Nevinné beštie

Po shlédnutí tohoto filmu jsem si přísahal, že do Rumunska už nikdy nepojedu. A zvláště, když film byl natočen podle skutečné události. Musím uznat, že chvílemi jsem se i bál. Hlavně v okamžiku, kdy ta parta grázlů naháněli tu ženu v tom kanále. Film se mi moc líbil a já jsem se jen opět usvědčil v tom, že na dovolenou do zahraničí pojedu jen s kulometem! (26.03.2007)

Začátek filmu mi blízce připomínal horor Penny se bojí a Maria Roman zase Rachel Miner:) První část na mě působila lehce mysteriózně, s výskytem tradičních, avšak velmi účinných hororových prvků (tma, les, osamocený dům, děsivé zvuky), došlo ke stupňování děje, růstu napětí, a častých myšlenek na to, co jsou vlastně "oni" zač. Poté se jakoby tajemný nádech začne rozplývat a snímek se dostane do roviny "survival hororu." Začne probíhat skutečný a zběsilý boj o přežití. Ke konci se divákovi dostane vyjasnění o původu "těch", kteří byli po celou dobu zahaleni tajemstvím. Někteří možná budou zklamáni, jiné možná toto odhalení nechá celkem v klidu, jako mně. Což však neznamená, že bych byla zklamána. Možná právě ono jednoduché vysvětlení je o to mrazivější, že to "oni" zkrátka dokázali udělat, pro ně to byla nevinná hra. Závěr filmu je... depresivní? Šokující? Hrůzný? Vyberte si, co byste si mysleli Vy, když byste se ocitli tam, kde... (09.07.2011)

Jednou v noci začnou mladou dvojici, Clementine a Lucase, tyranizovat neznámí útočníci. Hrůznou noc odstartuje krádež jejich auta, a ačkoliv se dvojice obrátí na policii, ta se nijak neobtěžuje zasáhnout a drzost útočníků roste z minuty na minutu. Nejsilnější zbraní filmu je, že divák zpočátku útočníky nevidí, tím jeho představivost pracuje na plné obrátky. Je vidět vlastně jen rozsvícené baterky, mihající se stíny postav a útočníci mezi sebou komunikují jen vydáváním skřeků. To byl od tvůrců moc šikovný tah, stejně tak je důležité zmínit, že film si zakládá na autenticitě a minimum hudby a dialogů mu jen prospělo. I když mezi dvojicí napadených a útočníky téměř nedojde k žádnému fyzickému kontaktu, tak by se napětí a hutná atmosféra bezmoci dala krájet. A až se ukáže, že nemilosrdní útočníci jsou nezletilé děti, tak to celou tu hrůzu jen podtrhne. Film byl natočen podle skutečných událostí. Pokud hledáte nějaký napínavý thriller, tak zkuste tenhle. (25.11.2010)

Pohovořil bych o tom, proč vychází horor Ils z Immanuela Kanta, ale současně se neobjede bez jeho popírání. Všichni filosofové před Kantem začínali od objektu, předmětem jejich filosofie byl vnější předmět, objekt nebo idea. Právě v objektu začínala jejich filosofie, zatímco Kant dosavadní teze přes „kopernikovský obrat“ obrátil a nabádal, abychom nezačínali poznání objektem, ale subjektem. Kant vyhlásil za aktivní působitel člověka, tedy subjekt, protože to my se obracíme k věcem, subjekt je ten, kdo se táže a získává informace o objektu, který se nám jeví natolik, nakolik jsme schopni ho vidět. Objekt se stává „věcí pro nás“, zatímco objekt samotný je „věcí o sobě“ a vnímat ani poznávat ho nemůžeme. Právě proto vidíme celý náš svět neúplně. Horor Ils onomu odpovídá, protože o objektech a motivátorech zla neví postavy takřka nic. Přesto se zdá, že cosi nesedí. V první řadě oba hlavní hrdinové v pozici subjektů spíše vyčkávají, nejsou těmi aktivními pozorovateli. Naopak objekty jeví až přílišnou snahu navázat na před-kantovskou filozofii, tj. býti oněmi aktivními hybateli. Samozřejmě, horory umísťují perspektivu vypravěče do okolí kladných hrdinů (a někdy přímo do nich samotných), a tím je klamavě aktivizují, protože co je vidět, je zdánlivě aktivní, a co není, je naopak pasivní. Ale věc se má tak, že objekt (tj. vše špatné, ať už je to etikou nepoznamenaný psychopat, matka příroda nebo strašidelný dům) si v hororech často přisvojuje nemalé pole působnosti, přijímá rysy subjektu, a překlápí tím subjekt (hlavní hrdinové, zde před-manželská dvojice) do pasivního objektu. Svět není objekt - on sám je subjektem. Dýchá, žije, reguluje se. (23.12.2008)

Tak tohle mělo hodně dobrou atmosféru a kromě asi desetiminutové hodně nudné pasáže, která se celá odehrává ve dne, jsou ty napínavé, mrazivé a strašidelné v noci. Takže doporučuji pustit si to potmě a pak si to užívat. Ovšem asi nejmrazivější je ten konec, který je zároveň pointou celého filmu a ten je vlastně už také ve dne. (10.07.2008)