Zrkadlá

První polovina filmu vynikající, pak už se to však začalo blížit ke klasickému Ajovi. Bláznivý závěr (druhá polovina filmu) plný akce, třepotající se kamery a spousty počítačových triků (jinak uplný závěr vynikající - poslední 2 minuty). To je to, co mě dokáže od dobrého hororu odlákat. Námětem velmi zajímavý film, zpracováním však horší. Na Kiefra si stěžovat nemohu, ten mě opět potěšil a doufám, že už skončila éra J. Bauera. Je to na samé hranici, ale přikloním se zatím k nižšímu hodnocení, třeba jednou příjdu Ajovi více na chuť. (14.01.2009)

Malá inovace v podobě náhrady tmavovlasých asijských holčiček za zrcadla nestačí, aby film nabídnul něco jinýho, než co už tu bylo asi tak jednostopadesátkrát. Krvavý Aja se sice v pozici režiséra snaží, ale v pozici scénáristy jen recykluje profláklé asijské hororové serepetičky (koneckounců je to remake). Škoda, protože představa, že ten v zrcadle začne dělat něco jinýho než já, byla v dětství mojí noční můrou. (27.02.2011)

Technicky na velmi vysoké úrovni, režijně také dobře zvládnutý film. Bohužel scénář je plný nelogických chyb. Otázkou zůstává, jestli to není jedno, protože horor má diváka vylekat, v mém případě se mu to povedlo velmi dobře. Přesto hodnotím pouze 60%. Nejsem žádný milovník hororů a doufám, že hned tak nějaký neuvidím.) (07.10.2008)

V první řadě výtečná hudba, výtečný Kiefer Sutherland a výtečně zvládnutá práce s atmosférou. Hororový guru Alexandre Aja radioaktivitou zmutované potomky horníků vyměnil za napůl vyléčeného alkoholika/bývalého poldu (letitého detektiva položí jedna mrtvola?), potulujícího se na okraji propasti. Klišé kupí klišé, ale budiž odpuštěno. Námět totiž přímo vybízí k vizuální filmařině. Důvěrně známý svět zrcadel, do kterých denně několikrát koukáme, je bravurně zbaven svých daných pravidel a depresivní jízda může začít. Jenže – stejně jako v předešlých kouscích – si se scénáři francouzský režisér nikdy příliš hlavu nelámal, ale tentokrát se mu to krutě vymstilo – a to nijak zvlášť nerýpám (kam až sahají možnosti „zrcadel“?). Naštěstí nechybí podpora v režii, která se krve zdaleka neštítí a v hereckých partech (výborný Kiefer po nálezu mrtvé sestry), přičemž můžu slíbit, že z takové Amy Smart vám spadne čelist. A to doslova. Tvůrci si hrají s možnostmi vidění, důraz se klade na obraz, který chytře deformuje realitu. Na druhou stranu si přiznejme, že to mnohdy vypadá, jakoby Aja točil pro různé diváctvo. Chtěl se zavděčit „nenáročným“ teenagerům (nepropracované vizuální nápady či ochota vycházet vstříc mlsnému mužskému oku – osa Paula Patton – mokré tričko – poctivě detailní kamera, tady nejsem proti) stejně jako přemýšlivějším milovníkům žánru (viz. závěrečná pointa), jenže tři nesourodé závěry už je docela dost – navíc cesta k nim je minimálně diskutabilní.. Po mystičnu přichází akční nářez, následován „obrácením předešlého naruby“. O zklamání se přesto nejedná, viděl jsem PODSTATNĚ nevydařenější remaky asijských hororů (Zmeškaný hovor považuji za ideální příklad), krokem zpět ale Zrcadla bohužel jsou. Každopádně se těším, jak se drzý Aja popere s plánovanou Piraňou.. (30.10.2008)

Je to s podivem, ale Aja hodinu a půl buduje solidní atmosféru ve které se tu a tam objeví dokonalý záběr aniž sklouzává ke krvavým jatkám. Což je na druhou stranu škoda, protože je evidentní, že pokud Aja zabředne do natáčení remaků pro široké divácké publikum, stane se z něj tuctový režisér. V poslední třicetiminutovce se tak neustále žvástá o rodině a dětech a rodině, až to všechno vyvrcholí v příšernou závěrečnou akční scénu a ještě příšernější trojkonec. Poctivě odevedené řemeslo, skvělá kamera, věta "Polož ten nůž, Michaele", dobrý Sutherland, ale ta epidemie závěrečných twisterů a rádoby šokujících point v hororu už mě prostě nebaví. (13.10.2008)