10 000 pred Kristom

Ty pralidi mě silně připomínali dnešní levicovou alternativní mládež, měli stejné vlasy, byli stejně špinavý, mluvili anglicky a chovali se jako hovada. Taky se mi líbilo, jak ráno vyšli z USA a večer došli do Egypta, připomnělo mi to moje každodenní večerní procházky do Sydney. Každému tyhle kratší procházky před spaním vřele doporučuji . (23.03.2008)

Tak já samozřejmě vím, že to byla hrozná slátanina, ale pro mě dost zábavná, s hromadou pěkných zvířátek v čele s kvantem mamutů a co mě hlavně dostalo, ta krásná výprava a kmeny domorodců - jestli to, co měli na sobě, lze nazvat kostýmy, tak byly dokonalé. Na Emmericha to šlo, čekala jsem něco daleko horšího. (22.03.2008)

Emmerich se zbláznil, hoďte na něj síť (na mamuty)! To, že pradávní lidé nejspíš chodí 2x ročně na preventivní prohlídky a bělení k dentistovi, kde spořádaně sedí v čekárně s přecitlivělým šavlozubým tygrem, než na ně dojde řada, to bych velkoryse přešel. Ovšem, že z potenciálně atraktivního námětu bylo tímto německým vládcem přírodních i filmových katastrof uplácáno (či spíš přeplácáno) ryzí nezáživno, to tolerovat při nejlepší vůli nelze. Rolieho pohádka na špatnou noc navíc postrádala vsuvku s poštovním pterodaktylem, nosícím depeše od císaře Napoleona Bonaparteho, či v saku oděného Tyranosaura, obchodujícího s cennými papíry na newyorské burze a to neznamená nic jiného, než že ve svém nabubřelém fantasmagorismu má pan autor stále značné rezervy.. (31.10.2011)

Roland Emmerich je prostě zvláštní druh režiséra, který točí velkofilmy za jakoukoliv cenu, i za cenu nesmyslnosti. Takže se u tohoto filmu nesmí přemýšlet. Když se u něj totiž nepřemýšlí, tak potom se člověk u něj pobaví. Já jsem prostě vypnul a přestal vnímat to okolí, které každou chvíli bylo jiné a fakt, že procestovali celý svět za jediným cílem, /dost obyčejným cílem/ nedokázal film vytáhnout prakticky nikam. Jediné na čem on stojí jsou efekty a v tu ránu přichází Emmerichova chvíle, protože on efekty umí, ale rozhodně to není to jediné co umí. Po nějakou dobu vytváří sci-fi, o kterých každý ví, každý je zná a právě proto je tak známý. Není film, který by nebyl mediálně známý a právě proto můžu spokojeně říct, že jsem se u 10 000 př. n. l. relativně bavil. I když příběh byl vcelku obyčejný a hodně nesmyslný, já se bavil. Efekty za to stály a to byl nejdůležitější bod toho, proč jsem na to vůbec koukal. Jinak co mu rozhodně budu mít za zlé je to, že se v tomto filmu příšerně stotožňuje s Hvězdnou bránou. Prostě až okatě moc. Abych pravdu řekl, Emmerich prostě nezklamal. Natočil film, o kterém se mluví negativně, ale přesto se na něj kouká, takže svého cíle spokojeně docílil. --- He is not a god! (21.05.2008)

Pejsek s kočičkou upekli dort, nacpaný zřejmě vším, co tatíčku Emmerichovi našli v šuplíčku s jeho dětskými hračkami. Na jednom plácku tak uvidíme mamuty, dravé ptáky moa (zřejmě to měli být třetihorní phorusrhacos), pyramidy (podobné spíš těm co stavěli Aztékové), šavlozubého tygra (smilodon?), divnou geografii, jakéhosi emzáka a pár dredařů. Při psaní scénáře si Emmerich každých pět minut vypomohl nějakým tím deus ex machina proroctvím, díky tomu se děj dovalí do konce ve stylu odbržděného parního válce. Ale navzdory tomu, že klišovitější a předvídatelnější to snad ani být nemohlo, je to tak nehorázná sranda, že je mi líto dát tomu odpad. "Ne abys mě sežral, až tě pustím." :)) (27.12.2008)