Réžia:
Scott HicksKamera:
Stuart DryburghHudba:
Philip GlassHrajú:
Catherine Zeta-Jones, Aaron Eckhart, Abigail Breslin, Patricia Clarkson, Jenny Wade, Bob Balaban, Brían F. O'Byrne, Lily Rabe, Arija Bareikis (viac)VOD (2)
Obsahy(1)
Úspešná šéfkuchárka Kate Armstrong (Catherine Zeta-Jones) žije svoj život rovnako ako riadi svoju kuchyňu v prestížnej manhattanskej reštaurácii - so serióznou náruživosťou, ktorá fascinuje, ale i zastrašuje všetkých okolo nej. Jej perfekcionistická povaha prejde zaťažkávacou skúškou, keď po rodinnej tragédii "zdedí" svoju 9-ročnú neter Zoe (Abigail Breslin). Akoby to nestačilo, musí si navyše v práci poradiť s drzým zástupcom šéfkuchára, ktorý práve pribudol medzi jej zamestnancov. Energický a bezstarostný Nick Palmer (Aaron Eckhart) je úplne odlišný od Kate, no napriek tomu je ich vzájomná príťažlivosť nepopierateľná. Rivalita medzi nimi sa postupne mení na romancu a ak sa bude chcieť Kate zblížiť so Zoe a nájsť šťastie s Nickom, bude sa musieť naučiť vyjadriť svoje city aj mimo sveta svojej kuchyne... (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (3)
Recenzie (276)
Je ťažko k tomuto dielku čosi vyjadriť,hádam niet ani čo,no napriek tomu.Príbeh o mladom dievčatku,ktoré má veľkú moc spojiť dvoch ľudí vdaka smrti svojej matky.Príbehovo to v samotnej podstate a v spodnom pláne ujde,ak by som však potrebovala dostať do tela riadnu dávku romantiky viem,čo si pustiť nemám.Toto!Vlažné veľmi vlažné bez akýchkoľvek zaujímavých scénok.Jediným plus alebo spestrením bolo ako tak to prostredie gastronomie.Snímka na jedno vzhliadnutie a u mňa navyše na dve etapy s neoriginálnou zápletkou plávajúcou do zdarného konca.A žili šťastne,až kým... ()
Možná za to může moje zvýšená teplota, nebo ucpaný nos, ale Koření života bylo to jediné, co mi za celý štědrý den chutnalo. Sice celý děj lehce předvídatelný, ochucen kýčem a klišé a v poměru smutek vs. zábava, zábava zaostává, nemůžu si pomoc, celý film jsem zhltla jako malinu. Dostala jsem chuť k jídlu a díky pláči se mi uvolnil nos, takže vlastně děkuji :o) Bon Apetit! ()
Mám slabost pro italskou kuchyni, romantiku nad talířem a Aarona Eckharta (překvapivě víc než pro Catherine, která tu vypadá dost unaveně), ale tomuhle filmu chybí... víc koření! Scott Hicks remakoval možná až příliš uvolněně a jeho otravně vyvážená režie ještě umocňuje dojem z vyžehlenosti a předvídatelnosti finálního produktu. Tak nějak mi to celé splývá s Ratatouille a už si pamatuji v zásadě jen tři věci - pravidelné zavírání se do mrazáku, rozkošnou Abigail Breslin (vážně jsem to napsal? ;) a Eckhartovy stoprocentně italské špagety od jeho babičky z Miami. Měl bych si nějaké udělat. Abych zajedl ten mírně hořký pocit ze spálené šance. (50%) ()
Marnost nad marnost. Filmaři se rozhodli vytáhnout ze šuplíku prototyp hollywoodského romantického 18f04 (no to je přece ten jak nějakému dítěti (popř. dětem) umře matka a musí se o něho (o ně) nějaký příbuzný, který v tom není dobrý a ještě ke všemu se tam připlete jiná osoba, která to s dětmi umí a ke všemu se ti dva dají kupodivu docela rychle dohromady) Scott Hicks odvedl normální řemeslnou práci, která se od něho očekávala, ale mohl to trochu okořenit, nebylo by to na škodu. Takhle je to mdlé a nijaké. Nebýt Eckharta a Breslin tak pouze 1*. ()
Film neměl v podstatě žádnou zápletku, což dost uškodilo a ubralo na kvalitě, ale nevadí mi to natolik abych srazila ještě více počet hvězdiček. Byla to příjemná odpočinková romantika u které jsem se občas pousmála a v některých chvilkách mě až zamrazilo..Catherine Zeta-Jones zvládla roli kuchařky perfektně. 3* , pěkný film, který stojí za shlédnutí i když třeba jen jednou. PS: Mám chuť si něco uvařit.. ()
Reklama