Paprika
Paprika
Réžia:
Satoši KonKamera:
Mičija KatóHudba:
Susumu HirasawaHrajú:
Megumi Hajašibara, Akio Ócuka, Hidejuki Tanaka, Kóiči Jamadera, Micuo Iwata, Satoši Kon, Jasutaka Cucui, Daisuke Sakaguči, Rikako Aikawa, Anri Kacu (viac)VOD (2)
Obsahy(1)
Vstupte do říše fantazie a představ, kde se realita a sny střetávají kaleidoskopickém světě čiré obrazové dokonalosti. Magický příběh se soustřeďuje na převratný přístroj, který vědcům umožňuje vstupovat do lidských snů. Když je přístroj ukraden, neohrožený detektiv a skvělá terapeutka spojují své síly, aby věc získali zpět – dřív než padne do rukou “snových teroristů.” Poutavý animovaný thriller natočil uznávaný režisér Satoshi Kon. (Bontonfilm)
(viac)Videá (2)
Recenzie (232)
Musel jsem se s filmem doslova poprat, protože jsem nestíhal vnímat přechody mezi snem a realitou. Film si pohrává s myšlenkou ovládání snu a zasahování do jeho děje. Sny se díky novému vynálezu dají znovu prožít nebo je více rozvinout se snovým pomocníkem, který je ovládán z reality. Lidské sny se díky snovým teroristům přesunou i do bdění, takže přestává existovat hranice mezi snem a realitou. Vynořují se i druhá "já", která jsou alternativou chování majitele snu. Ve filmu nastane takový zmatek, že jsem to nepobral. Ztvárnění je dětské a naivní, jako bývají sami lidské představy během spánku. Některé části jsou fantasticky vymyšlené, některé jsou zdlouhavé. Celkově však film přináší zajímavý snový zážitek. ()
Tak z toho, co jsem viděl od Satoši Kona, je Paprika zaručeně nejslabší. Nemá zas tak působivou atmosféru a celkově až tolik neosloví, ale i tak má zajímavé téma prolínání snů, zajímavé postavy, úžasnou hudbu a celkově ani moc nenudí. Hlavně je tady skvěle vidět, proč Satoši Kon točí anime - protože kdyby točil hrané filmy, asi by neměl dostatečný rozpočet na to, aby si s tím vyhrál tak, jako může právě v anime. Ale tohle samé dokazuje i v Perfect Blue a Herečce tisíciletí, což jsou filmy, které ve mě zanechaly dost emocí. Paprika se mi sice líbila, příběhem i zpracováním, ale zas toho tolik ve mě nezanechala. 4* ()
He? To už je konec? To to rychle uteklo! Zmatek? Ale i sny občas dávají smyl, ne? Jen ho stačí najít :-) Povedený snímek, s kvalitním doprovodem, charaktery i "příběhem". Ale trochu mi příjde, že nám bylo něco utajeno. Je to zvláštní film, ale tak jiné snad ani Kon netočí -_^ Trochu těžko se hodnotí, ale určitě si z něj odnesete nějaký dojem, nějaké zážitky, nějaký pocit. ()
Bohužiaľ aj keď mám Kona rád, jeho posledný film ma nenadchol. Hoci Cucuiho knihu som čítal. Z nej som mal rozpačité pocity. Bola istejšia vo vzťahoch a v snovom súboji rozpačitá a plná pre mňa nefunkčnej sexuality. Film je robený na vážno, množstvo postáv tu chýba a vzťahy medzi nimi sú naznačené len povrchovo. Na druhú stranu súboj v krajine snov je epický. Zase raz dôkaz, že animovaný film dokáže veľmi pekne prekračovať hranice. Kniha bola satirická, čiernohumorná a rozhodne nie pre každého. Paprika ako film je klasickým stúpencom svojho žánru, ktorého vyzdvihuje hlavne kreatívna zložka a nápaditosť Satoši Kona. Možno, keby som knihu nečítal, by sa mi to celé páčilo o trošičku viacej. Takto je to pozerateľná jednohubka s fajn ústrednou pesničkou. ()
Toto je presne námet, ktorý by som chcel vidieť v hranej podobe, čím môžem naštvať mnohých verných priaznivcov anime. Postavy ma príliš nezaujali, príbeh síce áno, ale nedokázal som sa do neho naplno ponoriť. Cítil som sa asi ako keď si chcem užiť super sen, ale stále sa z neho prebúdzam, potom znova zaspím, začnem sniť, ale prebudím sa opäť a už ma ani ten sen poriadne nebaví. Pri prvom pokuse film vidieť som dokonca zaspal, ale to bolo spôsobené skutočnou únavou. Záver je výborný, ale takéto monumentálne finále malo trvať dlhšie, než len tých sotva pár minút. ()
Galéria (29)
Fotka © Sony Pictures Classics
Zaujímavosti (9)
-
Pokoj v 55. minutě obsahuje tato světová díla, zleva: 1. „Oedipus and the Sphinx“ (1880). Ilustrace ze „Stories from the Greek Tragedies“ od the Rev. Alfreda J. Churche, M.A. (Seeley, Jackson, & Halliday, London, 1880). Původně od antického umělce, (Getty Images). 2. „Oedipus and the Sphinx“ (circa 1806–1808) autora Françoise Xaviera Pascala Fabreho (1766–1837).
3. „Oedipus and the Sphinx“ (1864) autora Gustave Moreaua (1826–1898), (The Metropolitan Museum of Art) – ten nad krbem. 4. „Oedipus and the Sphinx“ (1864) autora Jean Auguste Dominique Ingrese (1780–1867), (Walters Art Museum). 5. „Oedipus Explaining the Enigma of the Sphinx,“ (1808, přepracováno ca. 1827) autora Jean Auguste Dominique Ingrese (1780–1867), (Musée du Louvre, Paris). 6. „Oedipus the Wayfarer“ (c. 1888) autora Gustave Moreaua (1826–1898). (Petsuchos)
- Ve 32. minutě je v kanceláři mozaika s motivem Sfingy s Oidipusem. (Petsuchos)
- Bar, v němž se odehraje důležitá scéna, má stránky radioclub.jp, kde ale najdete japonské varování, že web nelze prohlížet v bdělém stavu. (Siriuss)
Reklama