Paprika

Docela zklamání. Dějově je to plytké, až hanba. Ona proklamovaná hra se snovou fantazií se omezuje na průvod ledniček a panenek městy a krajinou, neustále a zbytečně opakovaný motiv. Samotné téma prolínání snů několika subjektů, až se vytvoří jeden jediný sen, je sice zajímavé, ale totálně nezpracované. Zlatá Cesta do fantazie. --- Japonské anime o prolínání světa snů a reality v hodně drsném kabátku. Režisér Satoshi Kon je nám znám díky Tokijským kmotrům, tentokrát však natočil svým způsobem hodně ujetou šílenost. Příběh začíná noční můrou jednoho policisty, který má trauma, jak jinak. V jeho traumatických snech mu pomáhá se orientovat jeho bývalý známý, vědec, a jeho asistentka, která umí "skočit do snů" a zde jako svérázná dívka jménem Paprika věci pozorovat i řešit. Vše se zkomplikuje, když se ztratí jeden vědecký kolega, druhý zůstane připojen ke snovému přístroji. Pátrání v jeho ztraceném snu se ukáže být nebezpečným, uvíznout zde může kdokoliv. Navíc se zdá, že se začínají prolínat sny více lidí. Společným jim je pouze průvod všech možných i nemožných věci s vlezlou písničkou a pronášení zcela nesmyslných vět ve stylu "Zítra bude pršet, protože letadlo nad bankovními účty ztratilo kuřecí stehna". Někomu může pak závěr filmu připadat jako animační orgie, jiný může být zmaten z přemíry barev, motivů, postav i postaviček. Možná ani sami tvůrci už ke konci nedrželi otěže svého příběhu. U nás film vyšel v dvoudiskové edici. Na prvním najdeme jako bonus jen trailery na 4 jiné filmy (s DE a NL titulky) a komentář tvůrců s GB titulky. Bonusy druhého disku mají titulky GB, FR, DE, IT, ES, NL a PT a nabízejí film o filmu (30:08), rozhovor tvůrců s japonskými dabéry obou hlavních postav (29:05), a dokumenty o počítačovém zpracování (15:11) a umění fantazie (12:09, o počítačovém vytváření snu). (04.02.2008)

Scénář: Seishi Minakami, Satoshi Kon .. Tak takhle vypadá, když se někdo ztratí ve snech. Imaginace na nejvyšším stupni, kterou propojuje trochu popletený příběh a až přílišné ponoření se do kombinování snových rovin s realitou a filmem. Slušel by se kapku větší důraz i na jiné aspekty, ale myšlenkově to má předci jen hloubku, takže určité vady na povrchu jdou překousnout. Vždyť v tak živém snu je těžké odhadnout tu zlomovou hranici... There are no boundaries to dreams. The spirit will be freed from the constraints of the body and gain limitless freedom. 70%. (19.09.2007)

"A zábava může začít!" A začala... Zábava na kterou nezapomenu... Fantazie, kterou jsem viděl snad jen v Cestě do Fantazie od Hayao Miyazakiho... Strhující podívaná pro moje oči ve formě nápaditosti postav (a celého průvodu), prostředí, zvratů, příběhu a dalšího, co bych si snad nedokázal představit ani ve snu. "Pět dvorních dam tančilo za úchvatného doprovodu žabích fléten a bubnů. Orkán recyklovaného papíru skutečně stál za to. Konfety budou půvabně tančit kolem chrámových bran. Poštovní schránka s lednicí půjdou v čele průvodu!" Napsal jsem ve snu? Ano... Sen, hlavní téma filmu... DC Mini za to může! Nebo Tokita? Nebo ...? Satoshi Kon vytvořil bravurní příběh iluzí, fantazie, velice zajímavého, pro mě dobře zpracovaného příběhu. Zabalil to do dech beroucí, pestrobarevné a krásné animace, přidal nápaditou, zajímavou a pasující hudbu a okořenil to psychologickým kořením... Příběh, ve kterém se sny lidí prolínají, člověk ani nemusí mít přístroj aby do snu vstoupil a nakonec se sny neovladatelně mísí s realitou. Paprika! Hned jsem si jí oblíbil... Sympatická, hezká, usměvaná, chytrá... ...zajímavá... Ostatně jako celý flm... "Světlo a tma. Skutečnost a sny. Život a smrt. Muž a...?" (15.03.2008)

Šílená fantasmagorie, nebo téměř dokonalá imaginace a hrátky s divákovou myslí, za pomoci snového anime, slušné atmosféry a pořádné dávky chaosu? Chvílemi jsem měl chuť to vypnout, chvílemi jsem se naprosto zažral do děje. Satoshi Kon prostě dokázal vytvořit něco, co ani teď po skončení nedokážu přesně popsat a vyjádřit své pocity. Hudební doprovod byl vážně dobrý. Takže se uvolněte a nenechte si tuhle snovou divočinu ujít. (15.01.2014)

Fantazia japoncov nepozna hranic. A tento kusok je toho hadam najlepsim prikladom. Verim ze tento film, bude pre niektorych divakov nestravitelny. Prepracovane charaktery, epicky pribeh, dojimave pribehy....to su veci, ktore ma vacsinou na anime dostanu. Pri paprike je to vsetko potlacene do uzadia bezuzdnymi fantasmagorickymi snovymi viziami, ktore su vskutku neobvyklym a posobivym adiovizualnym zazitkom, bohuzial, ziadny vyraznejsie stopy, ci emocie to vo mne nezanechalo. Chybala mi hlavne opora v podobe kvalitnych charakterov s ktorymi by sa dalo sympatizovat (Satoshiho Tokyo godfathers v tom naopak naozaj vinikal) Nechcem tym tvrdit, ze film je len prazdna nafuknuta bublina. To nie. Dockate vyrovnavania sa so zivotnymi traumami, ci potlacovanymi citmi....stale sa vsak nedokazem zbavit pocitu, ze tentokrat forma velkym predstihom zvitazila nad obsahom. Nechcem vsak nikoho odradit. Z okolnych komentarov a hodnoteni je jasne, ze mnoho ludi si tento zaujimavy kusok skvelo vychutnalo. No pre mna je to takym malym osobnym sklamanim. Druhe zhliadnutie mozno moj pohlad pozmeni. Zatial (7/10) (21.07.2007)