Keith

Zprvu se to zdá jako něco originálního, něco víc než obvykle, protože Keithova postava je fakt záhadná a zajímavá a příběh to jen ještě všechno podporuje svojí kvalitou a neotřelostí, ale nakonec se člověk přece jenom ničeho novýho nedočká a dostane to, co už tu bylo tolikrát, že bych to nespočítal ani na prstech rodiny snědýho pána na úřadu práce, ale to se týká jen konce, jinak se jedná o na Ameriku fakt skvělý melodrama s výtečnýma hercema v hlavních rolích. Nenápadný, ale kvalitní (10.06.2009)

Keith balancuje na hranici prosté teen romance a zadumaného dramatu, přičemž se s přibývajícími minutami naklání stále více k té romanci, které sice nejsou zaběhnutá žánrová klišé a předvídatelný vývoj děje vůbec cizí, ale citlivě napsané i zahrané postavy, které na rozdíl od těch z ostatních filmů podobného ražení působí opravdu živě a jejichž chování většinou dává smysl, dělají z této melancholické romance něco víc, než jen další slaďárnu ve sbírce patnáctileté dívky. Největšími klady filmu jsou právě ty postavy a jejich dialogy, které si až na pár vyjímek drží laťku výš, než bych od filmu o mladých a jejich lásce čekal. Nejedná se sice o žádné žánrové obrození, ale i tak je Keith solidním filmem, který udává ten správný směr, jakým by se měly filmy o mladých ubírat. Úplný závěr filmu ale svojí klišovitostí a patosem výsledný dojem z filmu poněkud kazí. 70% (20.12.2008)

"Fuck you!"..."You just did, partner." Tak přesně takto si představuju velkolepé a přitom komorní originální vyznání lásky, na teenegery nečekaně dospělé, co také čekat jiného, když náctiletou puberťačku hrála školácky šukézní děvetadvacetiletá žena. Film je jinak hrozně divný, na straně jedné samoúčelná slátanina všemožných klišé a názorná ukázka amerického snobismu (rodiče Nat, odpudivý hispánec Nadalovského vzhledu ve snímku s lehce tenisovou atmosférou) a na straně druhé se mi na to opravdu krásně koukalo (hned dvakrát po sobě), dokonce jsem se párkrát přichytil s přiblým úsměvem na ksichtě. Jako hlavní mínus snímku vidím předvídatelnost Keithova chování, spousta ze zdejších komentujích zde píše, že divák je na stejné vlně jako Nathalie a teprve spolu s ní a díky ní odhaluje jeho tajemství. Nevím čím to je, ale mně přišlo, že scénář ani moc nemlžil a prakticky první dialog u kulečníku dal první indicii, kdeže je problém... scéna s Billym na křižovatce byla potvrzující (cca polovina filmu). Podobně laděných snímků, už jsem pravděpodobně viděl příliš a psychologie lidského chování mi také není úplně vzdálená. Závěrem, třetí zářivou musím dát pro dívky ve sportovních sukýnkách, pro tenisové playerky mám prostě slabost. 60% (20.04.2012)

Průměr, od kterého jsem čekala něco nového, ale našla jsem jenom plno klišé. To že je konec od začátku jasný, by až tak nevadilo. Ale to že se k němu dojde tak přímočaře, už problém je. Postavy si mě taky zrovna nezískaly, půl filmu jsem vůbec nechápala proč jednají, tak jak jednají, i když herci určitě k zahození nebyli. Ale abych tomu jen nekřivdila, některé scény byly vážně milé, a mít to víc silnějších scén, šla bych s hodnocením výš. (14.09.2008)

Úplnou náhodou jsem narazila na tento nenápadný snímek plný klišé, které však bylo naservírováno úplně jinou formou. Byť konec tolik nepřekvapí, ale opět si pohrává s naší emoční stránkou, hlavním herci v celém průběhu filmu předváděli něco neotřelého, se zaujetím pozorovatelného, prostě úplná odbočka. (14.07.2009)