Once

Když vidím, že tu dnes moji oblíbenci solí na Once nadšené pětihvězdičkové komenty, tak nemůžu zůstat pozadu :-) Once považuji i zpětně za nejlepší film letošní uherskohradišťské Letní filmové školy. Přestože filmová kopie nebyla na festivalu opatřena titulky, dvakrát jsem si film užil, dvakrát byl nadšen a dvakrát se mi tlačily do očí slzy. Dialogům jsem nerozuměl, ale o ty v tomto okouzlujícím snímku nejde. Jednoduchá story, sympatické duo herců, pár českých vět a kupa hřejivé pohody a citů projektovaných skrze skvělé písničky skupiny Frames. Na úchvatný duet Glena Hansarda a Markéty Irglové za doprovodu klavíru v hudebním obchodě jen tak nezapomenu. Neokázalá filmově-hudební poezie s velkým srdcem. (12.09.2007)

V jednoduchosti je krása a s tímto tvrzením naprosto souhlasím. Milý a chvílemi lehce dojemný příběh, krásné písničky a dobře zvládnutý konec. Hlavně mě zaujal pan Hansard, který to zahrál podle mě velice dobře, ale Markéta Irglová se také snažila. Pěkný snímek, který hodnotím po dlouhém zvažování 5* a někdy si ho rád pustím znova. (29.03.2008)

Křehké na povrchu, hutné uprostřed. Nádherný komorní příběh o jednom setkání v srdci anonymní metropole. Lemováno písničkami, které vám vytrhnou duši z pantů, proletí s ní kolem světa a pak jí zase vrátí na původní místo. Z kina vyjdete za půl druhé hodiny, ale příjemně klepat se budete ještě pár dnů. Ať už se soundtrackem v uších nebo se vzpomínkami v hlavě. Tenhle film rezonuje na tolika místech, že se musíte držet opěradel... a bude rezonovat ještě dlouho po zhasnutí promítačky. (12.09.2007)

Do chvíle než Glen Hansard s psíma očima skuhrá o sex s Markétou Irglovou jsem měl snahu ten film brát vážně. Od toho okamžiku je jeho pohled na svět, jeho pohled na vztah, na seznámení, na hudbu apod. něčím pro mě neznámým a příliš vzdáleným. Markéta Irglová je Češka a to je vysloveně její jediná přednost, protože hereckým projevem ani zpěvem mě nedokázala okouzlit natož zaujmout. Glen Hansard je od prvního okamžiku stupidní postavou se stále stejným pohledem. Romance o nich mi nepřijde romancí, nepřijde mi ničím emočně plným, zajímavé nebo překypujícím. Přijde mi to jako chladné setkání dvou lidí, kteří si myslí, že mohou mít jeden druhého a ignorují vše ostatní a v okamžiku, kdy si to uvědomí se jeden druhého vzdají. Asi jsem příliš chladný proti nezávislé tvorbě, která je z filmu tak patrná, ale co mě má okouzlit, když herci jsou toporní, příběh je kýč a hudba, až na pár výjimek, mi přijde jako anglický, český popř irský folklor, který mě nebere? Hodně lidem se to bude líbit, proboha proč by také ne, je tam Češka, mluví se tam česky(což je super :)), je to romantické a jsou tam písničky. Jo a abych nezapomněl ještě to dostala Oscara za Falling slowly. To může stačit někomu, ale ne mě. (20.03.2008)

Tak tohle je překvapení po všech stránkách. Od děje, přes kameru, češtinu ve filmu až po Oscara! No každopádně Oscara si to zasloužilo, (píseň Falling Slowly je opravdu výjimečná). Ale plné hodnocení nemůžu dát. I když to nemělo vyšší ambice, než jak to bylo natočeno, (rozuměj: nezávislý film), mohlo být dost věcí jinak. Alespoň ten závěr překvapil. Ale zase jsou tu i nesporné klady: Markéta Irglová je takové "třeštidlo", potěšila mne již zmiňovaná čeština, která tu zazní, ale největší klad je, že jsem čekal "slaďák až na půdu" a ne! Opravdu tohle není ten typ filmu. Tenhle má myšlenku. (10.05.2008)