도마뱀
Love Phobia
Obsahy(1)
Jako malý chlapec Jo-kang (Seung-woo Cho) pozná podivnou dívku ve žluté pláštěnce a zamiluje se na první pohled. Lee Ari (Hye-jeong Kang) je ve škole nová a vypráví se, že patří na jinou planetu; je prokletá a kdokoliv se jí dotkne, tomu se něco zlého stane, proto nosí žlutou pláštěnku a ještěrku, která ji chrání. Všichni ve škole se Ari bojí, kromě Jo-kanga, který její příběhy rád poslouchá a je ochoten cokoli pro ni udělat. Jejich přátelství sílí, když se schovávají před deštěm pod žlutou pláštěnkou, Jo-kang onemocní a Ari nato zmizí. O deset let později se znovu setkávají a zjišťují, že k sobě mají stále blízko, její prokletí však přetrvává... (Denila)
(viac)Recenzie (16)
Hye-jeong Kang mě okouzlila ve filmu Welcome to Dongmakgol, a protože to byla role velmi netypická, byl jsem zvědav, jak jí bude slušet role o něco civilnější. A slušela. A to hodně. Korejské romantické filmy beru většinou s nadhledem a velmi se vzpírám, když se mě snaží citově vydírat, ale tento film mě dostal. Nevím proč. Asi to bude kouzelnou Hye-jeong Kang, která jakoby snad ani nebyla z naší planety.. ;-) Ale abych veškerou zásluhu nepřipisoval pouze jí, musím dodat, že i Seung-woo Cho mě příjemně překvapil. A i když bych si do scénáře jistě mohl rýpnout a poukázat na některé zjevné nedostatky, neudělám to. Tenhle film si to nezaslouží. ()
Mal som pocit, že vidím seba samého pri sledovaní svojej prvej kórejskej romantiky. Romantiky, ktorá ma naplnila nežnosťou, smútkom, bolesťou, ale i úsmevom a nehou v jednoduchom a áno - prečo to nepovedať, predpovedateľnom príbehu. A konečne som spoznal slovné označenie pre typický (väčšinou záverečný) akt kórejského randenia - chlapec nesie dievča na svojom chrbte -> piggyback ride. Treba uznať, že to znie vážne romanticky... ;-) ()
Líbil se mi příběh o jakési osudovosti, lásce od dětství, je to milé a roztomilé. Herci oba skvělí, ale ta poslední třetina to hrozně ubila. Úplně se tu nedaří konec udělat nějak originálně a nebo netlačit moc na pilu. Je to prostě korejský must have romantických filmů, jen se to už párkrát podařilo i lépe a proto nižší hodnocení. ()
Málokdy vidím natolik rozpolcený film jako tohle. Z totálního nereálného blafu se děj mění v krásný film a následně zase mutuje zpátky, zase a zase... až to dospěje do stavu, kdy mi přijde, že ani autor nevěděl, co chce vlastně vyjádřit. Chtěl-li jedno, dal bych *, chtěl-li druhé, dal bych *****. Bohužel, jelikož pravdy se v téhle kaši nedobereme, dávám střed. Protože prostě nevím, jak to skončilo. ()
Zo začiatku mi to pripomenulo film A Man Who Went to Mars. Znova vidíme pár, ktorý si je súdený od detského veku a v úvode ako deti zažívajú pekné spoločne príhody. Tentokrát mi pripadali aj detskí predstavitelia roztomilí. Potom sa ich cesty rozdelia a dej posunie už do ich dospelosti, keď sa znova stretnú. Zažijú ďalšie pekné chvíle a zase sa rozdelia a tak stále dookola sa stretávajú a rozchádzajú a nikam zmysluplne dej nesmeruje. Až v poslednej tretine sa dozvieme prečo sa ona správala tak divne a neustále od neho utekala. Akotak to dáva jej konaniu logiku, ale mohla to riešiť aj zmysluplnejšie. Tragické finále ma preto tentoraz nechalo chladným. U neho ma zase trochu štvalo to, že bol extrémne naivný. Aj v dospelosti sa správal jak male naivné decko. Kým sa všetko vyjasní, tak film miestami dosť nudí a nemám vôbec chuť si film pozrieť znova, aj keď teoreticky by mohol s poznaním pointy fungovať intenzívnejšie. Pochvalu si zaslúži aspoň pekný soundtrack, ktorý ale často podkresluje scény v ktorých sa nič poriadne nedeje. Takže celkovo to je u má zase len za mierny nadpriemer. Už som videl oveľa lepšie kórejské melodrámy. 6/10. ()
Reklama