Čas

Čo všetko dokážeme obetovať pre to, aby sme si udržali večnú nádej, nesmrteľnú lásku a zmena vonkajšieho ,,ja" sa stáva nevyhnutným predmetom na dosiahnutie tohto absurdného cieľa? Film o strachu, o strachu zo straty milovanej bytosti, o strachu zo zovšednenia ženskej krásy a strachu zo samoty. Hlboké polemizovanie o ľudskej psychike skrz úchvatné symboly (stretnutie dvoch tvárí jednej bytosti) či metafory. Zatiaľ najlepší Ki-duk Kim, ktorého svojskosť zobrazovania ľudskej trýzne, mi sprostredkovala nezabudnuteľný zážitok. (16.04.2010)

Čo sa stane, keď budú mať všetci ľudia na svete rovnaké tváre? Uveďte čo najviac možností. Možná odpoveď: režisér Kim Ki-duk nakrúti film Čas. Rieši sa v ňom otázka dizajnu xichtu, vždy nového a prekvapivého. Veľa bolesti, prachov. A výsledok? Zúfalstvo. Všetci sú zameniteľní. Nik nepozná nikoho. Každý je potom nervózny až nervný. Namiesto upokojenia sa dostavuje krik, rozbité šálky a rozliata káva (plač a škrípanie zubov). K facke sa nikdy nejde ďaleko. Stačí, ak niekto zvýši hlas. Posadnutosť maskou z kože je zjavná Polovica mladých Kórejčanov sa plasticky vylaďuje. Je to len nabehnutie na spoločnosť odrazu obrazu. Výzor v nej rozhoduje o pracovnom mieste aj výbere partnera. Atrakcie po novom. Strašidelné zámky neľakajú, dnes lákajú zombie s nafúknutými ceckami, perami, vyleštenými vráskami a vybratými rebrami. Režisér ponúka východisko z tohto marazmu. Ponoriť sa, hoci osamelý a zúfalý, do sveta umenia. Nájsť obľúbené umelecké diela. Napríklad sochy. A vracať sa k nim. Tie, ukázané v Čase, sú fascinujúce. Zachytávajú živočíšnosť, uzavretosť, samotu i túžbu dosiahnuť nebesá, končiacu pár metrov nad zemou neukončenými (21.04.2015)

Čas, zrcadlo korejské plastik chtivé společnosti, je v podstatě docela přímočarý konverzační tah na branku, kde Kim diváka připravuje pomocí pro něho typických atmosférotvorných prostředků na nevyhnutelný závěr. Seh-hee si připadá pořád stejná, okoukaná svým milovaným partnerem, a protože se jí obličej po plastice zahojí až po několika měsících, rozehrává hru na ducha a sleduje svou drahou deprimovanou polovičku. Dokáže se ale See-hee vypořádat se svou novou totožností, zahrnující nové jméno, byt a zaměstnání, nebo ji to nenávratně změní? Nebude See-hee žárlit na Seh-hee? Dokáže se Ji-woo vyrovnat s tak výraznou změnou vzhledu partnerky, kterou pořád miluje? Je z téhle schizofrenní hry vůbec nějaké východisko, když se ti dva ani nepoznají? Je možné vrátit minulost, kterou si člověk vymazal? Pomalu si začínají uvědomovat, že se čas nedá zastavit ani vrátit zpět a budou se muset se svými rozhodnutími nějak vypořádat. (08.05.2009)

MFF KV .. Scénář: Ki-duk Kim .. VIII. Černohumorná psychologická hra, kterou se Kim naváží do svých krajanů, kde je momentálně dosti módní trend upravovat si tělo plastickou operací. Co nechápu je, proč se film jmenuje zrovinka ČAS, i když ten lze aplikovat na cokoliv a je jakýsi všelék na duševní i fyzické jizvy, kterých mají postavy během děje mnoho. Tento zprofanovaný korejský tvůrce, oproštěn od svých častých nešvarů, jako jsou mlčící postavy a jejich nelogické jednání s cílem samoúčelně zobrazovat brutalitu či násilí, předvádí tentokrát plně klady své tvůrčí práce. Ve snímku se mluví a to hodně, naléhavost tématu dostává postupem času hodně ostré okraje a vkusně přimíchaný humor to celé povyšuje na velice příjemnou zábavu. Škoda jen toho konce, kdy se i Kim v schizofrenní rozpolcenosti a nastavování zrcadel trochu ztratil a nevybruslil ve finále s takovou grácií, s jakou zvládl předešlou většinu snímku. (02.07.2006)

Několik filmů na podobné téma (zvrácené vztahy v důsledku moderní doby) už jsem měl možnost shlédnout - Kim Ki-Duk u Času předvedl typickou Kim Ki-Dukovinu a budiž mu za to vzdán hold. Kvalitativně něco mírně nad Samaritánkou - na skvosty typu 3-Iron nebo Jaro, léto to ale nemá... Proto hodnotím jak hodnotím. Jsme jenom lidi. 8/10 PS: po druhém shlédnutí si naopak myslím, že Čas je horší než ostatní Kim Ki-Dukovy filmy - vyznívá mírně do ztracena, a to celkové vyznění jsem vždycky u tohoto režiséra bral jako jeho největší devizu. Snižuju tedy hodnocení na 7/10 (23.11.2006)