Mrňous a čarodějnice

Tak takové pohádky se už dnes netočí. Poprvé jsem to viděl někdy ve druhé třídě, a když na to koukám teď po třicítce, naprosto nechápu, jak jsem po tomhle mohl vyrůst v celkem příčetnou a duševně relativně stabilní osobu. Ačkoli tehdy byla drsnější doba. Hádal bych, že dnešním dětem, odchovaným na disneyovkách plných malých chlupatých zvířátek s velkýma očima, by tohle přivodilo celoživotní psychické trauma a z nemála z nich by se staly roztřepané uslintané trosky neschopné se ani vlastnoručně nakrmit. Mimochodem, viděl jsem nedávno i anglickou verzi a musím říct, že vypravěčka se samozřejmě nemůže rovnat podmanivosti a charismatu paní Rosůlkové, ale ta čarodějnice tam zní jako FAKT strašidelně, a ne jako roztomilá tetička v podání MR. Vždycky mi přišel trochu zvláštní nesoulad mezi vizuálním zpracováním čarodějnice (a doprovodnými efekty) a takovým tím domáckým podáním vypravěčky a teď už mi je to jasné. K anglické verzi se ty halucinogenní efekty hodí mnohem víc :) (07.05.2012)

Dilema zní: pustit malým dětem, nebo ne? Já si myslím, že ano. My jsme to měli ulehčený, naši rodiče nemuseli špekulovat, jestli nám to pustí nebo ne a jednoho hezkého pošmourného dne to dali ve Studiu Kamarád nebo snad večer v Magionu? To by bylo možná trefnější. Postrašilo nás to sice a možná jsme se potom i trochu báli, ale zas to nic tak strašného nebylo, co bychom nepřežili, ale hlavně nebyl to strach zbytečný. Má to podle mě strašně důležitý poselství podaný tou nejlepší formou - zábavnou a zároveň děsivou (tj. přitažlivou) a to je: Vždy poslouchejte svojí maminku! Tyhle děti jí neposlechli a vidíte, jak mohli skončit - na pekáči staré čarodějnice. Dětem můžete vtloukat horem dolem, že musí poslouchat, ale může se to minout účinkem.. Takhle uvidí supr filmík a odnesou si z toho podle mě hodně. Prostě nejlepší výchovná pohádka, jakou si můžete představit. V budoucnu nevíte, do jaký situace se můžou dostat - vzpomenou si na svojí maminku, která jim třeba říkala: "nikdy nejezdi ze zábavy s opilým řidičem", anebo neposlechnou a nastoupí? (23.10.2014)

Moc pohádkové, moc pro děti. Tohle bych jednou svému budoucímu potomstvu klidně bez obav pustil, zvlášť když je vypravěčkou Rosůlková, tedy prototyp hodné babičky. Horor vlastně vykoukne jenom z animace, a to ještě občas: zlověstné stromy v lese, plot z dětských kostí, já asi nejvíc ocenil pelesti postelí, v nichž tři nevycválanci usínali, protože byly z páteře a žeber. Ale jinak nic. Jak moc já té paní po žloutence (byla krapet zelená) fandil, ať ty spratky podřeže. Škoda, no. (28.01.2014)

Turecká obdoba Perníkové chaloupky. Ale sourozenci jsou tu tři a nechybí ani tři kouzelné předměty, které jim díky nejmenšímu bratříčkovi pomohou ze spárů hrozné (!) čarodějnice. Navíc velice příjemný hlas Marie Rosůlkové, evokující skutečně hodnou babičku... Poučení pro děti: Nikdy sami nechoďte do temného lesa! Zajímavé komentáře: vypravěč, Karlos80, Viktooorka, Aiax. (27.03.2013)

Myslel jsem si celou dobu, že je to rozhlasová hra, když jsem to poprvé potkal, byl jsem strachy bez sebe. To že to bylo z filmováno si vůbec nevybavuji, ale jak jsem to pustil dceři, tak mi došlo, že jsem to viděl (ruce čarodejnice jsou mi povědomé). No je to prostě pecka. Marie byla geniální a když měla chuť, dokázala vše! ''Ten nejmenší ještě nespí!'' (13.01.2022)