Lantana

Měl jsem tady připravený poměrně rozsáhlý a dozajista i zajímavý komentář, ale teď vidím, že mi ho zputnik vyfoukl. Nevím, jak se k němu ten darebák dostal, ale až to zjistím, zažaluju ho za porušení autorských práv. Ten chlap mi snad normálně leze do mozku, a já o tom ani nevím. No to je hnus, velebnosti, todleto. O čem jsem to mluvil? A jóó, Lantana. Dobrej film, fakt dobrej film. Ne na 100%, ale zase na víc než na 80%. A má takové realistické vyznění. Sakra, jako bych todleto už někde... a jóóó, zputnikův komentář. Ten chlap ale píše dobrý komenty, co? A někdy jako by mi bral doslova slova, ééé, chci říct myšlenky z hlavy. Tak mě napadá, jestli on mi je fakt nečte. Ale nemluvil jsem už o tom? Ta hlava, ta moje hlava. A ty hlasy, co mi v ní pořád zní... O čem jsem to mluvil?... Lantana? A co že to má jako být?... (10.09.2005)

Uměním vybrat několik postav z nejrůznějších prostředí i společenských vrstev a pak jejich osudy zakomponovat do příběhu, kde se v nějakém okamžiku jejich životní linky protnou, mi Lantana velmi připomněla Crash. Nicméně zatímco Haggisův film mě jednou či dvěma scénami téměř emočně roztřískal, Lantanu jsem po celou dobu sledovala s jakousi flegmatickou odevzdaností. Těžko říct, kdo přesně je v tomto případě na vině. Herci a námět rozhodně ne; ti tento film naopak tahají do vod, kde si parta filmových nadšenců předává na tipy na výborné, přesto nepříliš známé filmy. Snad za to může scénář a jeho nulový smysl pro fakt, že příběh i postavy je potřeba neustále vyvíjet a hnát kamsi dopředu. Snad za to může režie, která při finálním pohledu do "13. komnaty" některých zúčastněných působí asi tak stejně odtažitě, jako kdyby jste sledovali reklamu na musli tyčinky. Snad ale za nepochopení kvalit tohoto filmu s obrovským potenciálem můžu nakonec já. (26.01.2011)

Hurá!! V Austrálii umí také točit vynikajicí filmy. Je to čistých 90%, a přikláním se k 5*, abych hodnocení trochu pomohl. K filmu se už příliš vyjadřovat nebudu, vše již bylo napsáno jinými. Snad jen, že se mi moc líbily civilní herecké projevy. Zputnikovo "magnolioidní " přirovnání je přesné, sám jsem to chtěl napsat, vypadá to, že nekrade myšlenky jen Radyovi :) Prostě moc příjemné překvapení a sám se divím, že mě podobné téma dokázalo tolik oslovit v mém věku... (21.11.2005)

Psychologická dráma na princípe skladačky, ktorá ale išla tak na pol plynu. Zaujalo ma hlavne nastolenie konkrétnych vzťahových problémov, ich riešenie však bolo nevýrazné a také nijaké, len veľmi povrchné psychologické nazretie pod pokrievku. Logicky ma teda samotný záver mierne sklamal. Sem-tam sa tu vyskytla zaujímavá myšlienka, ale to je asi tak všetko. Chcelo to úplne iné štrukturovanie dejovej linky, lepšiu réžiu (hudba ale bola dobrá), aspoň jeden výraznejší dramatický nápad, viac sa pohrať s charaktermi postáv a v neposlednom rade aj osobitejších hercov. Vlastne okrem G. Rusha ma z nich nejak extra nezaujal nikto. Len priemer. 60/100 (18.12.2015)

LANTANA je pro mě film o "odvrácené straně Měsíce". Potemnělý film, který důrazem na absenci důvěry a lásky, poukazuje právě na jejich nezbytnost a potřebnost v našich životech. Vynikající příběh, který tepe pomalu, pozvolna, ale s každou minutou o to více a více tíživěji. Přiznám to a přiznávám to rád: mám rád filmy s propletenými životními příběhy. Tento je přímo (v tom nejlepším smyslu slova) zašmodrchancem jako keř lantany samotný. Nezjevné vazby, které se ve finále ukáží jako vazby blízké a pevné, mnohdy až nepříjemně semknuté. Dále: miluji filmy s realistickým vyzněním, které počítají s prvkem zběsilé a nepříjemně nevypočítatelné náhody. Vždy mi ve filmu vadily a vadí záběry kovboje/agenta, který vyskakuje z 1. patra a dopadá přesně na toho svého koně/do sedadla toho svého Ferrari. Život mě prostě naučil, že a) buď je kůň o 3 metry dále nebo za b) se čirou náhodou hotelový poslíček zdržel s mým Ferrari u SHELLu. Tento film, přesně odpovídá mému chápání reality - nikoliv vždy nepříjemný a nepříznivý stav; jen prachobyčejně nevypočítatelný a netikající přesně tak, jak si ideálně představujeme. A závěr filmu? Potěší... alespoň tak tomu bylo u mě. Miluji filmy s tím jakýmsi "magnolioidním zklidněním". Shrnuto a podtrženo: Je to méně než 100% a více než 80%. Nakonec se rozhoduji pro 90% (se zaokrouhlením dolů na 4 hvězdy) - snad pro příliš pomalu tepající tempo. (20.06.2005)