Kto je tu riaditeľ?

S tímhle filmem to bylo jako na houpačce. Pro intouše Larse von Triera mám celkem slabost a jsem k jeho experimentům až nezdravě vstřícný, o čemž svědčí např. mé pětihvězdičkové hodnocení Manderlay a Dogville (které jsou ve skutečnosti divadlem, jenom na oko se tvářícím jako film). Tentokrát mi s ním ale došla trpělivost. Základní nápad je nosný a mohla vzniknout opravdu chytrá a provokativní satirická komedie, která si mohla brát na paškál ledascos od způsobu řízení firmy, manipulace s lidmi, zbabělosti v komunikaci atd., jenže to si by režisér nesměl začít hrát s vysokou kulturou a divadelní teorií. Kdo je tady ředitel je nakonec typický příklad filmu, kde se režisér a scénárista v jedné osobě baví víc než jeho divák. Kdyby nešlo právě o kultovního festivalového režiséra, asi by mu tuhle legrácku s naprosto neuspokojivým vyústěním diváci spočítali mnohem chladnější odezvou. Takhle mám pocit, že leckteré vysoké hodnocení je ovlivněno reakcí poddaných na císařovy nové šaty. Kdo je tady ředitel? je v konečném důsledku spíš vtípkem na účet diváků než příběhem natočeným pro jejich pobavení a zamyšlení. Konec konců i ten rámec, dp kterého je děj zasazen, stojí na vodě. Celá ta manipulace se zaměstnanci by se v reálném světě nesmírně rychle skončila pouhým nahlédnutím do obchodního rejstříku... Chtělo to mnohem víc zapracovat na scénáři a nebýt tak sebestředný. 2* jsou za sympatické tápání hlavního hrdiny v roli manažera firmy, o které, stejně jako o jejích zaměstnancích, nic neví, a tak sklízí tu ránu pěstí, tu nevědomky odsouhlasí nabídku k sňatku s podřízenou. Celkový dojem: 40 %. (10.07.2010)

Herecky naprosto dokonale zvládnutý film (Thór v roli Finnura trochu připomíná Stiga z Království...) s geniálním scénářem, který místy přímo bere dech. Bohužel však trochu rušivě působí velmi zvláštní střih, takže hodnocení musím trochu srazit. Nu, někteří chtěli víc, někteří méně...dostali to, co chtěli, a co si zasloužili...:) (15.09.2009)

Můj upřímný obdiv všem, kdo se u této komedie bavili. Mám velice ráda suchý absurdní humor, leč zde naprosto převládl pocit směsice trapnosti a nudy. Trier mě nepřestává překvapovat. Začala jsem jeho obdobím kolem Dogma 95, přesunula se k pozdějším kouskům, abych si pak s velkým překvapením vychutnala Evropu a Prvek zločinu. Když vím, co Tier dokáže, jak si umí vyhrát se scénou, dokáže vystřihnout naprosto originální, dechberoucí kousek, pak dost dobře nerozumím, kde se vzala tato nekomedie zabíraná nesmyslnou kamerou. Žádné veké stopy po originalitě jak v námětu, tak ve zpracování. To už jsem víc fimařiny vnímala v nízkorozpočtové Epidemii, která se jakoby nedopatřením dostala mezi jeho dva vrcholové snímky, které už později nepřekonal. Možná by paní Trierová udělala lépe, kdyby si své tajemství vzala do hrobu. Challenge Tour 2015: 30 dní se světovou kinematografií (03.04.2015)

Díky za vaše slova, bůh nám buď milostiv, aby byla poslední.... tato věta, pronesená jedním z aktérů, mně zcela promluvila z duše, neboť něco tak ukecaně otravného jsem nezažila v tomto, a myslím, že ani ve všech svých minulých životech. Nechť jsou má slova varováním pro všechny fanoušky von Trierových nekomediálních snímků, abych je ušetřila zklamání, i když, teď mě napadá - vlastně je to pořád Lars, ten zprostředkovatel beznaděje a neštěstí, jen v jiné formě - vše beru zpět - táááák, až do dna... (13.01.2012)

Nemůžu se zbavit dojmu, že se nám Trier v poslední době trochu rozpadá - stejně tak i tento film je rozpadlý, ke konci se sice trochu shrne dohromady, ale nakonec se zas rozbije v pointu, která je absurdní jen proto, aby byla absurdní. Jako studenstkému experimentu bych tomu zatleskal, jako plnohodnotnému filmu jednoho z nejoriginálnějších režisérů říkám - tohle rozkolísané málo už mi nestačí... 6/10 (24.06.2009)