Paprika

Děj "mírně" nepochopitelný, přišlo mi, že se to celé točí jen kolem snu, přesněji kolem barevného kouzelného průvodu plného buď šílených japonských představ nebo přímo prvků japonské kultury... Nebo přišlo jen mně, že všechno vychází z onoho průvodu? Každopádně, společně s hudbou (autor Susumu Hirasawa) byl tohle nezapomenutelný zážitek. A kdyby bylo v celém tomto díle čitelné nějaké srozumitelné poselství, byla bych schopná dát i 5 hvězdiček. ~(4,2★)~ (18.02.2009)

----- "Věda neznamená vůbec nic proti nekonečnosti a možnostem lidského snu." ----- Něco na tom bude - třeba právě ON je tím elementem, který nás nejvíc osvobozuje ... a paradoxně i nejvíc svazuje. Což může být zároveň i důvod, proč bychom sny měli nechat na pokoji - obzvláště ty cizí ... pochopitelně s výjimkou těch, které jsou následně realizované kupříkladu prostřednictvím filmu. Nakonec - i o tom bude řeč, neboť "Paprika" se nebojí žádného tématu, u něhož lze prokázat jakoukoli spojitost s lidským sněním ... a její fantazie neuznává žádné mantinely. VELICE výstižný komentář: Lavran (16.12.2013)

Docela zklamání. Dějově je to plytké, až hanba. Ona proklamovaná hra se snovou fantazií se omezuje na průvod ledniček a panenek městy a krajinou, neustále a zbytečně opakovaný motiv. Samotné téma prolínání snů několika subjektů, až se vytvoří jeden jediný sen, je sice zajímavé, ale totálně nezpracované. Zlatá Cesta do fantazie. --- Japonské anime o prolínání světa snů a reality v hodně drsném kabátku. Režisér Satoshi Kon je nám znám díky Tokijským kmotrům, tentokrát však natočil svým způsobem hodně ujetou šílenost. Příběh začíná noční můrou jednoho policisty, který má trauma, jak jinak. V jeho traumatických snech mu pomáhá se orientovat jeho bývalý známý, vědec, a jeho asistentka, která umí "skočit do snů" a zde jako svérázná dívka jménem Paprika věci pozorovat i řešit. Vše se zkomplikuje, když se ztratí jeden vědecký kolega, druhý zůstane připojen ke snovému přístroji. Pátrání v jeho ztraceném snu se ukáže být nebezpečným, uvíznout zde může kdokoliv. Navíc se zdá, že se začínají prolínat sny více lidí. Společným jim je pouze průvod všech možných i nemožných věci s vlezlou písničkou a pronášení zcela nesmyslných vět ve stylu "Zítra bude pršet, protože letadlo nad bankovními účty ztratilo kuřecí stehna". Někomu může pak závěr filmu připadat jako animační orgie, jiný může být zmaten z přemíry barev, motivů, postav i postaviček. Možná ani sami tvůrci už ke konci nedrželi otěže svého příběhu. U nás film vyšel v dvoudiskové edici. Na prvním najdeme jako bonus jen trailery na 4 jiné filmy (s DE a NL titulky) a komentář tvůrců s GB titulky. Bonusy druhého disku mají titulky GB, FR, DE, IT, ES, NL a PT a nabízejí film o filmu (30:08), rozhovor tvůrců s japonskými dabéry obou hlavních postav (29:05), a dokumenty o počítačovém zpracování (15:11) a umění fantazie (12:09, o počítačovém vytváření snu). (04.02.2008)

Bohužiaľ aj keď mám Kona rád, jeho posledný film ma nenadchol. Hoci Cucuiho knihu som čítal. Z nej som mal rozpačité pocity. Bola istejšia vo vzťahoch a v snovom súboji rozpačitá a plná pre mňa nefunkčnej sexuality. Film je robený na vážno, množstvo postáv tu chýba a vzťahy medzi nimi sú naznačené len povrchovo. Na druhú stranu súboj v krajine snov je epický. Zase raz dôkaz, že animovaný film dokáže veľmi pekne prekračovať hranice. Kniha bola satirická, čiernohumorná a rozhodne nie pre každého. Paprika ako film je klasickým stúpencom svojho žánru, ktorého vyzdvihuje hlavne kreatívna zložka a nápaditosť Satoši Kona. Možno, keby som knihu nečítal, by sa mi to celé páčilo o trošičku viacej. Takto je to pozerateľná jednohubka s fajn ústrednou pesničkou. (09.04.2021)

Zatím asi nejpochopitelnější Kon, kterého jsem viděl. Dost by mě zajímal původní scénář, který byl pro komplikovanost přepsán. Není to tak, že mám radši zmatek, ale řekl bych, že je tu nakouslá další linie, která nikam nevede, a která by dodávala další rozměr. Ale také je možné, že tam je, a já jsem jí nebyl schopný celou pochytit. Prostě Kon :-) Jinak mě nejvíc potěšila skvostná animace a na pochody za Hirasawovy hudby bych se byl schopný zhypnotizovaně dívat celé hodiny. (28.03.2009)