Hodiny

Kniha není nic lehkého, osobnost Virginie Woolfové také není zrovna comixové téma, ale film, který nad těmito náměty vznikl, nepostrádá nic. Při zachování hloubky a úcty k předloze a jejím reálným postavám vypráví poutavě těžký příběh, od kterého se nelze odtrhnout. Tohle je opravdu umění bez pejorativního nádechu zaznívajícího někdy v tom slově, zkrátka kumšt. (10.06.2012)

Hodiny jsou klasickým filmem, na který si nelze udělat jasný názor během jednoho sledování. Nejen proto, že jsou postmoderně rozloženy do tří časoprostorů, spojených jak motivicky, tak prostřednictvím postav. Z tohoto pohledu se jedná spíše o jednu z těch jednodušších skládanek, jejíž princip odhalíte velice snadno, neboť cílem Stephena Daldryho není matení diváka... V prvním časoprostoru prožívá svůj těžký boj s chorobou a nepochopením Virginia Woolfová (fenomenální výkon Nicole Kidman!). Z pocitů nepochopení, osamělosti a vykořeněnosti vyrůstá její román Paní Dallowayová. Tuto knihu v padesátých letech čte Laura Brown (křehká a uzavřená Julianne Moore), matka žující v iluzi spokojené rodiny, ale v nitru zápasící s podobnými pocity nepochopení, jako Virginia. A v roce 2001 jméno hrdinky románu napůl v žertu dostává Clarissa Vaughan (sugestivně zahraná Meryl Streepovou)... nemá asi cenu zdůrazňovat, že i ona zápasí se životní deziluzí, neštěstím a osudovým mužem, kterého miluje, ale který jí kdysi dávno odhodil... Všechny hrdinky spojuje Woolfové román, podobný citový stav a lesbické sklony. To vše je provázáno do složitého komplexu vztahů a emocí, které během jediného "filmového" dne projdou bolestnou katarzí. V jednom osudovém dni se tři roviny příběhu proplétají v poměrně soudržný filmový celek, kterému zpočátku chybí gradace a topí se ve velkých slovech (ta intelektuálská patetičnost se ho drží v únosné míře stále), ale v rozhodujících chvílích má vždy velký emocionální náboj a dar diváka zaujmout a donutit přemýšlet. Trochu na překážku je mi genderový filtr při vidění mužů jako a) submisivních a zžentštilých intelektuálů (Leonard Woolf) b) ztroskotaných a bezcílně bloudících umělců (Richard Brown) c) tupých a nevšímavých zviřátek v domácnosti (Richie Brown). Navzdory částečným antipatiím však přiznává Hodinám velkou vnitřní sílu a značnou stylistickou vyzrálost. Díky nim a též díky citlivé režii a výtečné hudbě Philipa Glasse jsou velkým diváckým zážitkem... (13.09.2004)

Nuda, nuda, nuda, nuda a ešte raz nuda. Na tento film som sa tešil, lebo sa odohráva okrem iných rokov aj v dvadsiatych a päťdesiatych rokoch min.storočia. Film sa ale nehoráznym spôsobom tiahne a naťahuje, že ma ani celé vyvrcholenie filmu vôbec nezaujímalo. Ťažko sfilmovateľná téma sa nepodarila previesť na plátno dobrým spôsobom. Samotný dej mi pripadal veľmi slabý. Je to pravda, že aj s bezchybnými hereckými výkonmi to bolo len proste rozprávanie o ľuďoch, ktorí sa správajú odlišne ako väčšina iných. Alebo o ničom - aj tak to možno vidieť. (09.01.2015)

Kedze tento film patri medzi najoblubenejsie dramy uzivatelky Madison, musel a chcel som si ho pozriet s nou a urobil som dobre, pretoze mi niektore prepletene casy roznych postav podrobnejsie vysvetlila. Mna nielen prekvapil zaujimavy scenar, ale aj herecke obsadenie, kde sa stretli najväcsie hollywoodske hviezdy, ktore nie je podla mna jednoduche zohnat do jedneho filmu, ale podarilo sa. Nesmiem zabudnut i na genialny soundtrack Philipa Glassa, ktory tomu filmu pomohol vdychnut tu dramaticku alebo depresivnu atmosferu, pretoze kazdy z tych hrdinov trpel nejakou depresiou alebo chorobou a aj to znamenalo pre hercov vyzvu si tieto postavy zahrat a vyplatilo sa. Na nepoznanie zmenena Nicole Kidman ziskala Oscara za najlepsiu herecku v hlavnej ulohe. To stastie uz nemali Ed Harris, ktoremu sosku vyfukol Chris Cooper za vedlajsiu ulohu v drame ADAPTACIA (2002) alebo Julianne Moore, ktorej pre zmenu sosku prebrala Catherine Zeta-Jones za muzikal CHICAGO (2002). Julianne Moore bola v tomto rocniku Oscarov nominovana este aj za dramu DALEKO DO NEBE (2002), aj v tomto filme vysla naprazdno. Meryl Streep alebo John C. Reilly neboli vobec nominovani za Hodiny, avsak obaja boli nominovany za hercov vo vedlajsich uloh v inych filmoch, v ktorich tiez vysli naprazdno - Reilly za muzikal CHICAGO a Meryl Streep za ADAPTACIU. Dost prepletene, ale herci mali stastie zahrat si v kvalitnych filmoch, ktore sa doslova bili o Oscara :-) V kategorii najlepsia rezia prebral sosku Daldrymu Roman Polanski za vojnovu dramu PIANISTA (2002), aj ked nie osobne, kedze Polanski ma dlhodobo zakaz vstupu do USA a v kategorii najlepsi film zvitazil uz spominany muzikal Chicago. _________ Nicole Kidman - (Virginia Woolf) +++ Julianne Moore - (Laura Brown) +++ Meryl Streep - (Clarissa Vaughan) +++ Ed Harris - (Richard Brown) +++ Stephen Dillane - (Leonard Woolf) +++ Miranda Richardson - (Vanessa Bell) +++ John C. Reilly - (Dan Brown) +++ Toni Collette - (Kitty) +++ Claire Danes - (Julia Vaughan) +++ Jeff Daniels - (Louis Waters) +++ (24.09.2011)

Tři řeky a jeden soutok, tři ženy a jeden osud. Daldryho Hodiny tikají v jakémsi bezčasí a bezvětří. Zvláštní film podle znamenité knihy Michaela Cunnighama unáší stavbou vyprávění, emocionální hloubkou, inteligentními dialogy a brilantními hereckými výkony celého hvězdného souboru. Vypráví o věčných touhách, které nepomíjejí, o vzpomínkách, které nemizí, o hledání sebe sama v zrcadle, kde je tvář někoho jiného, o smrti, která dává smysl. Co mají společného Clarissa, Laura a Virginia? Snad to, že všechny tři žijí v tichém zoufalství...a každá z nich nakonec volí únik. Snad to, že každá z nich umí na vteřinu zachytit malinký kousek štěstí, i kdyby mělo jít jen o všední nákup čerstvých květin na trhu. Ten, kdo četl i úchvatnou Mrs. Dalloway od Virginie Woolf, by měl být Hodinami pohlcen ze všech stran a úhlů... (09.05.2007)