Réžia:
Jens LienScenár:
Per SchreinerKamera:
John Christian RosenlundHudba:
Ginge AnvikHrajú:
Trond Fausa, Petronella Barker, Per Schaanning, Birgitte Larsen, Anders T. Andersen, Sigve Bøe, Bjørn Jenseg, Dag Håvard Engebråten, Johannes Joner (viac)Obsahy(1)
Orwellovská antiutopie a kafkovská vize odosobnělého, sterilního světa, v níž dvaačtyřicetiletý Andreas přijíždí jednoho rána do cizího města, aniž by věděl, jak a proč se tam dostal. Jeho příchod je však již očekáván, je pro něho nachystán domov, zaměstnání, dokonce i partnerka. S každým novým dnem vychází najevo stále více podivných skutečností o městě a jeho fungování, Andreas se dokonce přesvědčí, že z něho nelze uniknout. Po čase se setkává s Hugem, který ho zavede do sklepa svého bytu a ukáže mu tajemnou prasklinu ve zdi, z níž se ozývá překrásná hudba evokující Andreasovi vše, co ve svém životě postrádá. Možná že je tato prasklina branou do jiného, lepšího světa. Andreas a Hugo chystají plán k útěku. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (76)
Celej film je prázdnej asi tak jako život Andrease, ale pro někoho to evidentně ještě nemusí být špatně. Totiž natočit film, který se snaží rozvést téma nenávratnosti despěláckýho života do ještě pestrýho dětskýho života, nudným způsobem, sice asi dobře ladí s tim, co se film snaží sdělit, ale přes tu nudu jsem se nějak nepřenesl. Možná někdy jindy. ()
Plíživé uvedenie vypodobené podľa stále nehynúceho "Paris, Texas" ihneď upúta, postupné zoznamovanie sa s neznámým priestorom, "ikeackov" konformitou otrokov nenaplnených potrieb ktorých duše ovládla komerciálna sodoma-gomora, vyvolá hneď intenzívnu alegóriu posmrtného života, pekla paradoxne chladne desivého kde už ani opakovaná smrť nemá svoj význam (akokeby familiárny segment, franchise obsahovo spríbuzneného "Holy Motors") a terapia cez šokantné amputácie "nevyhovujúcich prstov" a očakávaní kontrované s ezoterickým prenášaním tichej bolesti - v duchu škandinávskej školy - výborne zaceluje celý, myšlienkovo i technicky hodnotný projekt. Tragikomický rámec je síce vyhranený, ale zároveň tak pregnantný, že to bez rúžových okuliarov až príliš odráža obraz dneška, skrývajúceho, upadajúceho…do zabudnutia hodnotného a podstatného, poddajne väzniaceho pošlušných konzumentov. Uvedomelý komentár "v správny čas na správnom mieste", ktorý royanderssonovskou abstrakciou popisuje pomalú výheň človečenstva a skrz onu nezúčastnenosť/bezvýhľadnosť mu dáva posledné zbohom…pred tým, než nastane ďalšie posílenie kontinuity kolektívnej predstieranosti, neodvratné (seba)vyhostenie a tuhá zima. Zoberte si kabát, ešte prituhne. ()
Vize světa, ve kterém jsou všichni šťastní, ale naprosto bez nějakých reálných emocí či vzrušení v životě, měla podle mě být kritickým podobenstvím konzumního života (aspoň na něj jsem zde našel nejvíc odkazů). A popravdě celkem promyšlenou a zpočátku docela podmanivou, později mě to začalo poněkud nudit, protože mi to připadalo jako námět spíš na středometrážní film (nebo na 70 minut max). I tak se mi ale Otravný chlap líbil, kameru ten film má skvělou, akorát mě ještě zklamalo, že tomu chybí pořádný konec, protože to, co tady bylo, je nedostačující a i poněkud chabé, jako by se Lien bál to nějak pořádně zakončit. Fakt škoda, jelikož kdyby byl, dám tomu i tu čtvrtou hvězdu. Takhle je to jen za silné 3* A proč je tu žánr fantasy moc nechápu, to spíš podobenství, nebo - když už by nebylo nic jiného - sci-fi. ()
V Oslu mají hezkou radnici, aneb v městě je řád a pro každého práce. Všichni jsou ok. Všichni jsou hodní. Nikoli „spořádaní“, ale opravdu spořádaní. Všichni jsou zaměnitelní, všichni jsou mrtví. „Ano, to by mohlo být fajn.“ „Ale co opravdu chceš?“ Svět bez chuti. Esteticky dokonale vyjádřeno. Monotéma. (A ta krajina v úvodu!) Zatracení pro sebevraha a duševními sebevrahy jsme dnes všichni. Jeden aspekt dnešní reality. Jedna z možných budoucností, jedna z chtěných a připravovaných budoucností. Perspektiva strašlivější než Nietzscheho „poslední člověk“, totalita, o jaké se ani nesnilo Orwellovi – totalita bez násilí, totalita hodných, dobrovolné otroctví, završení pokroku. Vystačí s jediným železným zákonem: Buď v pohodě! Jediným východiskem by mohlo být zlo. Ale ani to nefunguje. V posmrtném světě sebevrahově není naděje. Jestli je naděje pro nás, zahlédl jsem ji v té rozbité lidské trosce potácející se z metra. Film o otravném člověku si nicméně vystačí i bez varovného civilizačního zřetele; nespokojený jedinec, kterému „něco chybí“, který nedokáže dýchat společný vzduch, je vždy již odsouzencem. A opět: film důsledně rozvíjí něco, co máme zárodečně vždy už v sobě a co se v naší době začíná vyjevovat. Nápis na ceduli u uvítací benzinky: Standard. Avšak: mezi tím ikeáckým světem a místností s bábovkou nevidím podstatný rozdíl, hrůza mdlé spořádanosti šla z obojího. Tato je jen nedokonalým předchůdcem onoho. Štěrbina ve zdi byla lepší. ()
Predstavme si, že sa môžme autobusom vybrať na miesto, ktoré je dokonalé. Kde sú všetci šťastný, kde má každý prácu, vzťahy sa dajú nadviazať celkom rýchlo a celkovo všade vládne spokojnosť. To isté spravil aj hrdina tohto filmu Andreas. Myslel si že sa bude mať dobre, že bude šťastný, ale vo svojej podstate sa cítil v novom svete ako v nejakom väzení. Ako na mieste, kde neexistujú reálne pocity a miesta a kde je všetko tvorené umelo. A čo je ešte horšie nie je sám. Lenže tam kde sa ostatný zabijú, čo považujú za jediný útek z tohto sveta, tam sa Andreas rozhodne nájsť v utopickom svete niečo lepšie. Nakoniec to aj nachádza, ale pre nové veci tam bohužiaľ nie je miesto a preto je vyslaný naspäť do starého sveta. Lien vytvoril naozaj krásnu utopickú spoločnosť, bez citov a emócií, kde sa ťarbavý a v niektorých momentoch aj dojímavý Andreas pohybuje. Film je pomalý, a je dôležité mať na neho náladu. Nejedná sa o epický, alebo nebodaj akčný snímok. Z každého žánru si vypožičiava minimum a zliepa tieto žánre postupne, bez toho aby sa niekam ponáhľal. Ak ste trpezlivý a máte podobné filmy radi, budete spokojný - film prezentuje silnú myšlienku netradičným spôsobom, ak nie tak vás bude nudiť. Záleží od vás. ()
Galéria (20)
Fotka © Bavaria Film International
Reklama