Motel smrti

Dosti napínavé béčko, které nenudí, a u něhož hlavně nemusíte kroutit hlavou nad stupidním chováním postav. Zdejší hrdinové totiž jednají překvapivě reálně a jejich boj o přežití je tak bez problému uvěřitelný. Tento významný klad trochu napravuje mínus v podobě hlavního záporáka, jenž zrovna mnoho charismatu nepobral a spíš než děsivě působí křečovitě. Ačkoli mi nedělalo potíže přesně odhadnout závěr, tak jsem se bavil dobře, a toho si na filmech cením. 71% (15.08.2007)

Komu by to nebylo jasné z explicitního českého názvu, toho přesvědčí hned úvodní titulky – Motel smrti je B-éčko bez špetky uměleckých ambicí. Drsné konstatování, uznávám, bohužel pravdivé. Kdyby Motel smrti byl jenom dalším stupidním thrillerem určeným pro zaplnění regálů ve videopůjčovnách, snad by mu ani nikdo nevěnoval pozornost, jenže on jím být nemůže již z toho prostého důvodu, že na režisérské stoličce tentokrát neseděl nějaký filmový impotent, nýbrž Nimród Antal. Od nadějného maďarského režiséra, který má na svědomí nejen dle mého názoru skvělé Revizory (aka Historky z budapešťského metra), bych čekal víc než x-tou variaci na „dva a více lidí ohrožuje cosi nebezpečného“. Limitace prostředí na jeden opuštěný motel s četným výskytem zvrhlíků sice slibovala příklon k sadističtější podívané á la Saw a jiným nervydrásajícím úchylárnám, Antal se však (bohudík?/bohužel?) rozhodl nespoléhat na jedinou místnost a rozehrál poměrně dynamickou hru na kočku a na myš, v jejíž průběhu se jednotlivé role několikrát prohodí. Samotnému psycho teroru předchází poměrně dlouhé seznamování s hrdiny, jejichž minulost zároveň skrývá jediné překvapení – v krajním případě lze díky hojnému výskytu jízlivého humoru celý film vnímat jako černohumornou persifláž řešení manželské krize. Přesto je asi pošetilostí hledat v něm něco víc nežli příběh vzbuzující strach, jde spíše o podvědomou snahu nepřipouštět si markantní kvalitativní úpadek svého (již ne tak) oblíbeného režiséra. Motel smrti není úplně bez nápadu. Mnohé scény, nepřekvapivě hlavně ty podzemní, udivují skvělou gradací a jakkoli je posledních deset minut přitažených za vlasy, věci se během nich konečně začínají řešit způsobem adekvátním vážnosti situace, což je fajn, akorát trochu pozdě (možná, kdyby byl Motel krátkometrážní...) . V rámci žánru sice lze mluvit o snímku ucházejícím, navíc na velice rozumnou délku sestříhaném: ty zapadlé regály videopůjčoven mu však nakonec stejně budu svědčit nejlépe. Škoda. 55% (12.06.2007)

Horor založenej na perfektní tísnivý atmosféře, která se dokonale stupňuje a dokáže napnout až k prasknutí. A proto mě docela překvapilo ,že to nema moc dobry hodnocení, protože se podle mě jedná o dobrej napínavej horor, kdy hercům věřim jejich strach a přeju jim aby přežili. Sice je pravda, že konec je trošku nerealistickej, ale komu na tom sejde, když zbytek filmu je fakt prvotřídně napínavej a i celkem originálně zpracovanej (03.09.2007)

Režisér tu kope první ligu, zatímco scénárista se utápí někde v krajském přeboru. Prohřešky vůči inteligenci jsou filmům, balancujícím na hraně thrilleru a hororu, často vlastní, ale zdejší znásilňování logiky se mi do vkusu netrefilo vůbec. Pokud se při sledování rozptyluji myšlenkami na nepravděpodobnost celého dění, je něco špatně. Pozitivem je slušné napětí v první půli a přesvědčivá titulní dvojka, negativem slaboučký závěr a absence výraznějšího momentu. Antalova režie je ale do budoucna přinejmenším nadějná... což víme už od Revizorů. 5/10 (04.02.2010)

Zdá se, že zdejší padouši viděli Kate v indiánském oblečku v Klik - život na dálkové ovládání a chtěli si natočit nějakou vlastní scénku. Inu, kdo by nechtěl. Tohle je přesně případ, nad kterým člověk/divák zůstane rozkročen. Na jednu stranu hrozně jednoduché, předvídatelné, prosté a místy dost nelogické, na druhou stranu mi to vždycky přišlo hrozně napínavé a s atmosférou, navíc mezi Kate a Lukem to fakt funguje, díky za ně. Mrzí mě ten hrozně rychlej a prostoduchej konec, který jasně ukazuje, že tvůrci věděli co chtějí natočit, celé to postavili na atmosférickém rozjezdu, pak se chvíli plácali, ale vůbec nevěděli, jak to zakončit, tak to prostě střihli na první dobrou v posledních pěti minutách. Korunu tomu všemu nasazuje megafail českého dabingu, který tísňovou linku v závěru nechal (v rámci úspor) promluvit hlasem jednoho z padouchů, což vzhledem k tomu, že to bylo o několik desítek minut dříve použito jako napínací moment, je fakt do nebe volající... (22.01.2014)