Mrňous a čarodějnice

Kdyz jsem byl na zakladni skole v prvnim stupni (leta 83-87), chodili jsme cas od casu se skolou do kina. Treba na "Jen pockej". Jednou se takhle v kine setmelo a z platna na nas zasvitily obrovske vrascite ruce a zaznel rozskripany hlas pani Rosulkove. Plot z detskych kosti. Les silenych stromu. Proc jste nam tohle k...va pousteli v osmi letech, soudruzky ??!!! Tejden jsem pak nemoh spat !! (30.09.2012)

Myslel jsem si celou dobu, že je to rozhlasová hra, když jsem to poprvé potkal, byl jsem strachy bez sebe. To že to bylo z filmováno si vůbec nevybavuji, ale jak jsem to pustil dceři, tak mi došlo, že jsem to viděl (ruce čarodejnice jsou mi povědomé). No je to prostě pecka. Marie byla geniální a když měla chuť, dokázala vše! ''Ten nejmenší ještě nespí!'' (13.01.2022)

Dilema zní: pustit malým dětem, nebo ne? Já si myslím, že ano. My jsme to měli ulehčený, naši rodiče nemuseli špekulovat, jestli nám to pustí nebo ne a jednoho hezkého pošmourného dne to dali ve Studiu Kamarád nebo snad večer v Magionu? To by bylo možná trefnější. Postrašilo nás to sice a možná jsme se potom i trochu báli, ale zas to nic tak strašného nebylo, co bychom nepřežili, ale hlavně nebyl to strach zbytečný. Má to podle mě strašně důležitý poselství podaný tou nejlepší formou - zábavnou a zároveň děsivou (tj. přitažlivou) a to je: Vždy poslouchejte svojí maminku! Tyhle děti jí neposlechli a vidíte, jak mohli skončit - na pekáči staré čarodějnice. Dětem můžete vtloukat horem dolem, že musí poslouchat, ale může se to minout účinkem.. Takhle uvidí supr filmík a odnesou si z toho podle mě hodně. Prostě nejlepší výchovná pohádka, jakou si můžete představit. V budoucnu nevíte, do jaký situace se můžou dostat - vzpomenou si na svojí maminku, která jim třeba říkala: "nikdy nejezdi ze zábavy s opilým řidičem", anebo neposlechnou a nastoupí? (23.10.2014)

Nepatřím k těm, které by tato pohádka nějak zvlášť vyděsila. Jakožto pilnému čtenáři Krásy nesmírné mi ani nepřišlo divné využití kosterních pozůstatků při výzdobě interiéru či exteriéru. Patrně to je na východě pro čarodějnice běžný materiál, zatímco na západě to sofistikovaněji zkoušely s perníkem. Jejich setkání s dětskými oběťmi tam ale naopak dopadá mnohem tragičtěji - na rozdíl od východní čarodějnice, která přijde "jen" o kouzelné předměty a v hloubi lesa může čekat na další důvěřivce, ta západní končí v peci. (09.02.2015)

Škoda, mít to alternativní konec, kdy babizna ty děcka fakt sežere, tak by to bylo jasných 5*. Na kráse tomu ubírá i mešita v pozadí a typická česká vesnička v popředí (naprosto nesourodé prvky). Komentář Marie Rosůlkové také není špatný, jen jako vypravěčka hovoří děsivěji než čarodějnice. A parádní prvek byly i ty stařecké ruce na začátku a konci. (02.09.2012)