hudebním motivem. Celkový dojem: 65 %. (07.09.2011)

Výborný film - vtipný (obědy s matkou, vzájemné rozhovory a její reakce, scény v kadeřnictví), dojemný (vztah mezi hrdina a síla přátelství), o něčem vypovídají (jiný pohled na lidi na okraji) a něco sdělující (I ta poslední špinavá prostitutka může toužit po obyčejném štěstí). Krásný nenatahovaný otevřený konec, který přináší a říká vše. (11.09.2011)

Být prostitukou je z jakéhokoliv pohledu tristní. O tom se může každý přesvědčit v tomto španělském filmu. Ať už z pohledu Caye nebo Zulemi. Dva životy zdánlivě odlišné a přesto natolik podobné. Neschopnost adaptovat se v různých situacích a ponižování se před muži, kteří jím zaplatí pár eur. Přesvědčivé a upřímné ztvárnění sebou nese dobrý příběh o přátelství a o změně, kterou můžu učinit každý z nás. To vše za hudby Manu Chao. Krásné 4/5! (06.07.2012)

Caye je prostitutka. Jen dočasně, šetří si peníze na prsní implantáty. Zulema je přistěhovalka a taky šlape. Jen dočasně, šetří peníze pro svého syna. Obě bydlí ve stejném domě a čkoliv jsou obě odlišné, najdou si k sobě cestu. Zpočátku jsou to jen konkurentky v rajónu, ale stanou se z nich přítelkyně. Přítelkyně, které si vypráví své sny, své obavy, svou naději... Princesas jsou opravdu krásným filmem o křehkých, citlivých, snících a smutných bytostech, které mají tvrdý život. Prodávají své tělo, ale své sny si vzít nenechají. Teď, když jsem to shlédla po dvou letech znova, musím dát * navíc, protože tohle je nezapomenutelný zážitek. Příběh plyne po narativní rovině bez výrazných srázů či výšin, nicméně plyne tak intenzivně, že po sobě zanechává hluboké stopy. A to zejména díky hlavní představitelce Candela Peńa, která jako "jednoduchá" Caya byla excelentní. Neskutečně autentickým způsobem se vžila do své postavy. Kolegyně Micealy Nevárez coby Hispánka Zulema byla rovněž úžasná. Jejich smích i jejich slzy jsem jim věřila. Obě mají svůj svět a své priority, ale tyto odlišnosti se spojí ve stejný celek: Jsou to prostě křehké princezny, které cítí, když se otáčí Země. Fernardo Léon de Aranoa natočil působivý snímek ze života dvou princezen, které hledají své království, a to za hudebního doprovodu Manu Chaa a Alfonza Vilallonga. Prostě citlivý film s psychologickým prokreslením všech postav, které odráží charakter necitlivého prostředí, v němž žijí. Jemné, působivé, nezapomenutelné. (23.08.2008)